Fyziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy

13.02.2017

"Lidé se nesprávně drží zuby nehty iluze o svobodě svých aktů, protože jsou přesvědčení, že by bez svobody ztratili veškerou důstojnost. Avšak ve skutečnosti jsme opravdu kontrolováni minulostí i prostředím."

V dnešní době vyvrcholí „soudobý pokus odpovědět s využitím empirických metod na prastaré epistemologické otázky týkající se zejména povahy vědění (vědomí), jeho složek, pramenů, jeho rozvoje a rozmachu.“ Současnost přináší vědcům i filozofům poznání, že se: „ač z různých úhlů pohledu, zabývají často tímtéž a že se bez vzájemné spolupráce nadále nemohou obejít. … stejné platí pochopitelně i pro vztah věd „humanitních“ a „přírodních“.“

Kognitivní věda je odpovědí, je to věda multidisciplinární (často je užíván spíše pojem transdisciplinární – který více vystihuje ono prolínání oborů), propojuje mnoho rozličných oborů a jejím cílem je proniknout do tajemství mysli, a to v nejširším možném smyslu, proto se zajímá např. o racionální i iracionální jednání, intencionalitu, paměť, kreativitu aj., ale o co jí hlavně a především jde, je poznání vědomí.

Marek Petrů podává skvěle ucelený přehled, reaguje na všechny dosavadní pokusy o vysvětlení lidského vědomí, od prvopočátků, které najdeme (jak jinak než v antickém Řecku :-), přes Descarta a jeho svět matematiky v období osvícenství, po behaviorismus a jeho snahy o vysvětlení lidského vědomí s pomocí přímo pozorovatelného chování organismu, až třeba po první pokusy o konekcionismus a vysvětlení lidské mysli jako analogie s počítačem (tedy přesvědčeni o tom, že myšlení je zpracování informací a to, že se děje tak, že manipulujeme se symboly, tedy pokusy charakterizovat mozek, ne v rovině neuronálních nebo vědomých mentálních stavů, ale v rovině reprezentací, kde mozek funguje jako systém zpracovávající informace), aj.

Kognitivní věda současnosti tedy přistoupila ke zkoumání fenoménu lidské mysli jako k interdisciplinární záležitosti. Mozek a lidská mysl vykazují mnoho úrovní, na kterých je možné tento fenomén zkoumat a popisovat, Marek Petrů pak udává výstižný výčet možných úrovní a interpretací pojmů lidské mysli. Mluví především o těchto úrovních: mentální úrovně, jako myšlenky, touhy, představy, atp., chemické a fyzikální úrovně, tedy popisy mozkových fyzikálních a chemických reakcí, ale také mnoho úrovní činností probíhajících přímo v mozku, tedy úrovně subatomární, molekulární, neuronální, nervových spojů, neuronových sítí, atd.

Každá z vědních disciplín, popisuje tyto různé úrovně pomocí své vlastní metodologie, a tato mnohost, jak píše Petrů, vede k jedinému cíli, k poznání.