Gabra a Málinka ve městě
Amálie Kutinová
Přidat komentář
Uznávám, že hodně z těch čtyř hvězd dělá nostalgie, ale stejně je to tak milá knížka! Kdysi dávno, asi tak před pětačtyřiceti lety, jsem dostala tuhle knížku od jedné moc hodné staré paní, sousedky, která byla bezmála zenovou přebornicí v nelpění na věcech, mimo jiné proto, že prošla několika lágry nacistickými i komunistickými. To jsem tenkrát nevěděla, byla jsem jen věčně nemocná holčička, co se z nudy sama naučila číst. Teď jsem zjistila, že si můžu nejen přečíst tuto kouzelnou knížku znovu, ale dokonce můžu sehnat i další díly. Tak čtu, trochu se usmívám, a vzpomínám na vás, frau T.
Knihobudková...milá dětská knížka, která mě našla až v dospělém věku (na Slovensku nebyla tolik rozšířená ;)), ,navíc první díl jsem zatím nepotkala, takže začánám rovnou dvojkou ;)
Příhody Gabry a Málinky pobavily, některé ale také přišly docela na hraně - a pak že dneska jsou děcka sígři - ty Gabřiny výčiny ve škole, záměna peněz a knoflíku..
také mě občas udivovalo , jak se holky chovaly - jelikož začly chodit do primy, předpokládám, že měly kolem 10let ..představa že já v 10letech vyvádím třeba v čekárně u doktora tak jak tyhle 2 uličnice, mi přišla docela přitažená za vlasy...
Celou knížku mi také nebylo jasné, jak staré rodiče holky měly - tatínek v důchodu, ale pořídil si ještě synka...(nehledala jsem v autorčině životopisu ty reálné podklady a data..)
Také bylo zajímavé vrátit se do časů, kdy jedinou informací byly dopisy - tady překvapilo, jak Mackovi nejdříve neochopili narození děťátka - zas tak blbě napsané mi to nepřišlo, a pak teda, že by matka nejstarší dceři neřekla, že je těhotná ??
no, odhlédnouc od toho - milý návrat do valašského dětství v 1.polovině 20.stloletí..kdy ještě bylo bezpečné kopat se v Bečvě a lovit tam ryby...
a vrhám se na další díl....
Pokračuji nostalgicky druhým dílem a pořád mě to baví. Úplně si vzpomínám, jak jsem ty knížky četla v mládí a už tenkrát jsem si uvědomovala, že já se chovám dost jako potvora Gabra (i ten milion různých více či méně šílených nápadů by odpovídal) a moje mladší sestra byla podobná ťunťa jako Málinka. Můj devítiletý syn je z Gabry a Málinky taky nadšený a k mému údivu si obvykle večer touží ještě jednu kapitolu přečíst sám, valašské nářečí si zamiloval. A to jinak čte vesměs dobrodružné knížky, teď třeba Zmizení Edwina Lindy. Gabra a Málinka jsou evidentně nesmrtelné. Doufám, že jejich příběhy budu jednou číst svým vnoučatům...
Jedno naše ošklivé rodinné tajemství je tímto odhaleno. Gabra a Málinka byly oblíbenou dětskou četbou mého muže, jeho sestry i matky. A čím myslíte, že se, pod vlivem četby druhého dílu, stali? Učiteli. Fakt. Všichni tři, bez výjimky. Gabra a Málinka ve městě, to je totiž óda na učitele a žačky, jako je Málinka, pro niž je nejkrásnějším sněním vzpomínka na školní výlet, holčičky, které své učitelce říkají Zlatovláska a učí se kvůli ní, aby ji nezklamaly, ale taky proto, že je zajímá všechno, co se ve škole dozvědí, a se zatajeným dechem poslouchají o broucích i Kosmově kronice… Jojo. Takže: nedávejte to číst svému dítěti, pokud z něho chcete mít lempla bez ideálů.
Já vám nevím. Ale ta Gabra byla tak otravná, že jsem měla chuť ji dát pár facek. Nějak úplně nevím, co má takové chování, které defakto není ani potrestáné, nebo identifikované jako špatné, předat dětem
V této knize, i v dalších, je vidět, jakou lásku měla Amálie Kutinová ke svému rodnému kraji. Líčí spoustu veselých příhod i zklamání. Gabra je na pohled plna kuráže, je zkrátka neohrožená. Ale když na to přijde, dokáže litovat, snad si i poplakat. Málinka je hodné děvče od srdíčka. Nade vše miluje zvířátka. Jde to poznat na první pohled, s jakým zaujetím sledovala "brablence".
Velice důležitou postavu zde hraje kromě Tauberových také Fanúšek Macek. Fanúška si "cérky" oblíbily na první pohled. Z textu jsem to pochopila tak, že snad mají Fanúška raději než svou sestru Valču.
V 2.díle se mi nejvíce líbil → Výlet na Radhošť. Pocházím blízko odtamtud, odkud byla spisovatelka, a tak mi tato kniha velice moc říká.Tato kniha si zaslouží → ******************........
Líbí se mi, že v této knize je přímá řeč většinou psána nářečím. Kdyby tam nářečí nebylo, nebyla by ke kraji, odkud pochází, tak vázaná. Můj komentář se váže ke všem dílům.
Nejlepší knížka, četla jsem ji jako malá a velice mně bavila. Nedávno jsem ji našla v knihovně a i v mých 25 letech jsem se do ni opět začetla. Vzala jsem si ji do nemocnice jako počteníčko které mi zvedlo náladu. Jedna knížka se ,,shltne,, za den. Jde o krásné povídky dcer, které připomenou krásu dětství a jejich příběh pobaví každého. Je to jednoduše psané, žádné složité čtení, knížka se čte sama a pobaví. Holčiny neřeší trable světa ani tak - Lásky kdy ona chce jeho on jí ne a zachvíli je to naopak)... Scény kdy koza sežere vysvědčení, loví kocourka z vody nebo platí cukroví knoflíkem v celofánu opravdu pobaví... DOPORUČUJI všem!
Autorovy další knížky
1991 | Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
1992 | Farmaceutka |
1946 | Gabra a Málinka ve městě |
1993 | Okolo Gabry a Málinky |
1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek z dětství, i dnes se při jejím čtení náramně bavím.