Gabra a Málinka v čarovné zemi
Amálie Kutinová
Přidat komentář
Uznávám, že hodně z těch čtyř hvězd dělá nostalgie, ale stejně je to tak milá knížka! Kdysi dávno, asi tak před pětačtyřiceti lety, jsem dostala tuhle knížku od jedné moc hodné staré paní, sousedky, která byla bezmála zenovou přebornicí v nelpění na věcech, mimo jiné proto, že prošla několika lágry nacistickými i komunistickými. To jsem tenkrát nevěděla, byla jsem jen věčně nemocná holčička, co se z nudy sama naučila číst. Teď jsem zjistila, že si můžu nejen přečíst tuto kouzelnou knížku znovu, ale dokonce můžu sehnat i další díly. Tak čtu, trochu se usmívám, a vzpomínám na vás, frau T.
Taky knihobudková...prázdniny holek na Kopanicách, v Žítkové...pokračují ve svých lotrovinách (zejména Gabra, které zlo kolikrát opravdu zůstalo nepotrestáno - třeba Málinčin dort...nepříjemné taky byly Gabřiny scény hned v úvodu, kdy zuřivě odmítala dojet do Prahy vlakem...holka, která ukončila sekundu se chová jako rozmazlený fracek..a prchází jí to...). Málinka se přibližuje své touze stát se lékárnicí, věnuje se chovu zvířátek i vegetariánství :) (vůbec se jí po lovu raků nedivím ;))
Aby to neblo tak jednoduché, překonají i bleskovou povodeň, při které Málinka bude potřebovat ošetření od bohyně, s kterou se takto konečně blíže seznámí. Svět Kopanic se vším všudy - bídou, těžkou prací i kouzelnou přírodou. Taky bohyně a alkohol, spousta dětí postižených. A nemůže chybět pravá kopaničářská svatba !
I výlet do čarovné země autorka zvládla se ctí, příběhy děvčátek drží svoji laťku pořád nahoře :)
Doporučuji !!!
Kniha mého dětství, moje nejlepší kamarádka měla maminku, která pocházela z Valmezu, znala paní Kutinovou (Málinku) a měla všechny díly - každé prázdniny jsem četla znovu a znovu a ke knihám se vracím do dnešních dnů. Úžasně milé a přitom rošťácké povídky a když jsem se později dostala i do Blumova -Bylnice, později poznala Kopanice a s nimi i žítkovské bohyně - poznala jsem tam co je to opravdové Genius loci.
Tenhle díl je pro mě nejkrásnější. trochu jsem se bála, že si syn s žitkovským nářečím neporadí, ale vůbec neměl problém. Naopak jsem musela bojovat za to, aby si knihu po večerech nepřečetl sám, že mu ji chci číst já :-) Příběhy z Kopanic jsou krásné, laskavé, malebné, přesto stále dostatečně zábavné, aby bavily i dnešní děti. Nádherná knížka a já jsem šťastná, že si ji syn užil se mnou. V době koranovirové krize vyloženě hladila na duši.
Amálie Kutinová nás prostřednictvím této knihy zavádí na moravské Kopanice, do kraje legendárních žítkovských bohyň. Knížka je to velmi milá a laskavá, s notnou dávkou humoru a dětského pohledu na svět. Při jejím čtení jsem si příjemně odpočinul.
Štítky knihy
humor Valašsko dospívání dětství prázdniny kopaničáři Kopanice žítkovské bohyně
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Žítkovské bohyně zase jinýma očima :-). Jedna z nich se po seznámení s Málinkou obává konkurence, a bodejť by ne, Málinka už má ve své budoucnosti jasno. Tenhle díl je vůbec tak nějak lékárnicko-lékařsky laděný; a komu bolavý zub neléčili stejně jako Málince, ten o dost přišel (výplach rumem, kouř z fajfky, leknutí).
Ve stejném duchu jako v předchozích dílech (což je dobře) se odvíjejí příhody Gabry a Málinky a já oceňuji stále totéž: humor, nadhled a láskyplnost. A samozřejmě jazyk, v tomto dílu s bonusem v podobě dvojího nářečí. Halabaňa pomachometlená, ještě že má šetky němoci, troje, dzevjateré odstúpené, by němohly škodzic. (Tak vám všem přeji, ať to máte jako halabaňa!)