Snídaně šampiónů přehled
Kurt Vonnegut Jr.
Tahle knížka je mým dárkem sobě k padesátinám, říká autor v úvodu svého románu, v němž se kříží sci-fi se současnou historií. Děj tu hraje až druhořadou roli: rafinovaně naivními a komickými definicemi banálních předmětů či skutečností chce moralista Vonnegut především satirizovat všemožné neduhy novodobé Ameriky – válku ve Vietnamu, ekologický marasmus, narkomanii, nacionalismus, kriminalitu, rasismus, komercializaci umění, sexuální revoluci a pornografii s její redukcí těla na pouhé zboží. Absurdnost konvenčního světa a nedostatky Ameriky jsou umocněny autorovými dráždivě neumělými obrázky. Vonnegutova osobitá, mnohovrstevná próza je nejen břitkou politickou satirou a parodií, ale i důvtipným společenskokritickým komentářem o přecivilizované Americe.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1981 , OdeonOriginální název:
Breakfast of Champions, 1973
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Snídaně šampiónů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Vonneguta mám rad. Modrovous, Matka noc, Jatka č. 5 ... výborné knížky. Teď, vlivem nevhodně zvolené kombinaci, jsem ji musel odložit. Po Marquezově Lásce za časů cholery to zkrátka nešlo. Určitě se, za nějakou dobu, ke knížce vrátím.
Pozoruhodné dílko, které mj. vzdává hold bratrům Karlovi a Josefovi Čapkovým. Robot totiž je a vždycky bude ve verbální rovině českým vynálezem. Ale Čapci tady stojí spíše na okraji, i když je milé, že je Vonegut připomněl, a to prosím bez sarkasmu a ironie. Tady jde totiž o roboty samotné, přesněji utkvělou představu světa zaplněného roboty Dwayne Hoovera, kterou získá po přečtení knihy jinak neúspěšného sci-fi spisovatele Kilgore Trouta. Autora dobře znám, Snídani šampionů jsem nicméně dala poprvé. A jsem tomu ráda, protože před nějakými 20 lety bych té změti postřehů, myšlenek, dějových střípků a výkřiků hlavních postav, vč. samotného autora, zahalených do kritické satiry asi velkou šanci nedala. I teď mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách a s kým, proč právě takhle ta či ona postava mluví. Chtělo to maximální soustředění, protože Vonegut to čtenáři ani trochu neulehčuje. I ty textem poměrně často prostupující pornoúvahy a pornopopisy dostaly z pera Voneguta mladšího nádech kriticky sociální spíš než sexuální. Protože právě sex, či posedlost jejími atributy a jejich komercializace spadaly podle Voneguta do kontextu sociálně-kulturního úpadku americké (naší?) společnosti sedmdesátých let. Díky svému umu satiry a vtipu pak čtenáři odlehčenou formou servíruje své glosy, přičemž si bere na paškál další problémy doby jako latentní rasismus, honba za penězi, zaprodané umění, ekologie a další témata, která nelze odmávnout rukou, jako čas, kdy byla kniha napsaná. Aktuálnost tohoto 60 let starého díla je zarážející
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Snídaně šampiónů v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 613x |
ve Čtenářské výzvě | 34x |
v Doporučených | 41x |
v Knihotéce | 165x |
v Chystám se číst | 162x |
v Chci si koupit | 28x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
satira zfilmováno americká literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2008 | Jatka č. 5 |
1979 | Mechanické piano |
1981 | Snídaně šampiónů |
1994 | Groteska |
1992 | Matka Noc |
Vonnegut sa v tejto knihe prejavil zase ako cynik, sklamany zivotom, ludstvom. Pisal ju v horsom obdobi a naozaj asi ho najviac pohanala dokoncit to len jeho laska k pisaniu, a jeho vecna potreba zabavat. Za mna je on akymsi bratrancom Woodyho Allena. Akurat viac tradicionalista a menej NewYorcan. Teda, newyorcan nie je vobec, skor taky svetoobcan. Kedysi v praveku ma k nemu priviedli jeho sci-fi dielka, a ta vlazna laska uz zostala. Rozumejte, nevyhladavam jeho knihy ale ked si nejaku vezmem do ruk, pripadne stiahnem, nelutujem a bavim sa.
Snidane/Ranajky/Breakfast su zvlastnym textom. Mozem sa Vam vcelku zarucit, ze nieco podobne tazko najdete. Skor ako uceleny pribeh a dej je to akasi kolaz a retaz volnych asociacii. Posledne slova jednej state inspiruju k rozvadzaniu v dalsej, a kludne potom Vonnegut preskoci zase k niecomu inemu. Je tu bezne ze sa dej vnara a vnara do dalsieho a dalsieho pribehu, napriklad opis poviedky ktoru hlavna postava napisala kedysi, vas prenesie do filozofovania, pripadne do deja filmu ktory postavicka jeho poviedky sleduje. A zase sa vynorite do reality. Vonnegut preklada text kresbickami, ako by vysvetloval fungovanie sveta malym skolkarom, a kniha je cela prespikovana jeho vysvetleniami, definiciami, pouckami tohto druhu. A cele je to nakoniec naozaj taka retaz kratkych minipribehov a volnych asociacii. Cely cas som si vravel ze Kilgore je sarkasticky vykreslene alterego autora a ze som ho prekukol. A este aj tento nazor mi Kurt na konci knihy rozbije. :) O com to cele vlastne je? Co by som napisal do maturitnej prace keby som musel? Popisal by som dvojicu hlavnych postav, co robili, uvod jadro zaver ale o knihe ako takej by to vobec nic nevypovedalo. Ved v ktorej inej najdete vedla seba obrazok rite (hehe a nie raz!) a citat ktory by sa dal do kamena tesat. A na dalsej strane lechtiva definicia "roztazenych bobrov" a nasledna analyza ich devalvacie.
Ako pisem, urcite Vam to nedava velmi zmysel, ze? Ucebnicovy priklad hravosti alebo.... potreby vlastnej terapie pisanim. Toto stredne obdobie Vonnegutovej tvorby je dost nejednoznacne. Ale zacnete citat, a nie je problem. Vsetko dava zmysel, len sa to... blbo opisuje. :)