Galapágy
Kurt Vonnegut Jr.
Na Galapágách, nehostinném souostroví, kde evoluce ze sebe vydala to nejlepší, se ocitne izolovaná skupina lidí. Mohli by se zde vyvinout v dokonalejší formu bytí. Nedopatřením se však složení skupinky, která se na ostrůvek Santa Rosalia dostala, naprosto liší od někdejšího záměru. Díky apokalypse se hrstka lidí, kteří zde přistáli, stane předky nového, statečného a úplně jiného lidského pokolení. Původně se však měli na Galapágách shromáždit jen ti nejlepší zástupci elity lidstva – oproti předpokladu zde ztroskotá pozoruhodná směsice: jeden alkoholik, učitelka biologie, depresivní Japonka, slepá dcera milionáře a šest kanibalek. S typickým vonnegutovským černým humorem je vysvětleno, co k tomu vedlo i co následuje. Cynismus, iracionalita, ironie, absurdita, takové kulisy má děj románu. Vonnegut ho spřádá jakoby od konce a domýšlí, jak se co mohlo seběhnout a co by čtenáře ještě zajímalo. Americký mistr satiry se dívá na náš svět a ukazuje na vše, co stojí za záchranu. Jak je zřejmé, v průběhu milionu let se toho zase tak moc nestalo…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2003 , AlpressOriginální název:
Galápagos, 1985
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu si asi budu muset přečíst ještě jednou. Jednak proto, že byla vtipná, inteligentní, ale také proto, že už vlastně nevím, jak jí odvyprávět či trochu přiblížit. Ale raději už ji číst nebudu. Jednak proto, že byla vlastně smutná až katastrofická a jednak proto, abych si nekazil původní dojem, který byl sice evolučně starší, ale to neznamená, že byl nutně horší. Jak by poznamenal Mandarax: "Kolik třešní, tolik višní" -Darwin
Autorovy další knížky
2008 | Jatka č. 5 |
1979 | Mechanické piano |
1981 | Snídaně šampiónů |
1994 | Groteska |
1992 | Matka Noc |
Čtu anotaci a nějak mi to nesedí, myslím zrovna z tohohle románu si pamatuji útržek o tom, jak v kulisách výzkumného místa Darwina vůbec k žádné evoluci nedochází...na rozdíl od vývoje chování lidí? Že by přeci jen záchvěv optimismu ve víře v lidstvo?