Fotograf z Osvětimi
Maurizio Onnis , Luca Crippa
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454380/bmid_fotograf-z-osvetimi-qvI-454380.jpg
4
763
763
Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50 000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2020 , BránaOriginální název:
Il fotografo di Auschwitz, 2013
více info...
Přidat komentář
Přečteno doslova jedním dechem za jedno odpoledne. Neuvěřitelně silná kniha.
Knihu jsem přečetla jedním(zatajeným) dechem. Jsem ráda, že jsou lidé, kteří se dostali ven aby mohli vyprávět. Kdo vyhledává toto téma, mohu jen doporučit.
Další z knih o životě v koncentračním táboře, nyní z pohledu fotografa, který pracoval pro pracovníky SS. Kniha nebyla špatná, ale neoslovila mě tolik, jako jiné přečtené knihy s tématikou holocaustu.
Silný příběh, krutý, smutný, bohužel pravdivý. Tohle by opravdu měla být povinná četba
Precteno se zatajenym dechem. Dalsi z knih o Osvetimi, ktera by nemela byt opomijena.
Jako všechny tyhle knihy i tahle zachycuje zvěrstva páchaná na lidech a bezbranných dětech z pohledu vězně - přeživšího. Vidět denně zbídačené lidi s obrovským strachem v očích, fotit zvěrstva a pokusy lékařů....chce to sílu. V tomhle světě bohužel ale pro slabé není místo. Fotografie ještě umocnily silnou zpověď. Doporučuji!!
Za mě asi nejlepší kniha, kterou jsem o Osvětimi četla, ale kniha Tatér z Osvětimi je také super a rozhodně stojí za přečtení. Zpět k této knize... Nemám slov.. úplně dokonalá je. Mohu ji všem jedině doporučit. Za přečtení určitě stojí.
Krásně napsaná kniha o těžké době. Fotky z knihy mám neustále před očima, přesto doporučuji.
Moc hezky zpracovaná knížka o sikovnosti ve své práci, uměti využít aspon malé pomoci, udělat maličkosti v tu otřesnou chvili ve které se nacházeli.
Přiložené fotografie tomu přidávají velkou hrůzu, škoda, že se fotografií nedochovalo více, ty jejich pohledy volající o pomoc, něco neskutečného co dokázal na tu dobu zachytit.
Co dodat? Knížka popisuje takovou hrůzu, kterou si nikdo z nás nedokáže ani představit. A ty fotky fotky zubožených, hubených a sotva na nohách stojících dívenek mě dostaly asi nejvíc...
Knížka je určitě lépe napsaná než Tatér z Osvětimi.
Knih na toto téma jsem četla už několik. Nikdy se nejsem tak úplně jistá co k tomu vlastně napsat. Je to napsané čtivě i přes hrůzy, které tam jsou popisovány. Fotografie, které jsou v knize dávají knize další rozměr. Pohled té dívky, která je uvedená i na obálce, oči všech těch vyfocených lidí. To je něco, po čem vám do smíchu nemůže být. Toto by mělo patřit do povinné četby. Všichni by měli vědět, jaké hrůzy se děly a nedopustit, aby se něco takového opakovalo.
Co napsat o knihách jako je tato? Válka, vyhlazovací tábory, nadřazování jedné rasy a jiné hrůzy se už nesmí nikdy opakovat. Všichni to víme, tak proč i v dnešní době existují na světě pracovní tábory, diktátoři, teroristi. Takový lidi se prostě nikdy nepoučí i kdyby se po palici mlátili tlustou knihou dějin.
Bože, to je smutná knížka. Moc pěkně napsaná a je dobře, že byla napsaná. Taková zvěrstva by neměla být zapomenutá. Právě příběhy "obyčejných lidí" ukazují, o jakou šlo zrůdnost. To děvčátko na titulní stránce by mělo v té době prožívat krásné dětství, první nesmělou lásku, radovat se s kamarádkami ze života a ne prožívat tak neskutečnou hrůzu. Člověk znovu žasne, čeho byli někteří naši sousedi za hranicemi schopni. Fakt hnus.
Fotograf z Osvětimi je další z důkazů, co dokáže zlo skrze lidi. Člověk, když to čte a představí si, že to není jen bizardní vymyšlený příběh, ale skutečná minulost, tak se chvěje při každém řádku. Když jsem knížku dočetla a musím přiznat, že ikdyž jsem o tématu holokaustu dost slyšela, četla, viděla, tak jsem se opět bohužel dozvěděla další nové hrůzy, co se v Osvětimi a v podobných táborech konaly a jak vůbec fungoval tábor z pohledu vězně, který tam přežil tolik let. Nenacházím vždy pak slova a cítím jen neskutečnou lítost, zlost, smutek, respekt a i vděčnost za ty, co se snažili i tam dělat odboj a porazit tu hrůznou spalovací pec....ty fotky, oči lidí, příběhy budou zase ve mě nějakou dobu znít a je potřeba si to čas od času připomínat....
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Josef Mengele holokaust, holocaust Wilhelm Brasse, fotograf, 1917-2012
Silný příběh, knihu bych klidně zařadila do povinné četby!