Fuga trium
Jan Křesadlo (p)
Hravý, bizarní román z Urogalie, malé země okupované sousedním Börödzöstánským impériem. Praktiky totalitního režimu v zemi popisuje autor s pronikavou ironií. Exilové vydání. Obálku s použitím malby Jana Vocílky navrhla Barbora Munzarová. Autorův portrét na zadní straně obálky zhotovil V. Pazourek.
Přidat komentář
Po naprostém unešení Mrchopěvci jsem zpočátku byla trochu zklamaná, ale zhruba ve třetině jsem se smířila s tím, že taková pecka to prostě nebude, a pak už mi četba utíkala mnohem lépe. Zasazení do fiktivní Urogalie, ač jsem vůči němu byla nejdřív trochu skeptická, poskytuje Křesadlovi příležitost vytasit se se spousotu bizarností, které by v Československu bylo dost obtížné opodstatnit (bavil mě zejména soud bačů a vůbec celá bohémijská linka, tam se autor opravdu vyřádil). V románu se postmoderně prolíná alegorie na komunistický režim a absurdity v jeho jménu konané, autorova zjevná láska k brakové literatuře, hrátky s jazykem a filosofické úvahy nad údělem lidské existence. Jak už jsem psala, po Mrchopěvcích jsem z Fugy trium tak nadšená nebyla (jo, možná je nefér kvůli tomu strhávat hvězdu, když jsem v minulosti dala 5* i méně dobrým dílům od jiných autorů, ale jsem jen jen mrzký iracionálně uvažující člověk ¯\_(ツ)_/¯), ale i tak se jedná o skvělou knihu, která mě jen utvrdila v tom, že nesmím zemřít dřív, než přečtu veškerou Křesadlovu tvorbu.
Ačkoliv to není taková sranda jako jiné autorovy organismy (např. Zámecký pán, Mrchopěvci nebo třeba Obětina), je stále o co stát: groteskní obraz, ve kterém lze spatřovat alegorii na obě dvě okupace, které tato země zažila, barvité střídání a umné napínání rovin "útěku tří", ve kterých se román odehrává, nebo "typicky po Křesadlovsku" vykreslené postavy-figurky. Poprvé jsem se u autora setkal s vážnější notou (i když humorné pozadí zůstává prakticky neustále), kdy ke konci románu při uzavírání všech tří linek nechává některé z postav dojít ke zcela tragickému konci. Slabší stránkou knihy je snaha o přesazení děje do jakési Urogalie, ze kterého ale samo o sobě nic nevyplyne a k ničemu to neslouží. Výše zmíněné romány se přiznaně odehrávají v Československu (v případě Obětiny prostě ve středověku), což autorovu stylu, myslím, sluší více.
Prostě Křesadlo :-) V podstatě by to byl docela depresivní příběh o fungování obyčejných i neobyčejných lidí v podmínkách okupované totalitní země Urogallie, kde se prostě každý vybarvuje, jak je jeho přirozeností. JENOMŽE do příběhu jsou zasazeny další dvě knihy, které čtou/píšou hrdinové románu, takže bizarností text jen hýří (včetně recenzování díla Křesadla sebou samým, recept na renaturaci denaturovaného alkoholu, představení povolání posunovače rafiček u orloje a jiné, pozoruhodné motivy). Přes veškerý humor je Fuga trium mrazivé autobiografické dílo o (ne)možnostech úniku před zrůdným režimem vedeným partičkou blbů a jejich přisluhovačů. Aktuální...
Román 3v1, přepínající mezi třemi nesouvisejícími, paralelně běžícími příběhy o skrývání a útěku před perzekuční mašinérií totalitních režimů. Navzdory tématu je to čtení po většinu času nevážné a zábavné, jiskří ironií, fantaskností, bizarními situacemi i obraty, mnohými kouzelnými, byť pro příběh samotný celkem irelevantními odbočkami z oblastí zoologie, muzikologie, lingvistiky ... Jakoby autor sám psal způsobem jednoho z hrdinů románu, spisovatele (tak trochu z donucení okolnostmi) Hubertů Elaphidem, nechaje příběh naprosto volně unášet, kam jej jeho hravost, momentální nápady a fantazie dokormidlují, čistě jen pro potěšení z tvorby.
Autor se pravděpodobně vyrovnával s vlastní emigrací a přitom rozjel fantaskní příběhy v několika rovinách. Dal do toho hodně svých znalostí a originality. Toho si cením a jsem rád, že jsem si takovou podivnost mohl přečíst. Všechny příběhy v knize spojuje téma útěku. Pokud tedy utíkáte před starou, před povinnostmi, realitou nebo prostě jen rádi utíkáte, sáhněte po knize Fuga Trium. Je to opravdový originál a zajímavá anomálie české literatury, avšak mé pocity z knihy jsou rozporuplné. Knize bych tak dal tři pivka na lačno s předpokladem mírné podnapilosti, jež se ovšem nekoná, protože ta piva jsou nealkoholická. Blbější hodnocení jsem z toho dneska nevykřesal. Sorry, Křesadlo.
Postmoderní román,hravý,pestrý,mnohovrstevný.O pronásledování a pronásledovaných,o úkrytech a ukrývajících se a především o svobodě a její relativnosti-zde ji nalezneme v jakési dvojí negaci v podzemí totalitního blázince.Můj nejoblíbenější Křesadlo.
Tak to já můžu - chytré a vtipné. A semo tamo překrásné hrátky s češtinou. Moje první ale určitě ne poslední Křesadlo!
Moje první setkání s Janem Křesadlem a určitě neskončí jen u této knihy. Fuga trium obsahuje tři příběhy. Tři muži se skrývají v suterénu blázince, dva se schovávají před úřadující okupační vládou a jeden dobrovolně. Osudy těchto tří (nebo spíše dvou co se skrývají) tvoří jeden příběh a další dva jsou tvořeny knihami z nichž jedna je čtena a druhá psána. Jednu knihu čte pro ukrácení času Victorinů Cornell a druhou ze stejných důvodů píše Hubertů Elaphid. Pojítkem všech tří příběhů je právě útěk. Střídání těchto částí psaných různým stylem a dokonce doprovázených různými ilustracemi charakteristickými právě pro každou část (všechny jsou dílem autora), tvoří z Fugy trium velice originální a zajímavou knihu, která stojí za přečtení.
Štítky knihy
česká literatura české sci-fi totalita
Autorovy další knížky
1999 | Mrchopěvci / GraveLarks |
1984 | Mrchopěvci |
1990 | Fuga trium |
1995 | Hvězdoplavba / Astronautilía |
1994 | Obětina |
Oproti Obětině, taktéž trilogii, není toto jen jakýsi podivný a praštěný úlet, ale (za mě) kniha daleko vážnější a, řekl bych klidně, strhující... Část o tzv. Bohémii byla, řekněme, vážná poněkud méně (nicméně za účasti bestiální vraždy!), avšak plná fantazie a smyšlených reálií, jejichž reálnosti jsem rád uvěřil.