Fotograf z Osvětimi
Maurizio Onnis , Luca Crippa
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492414/bmid_fotograf-z-osvetimi-S4W-492414.jpg
4
766
766
Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50.000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno:
2020
,
Brána
Originální název:
Il fotografo di Auschwitz, 2013
více info...
Přidat komentář
Myslím, že jako každá kniha o holokaustu, tak i fotograf má své "kouzlo". Opět mě dostává, kolik zla a násilí dokázal vyprodukovat mozek jednoho jediného vůdce.
Obdivuji však odvahu fotografa, málo kdo, by zůstal věrný tak jako on. Kniha se opravdu dobře četla, místy smutná, místy mrazivá. Jen mě mrzí, že na konci knihy není tak úplně znám osud všech postav bloku 25.
Celou dobu čtete příběh, který není zrovna dojemný, příjemný. Ale pořád vlastně nevěříte, že se tohle opravdu mohlo stát. Že díky téhle osobě můžeme nahlédnout do toho, co se opravdu stalo v Osvětimi.
Mě to celé došlo až při epilogu... dopadla na mě ta skutečnost a statečnost fotografa.
Má už několikátá kniha o holocaustu. Spoustu už jsem toho přečetla, ale každá knížka je jiná a z každé se dozvím zase něco "nového" a tady to byl zase trošku jiný pohled na tu dobu. Nebyla tak "drasticky" napsaná (nebo jak to mám přesně formulovat), než ty, které jsem doposud přečetla. Kniha se dobře četla, je doplněná i pár fotkami, ze kterých běhá mráz po zádech. A zakončení knížky, kde bylo psáno, že fotograf už nemohl dál po válce normálně fotit, protože viděl všechny ty lidi, které fotil v táboře... Nepředstavitelné..
Zase trochu jiný pohled na situaci v této době. Kniha byla velice zajímavá. Každopádně stále platí to, že je mi strašně líto těch lidí.
Knihu jsem dočetla před pár dny. Musela jsem si dát oddych, vůbec nevím co napsat.
Další kniha, kterou bych dala na seznam povinné četby.
Byla jsem napnutá, jestli se autor ještě někdy setkal s Baśkou...ale nebudu to tady prozrazovat.
Dostal mě i epilog, kde píší, že autor už po válce nemohl fotit, protože všechny ty lidi pořád viděl.....
Děsné.
Doporučuji.
Hodně silný čtivý a dojemný příběh může, který přežíval díky svému talentu a silné vůli.
Jedna z nejlepších knih na téma druhé světové války.
Čím víc knih z té doby čtu, tím víc mě udivuje, že se tohle opravdu dělo a není to tak dávno. To utrpení lidí je nepředstavitelné. Mohu být jen vděčná tomu, že žiji až v této době.
Tuto knížku nedoporučuji slabším povahám, ale mě knížka zaujala a dobře se mi četla.
Kniha se četla velice dobře, pro mě mnohem příjemnější čtení než "Tatér z Osvětimi". A také se mi příběh fotografa zdál mnohem reálnější.
POZOR, MALÝ SPOILER
Brasse nikoho neprovokoval, nekšeftoval s cennostmi, neriskoval, více jídla získával díky protislužbám esesákům. Přiznával své obavy a strach. Přesto se nakonci internace v táboře rozhodl riskovat a pracovat pro odboj. Díky němu se dochovaly důkazy proti nacistům. Knihu určitě doporučuji.
Silný příběh o hrozné době, čtivě napsáno. Máme štěstí, že žijeme v době, kdy žijeme. Nikdo by nechtěl prožívat hrůzy, které jsou v knize popsané.
Další z pohledů na osvětimské peklo, tentokrát očima fotografa. Člověka, který dokumentoval všechny hrůzy, které prováděl člověk člověku. Wilhelm Brasse byl tak svým způsobem hrdinou, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát. V Osvětimi měl jistě lepší pozici než ostatní, přízeň nadřízených mu také v lecčems pomohla, ale v podstatě nebylo co závidět. Díky jeho šikovnosti, odvaze a svědectví nejen skrze fotografie si my dnes můžeme přečíst tuto knihu, která, troufám si tvrdit, osloví snad každého, kdo se o podobná témata zajímá.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, hned ze dvou důvodů... příběh byl silný a od začátku do konce mě zajímaly osudy fotografa. Za druhé, chtěla jsem mít tu nepředstavitelnou hrůzu za sebou. Je nepochopitelné, co byl člověk schopen spáchat na člověku.
Jsem ráda za každého, kdo se rozhodl nemlčet a podělil se o hrůzy, které prožil. Neměli bychom zapomínat.
Vše už zde bylo napsáno. Prostě tragický příběh jen z trošku jiného pohledu.
Po osobni navsteve Osvetimi se tyto knihy ctou emocne o dost hur, ale nemeli bychom zapominat
Kniha o smutném období, o zrůdnosti režimu, o snaze přežít, nicméně styl psaní mě tolik neoslovil, jako jiné knihy na téma holocaust.
Těžké čtení, silný příběh. Co všechno dokáže udělat člověk člověku je opravdu neskutečný. Pro citlivé jedince tuto knihu nedoporučuji číst.
Po delší době jsem zase sáhla po knize z tohoto období. Fotograf Brasse je pozorovatelem
a vyprávěčem o zrůdnostech ve sběrném táboře, skrytý v poměrně klidném prostředí svého atelieru. Je samozřejmé, že dění okolo jeho osoby má vliv na jeho psychiku a patří mu poděkování za záchranu fotodokumentace, jak o osobách které se při vyhlazování zůčastnili, tak o výsledcích celého toho procesu.