František Ventura: Příběh olympijského vítěze
František Ventura , Eva Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424491/bmid_ventura-pribeh-olympijskeho-viteze-ELi-424491.jpg
4
10
10
„Byl na něm pocit pro vraha, když se jako vichřice přihnal k překážce a nějak byl na druhé straně. Byla to akrobacie a ne reálné skákání,“ popisoval František Ventura začátky s Eliotem. Nakonec s ním v roce 1928 v Amsterodamu získal zatím jako jediný Čech zlatou olympijskou medaili. Svou cestu na vrchol zaznamenal Ventura v ručně psaných poznámkách, které objevila a přepsala jeho vnučka. Díky tomu můžete nahlédnout do zákulisí doby, kdy mělo jezdectví nádech gentlemanství a jistého kavalírství.... celý text
Přidat komentář
Unikátní svědectví přímého účastníka formování novodobého jezdeckého sportu. Myslím, že Ventura je jedna z téměř zapomenutých osobností našeho sportu, já osobně jsem se o něm pořádně dozvěděla až s vydáním této knihy. Knížka skvěle napsaná, jen se mi trošku hůře četly pasáže psané strojem.
Jedinečná kniha přibližující život olympijského vítěze Františka Ventury. Perfektní kniha, která popisuje nejen jeho život, ale tehdejší jezdecký sport, životní styl. Bohužel nechybí ani stinné stránky typu kavalerie bez kavalírů a protekční synci, kteří do jezdectva nepatří... Unikátní svědectví doby, které nesmí být zapomenuto, co vše dlužíme první republice a budovatelům jezdeckého sportu. Kniha obsahuje i unikátní dobové fotografie a dokumenty. Vynikající a stylová grafická úprava knihy je samozřejmostí a tařka již charakteristickým rysem nakladatelství.
Frantisek Ventura, jediný Čech, který zatim pro naši zem získal zlatou olympijskou medaily v parkuru a přesto mám pocit, že v povědomí lidí a to i mezi koňáky je opomíjen. Jsem tedy moc ráda, že vnučka zápisky pana Ventury touto knihou zveřejnila a měla jsem tak možnost nahlédnout do historie tohoto sportu. Nejedná se o přikrášlené a líbivé románové čtení, ale o autentické vzpomínky a zápisky pana Ventury, které jsem však zejména v části o Eliotovi a olympiádě zhltla na jeden zátah. Trochu mě roztrpčil konec, ale ten tu nebudu prozrazovat. To je prostě život a dost mi to připomíná konec příběhu Normy a Laty Brandisové. Nejen těm kdo se parkurovému skákáni věnují a nebo se něj zajímají, určitě doporučuji knihu přečíst