Galerie mrtvých
Chris Carter
Robert Hunter série
< 9. díl >
„Jedenatřicet let u sboru, a za ta léta jsem viděl šílených věcí víc než dost, ale kdybych si mohl, než umřu, vybrat jen jednu věc, kterou bych radši neviděl… Tak by to byla tahle.“ Tak poručík Losangeleského policejního sboru přivítá detektivy Huntera a Garciu na místě, kde se podle všeho odehrála snad nejotřesnější vražda, jakou kdy vyšetřovali. Brzy po ní následují další, události se vyvíjejí nečekaným směrem a detektivové útvaru ultranásilných zločinů musí spojit své síly s agenty FBI. Společně s nimi se pak vydávají po stopě sériového vraha, jehož loviště nemá hranice, psychopata, pro kterého vraždy zdaleka nejsou jen zabíjení – považuje je za druh umění.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , BB artOriginální název:
The Gallery of the Dead, 2018
více info...
Přidat komentář


Další opět parádní díl v této sérii. Tentokrát zde hraje významnou roli spolupráce mezi Losangelským policejním sborem a FBI. Abych pravdu řekla, tak agentku Fisherovou jsem si moc neoblíbila, neboť z ní byla cítit rivalita a nadřazenost. Na druhou stranu bylo to zase něco nového...
Během čtení jsem se i nasmála a dost často za to mohl detektiv Garcia, který v tomto díle sršil samým vtipem. To se mi velice líbilo, že autor ho takto dal do popředí a nenechával veškerý prostor pouze detektivovi Hunterovi.
Co se týče vražd, ty se stávají díl od dílu velmi sofistikovanější. Nebudu ani prozrazovat, jak vypadaly, aby budoucí čtenáři byli také překvapeni. :-)
Nicméně v tomto příběhu mně něco chybělo, hlavně jsem četla s velkou časovou prodlevou, tak jsem si vůbec nepamatovala, o čem předtím děj vůbec byl (u předchozích knihách jsem s tímto problém neměla). Jak někteří čtenáři psali již dříve přede mnou, tento díl se mi zatím do paměti moc nevryl, ale i tak toto mé tvrzení nesnižuje kvalitu díla a mé celkové hodnocení na tento díl. Hlavně když jsem si přečetla poslední stránky knihy, musím říct, že se mi až naježily chlupy na rukou z toho, jaký to má zvrat.


Dokázal by Chris napsat něco míň než naprostou dokonalost? Pochybuju! Jako všechny předchozí díly i toto bylo naprosto skvělý! Čtení jsem si neskutečně užila a přečetla to takřka jedním dechem! Doporučuju, doporučuju, doporučuju! Už jsem řekla, že to doporučuju? :D


"A tenhle vrah provedl exenteraci na profesionální úrovni."
"Exenteraci?" opakovala kapitánka Blakeová.
"Odstranění oční bulvy spolu s veškerým obsahem očního důlku," vysvětloval Hunter. "Víčka, svaly, slzné žlázy, optické nervy, všechno. Právě proto tam zbyly jen dvě prázdné díry."
Oba agenti FBI se na Huntera zvědavě zadívali.
"Hodně čtu," vysvětloval.
"To věřím," poznamenala agentka Fisherová.
"Znáte všichni systém dolní duté žíly?"
Hunter přikývl, všichni ostatní zavrtěli hlavami. Doktor Morgan vrhl na Huntera zvědavý pohled.
"Hodně čtu, doktore."
Nádhera, keď LAPD nakope FBI prdel, Robčo a Carli sú moji miláčikovia :)
Garcia usilovně zadržoval smích. "Fakt mají sluneční brýle v místnosti? Jsou to sluneční brýle, ne?"
Hunter je od dveří pozdravil kývnutím hlavy a pak zamířil k jejich stolu.
"Vážně s nimi musíme sedět?" šeptal Garcia.
"Měl jsem dojem, žes říkal, že tě má každý rád," opáčil Hunter.
"A taky že má," potvrzoval Garcia. "Ale to neznamená, že já musím mít rád každého."
"Možná by ses mohl do jejich srdcí protančit sambou," navrhl Hunter.
Garcia nesouhlasně zavrtěl hlavou. "Roberte, ve spoustě věcí jsi geniální, ale vtipkování k nim nepatří. Vtipy bys měl nechat na mně."
"Mně to připadalo dost dobré."
Hunter rychle zkontroloval podlahu v domě přímo pod oknem žádné rozbité sklo.
"Jdu první," řekl Garcia.
"Opatrně s podlahou," upozornil Hunter. "Může praskat, vrzat nebo obojí, tak našlapuj zlehka."
"Jasně, táto," usmál se Garcia. "Tumáš, podrž mi Dvojčata." Podal Hunterovi brokovnici.
"Nemůžu uvěřit, že sis opravdu pojmenoval zbraň."
"Líbí se ti to, ne? Moje pistole se jmenuje Big Badaboom."
Hunter jen potřásl hlavou.


Dočteno před pár dny, knihu jsem si vzala na poznávací zájezd a tak jsem s Robertem Hunterem a jeho parťákem trávila všechny jízdy autobusem. Musím na jednu stranu přiznat, že mi mnohé jeho předchozí knihy přišly o něco zábavnější a napínavější, ale Carter je fakt třída, takže vlastně i knize, která mě oslovila o něco méně, než jeho předchozí, dávám plný počet. Je to poutavé, stále se něco řeší, děje, vrahovy pohnutky jsou zajímavé. Důvod, proč dávám plný počet je i to, že ke konci knihy jsem si málem vytrhala vlasy a okousala nehty, jaký to byly nervy, fakt jsem se bála, že to celý skončí strašně špatně. No, však happy end to opravdu nebyl a ten úplný závěr? Jakože cože? Teď si budu muset v brzké době přečíst další díl, protože mě to strašně zajímá a zároveň se strašně bojím, že to napětí nevydýchám. Fakt dobrý, palec nahoru.


Tak opět, již po deváté - naprosto luxusní kniha, napínavá od prvních stránek až do konce, zajímavá zápletka, skvěle se čte. Pořád nechápu, jak může Carter první knihou nastavit laťku tak vysoko a v dalších pokračováních ji nejen dorovnávat, ale často i překonávat. Jednu výjimku ale tentokrát udělám - zatím pokaždé jsem si mezi jednotlivé díly série vložil jinou knihu, teď jdu rovnou číst další díl.


Konečně se jednou nemučilo v přímém přenosu a viděli jsme až výsledek, to je rozhodně fajn. A co se to stalo s Garcíou? Od začátku série sotva pípnul, někdy jsem zapomínala, že ještě pořád pracuje v policejním sboru, a teď začal najednou s vtipy, a ještě je drzej? Nicméně závěrečná geniální dedukce a potvrzení teorie o galerii mrtvých je zase na Robertovi. Zase tak moc mi tenhle díl v hlavě neutkvěl, po pár týdnech od přečtení si pamatuju jen otvírák, kdy si jedna kráska chtěla udělat selfíčko se svým kocourem a za pár okamžiků její krví vrah vymaloval její vlastní pokoj. Co bylo dál, už nějak nevím, v Carterově sérii byly výraznější knihy.

(SPOILER)
Zase to bylo moc dobré. Nechápu, kde autor bere tolik představivosti, že dokáže takto dobře vymyslet děj knihy, který dává smysl a jak se postupně vynořuje, takže vlastně do samého konce nevíte skoro nic.
Miluju genialitu Huntera, který na všechno přijde první a ostrovtip Garcii, kterým si neustále dobíral agentku Fisherovou, která mně mimochodem hrozně lezla na nervy. Co mě ale úplně dostalo a překvapilo je konec této knihy, je to něco jiného než obvykle a úplně jsem si řekla, ježiši to needalší díl si myslím bude hodně napínavý a pro Huntera hodně náročný.


No, za mě je toto asi nejslabší díl ze série. Měla jsem pocit, že se to neskutečně táhne, žádná extra akce (kromě konce) tam není, a tento díl je spíše jen o tom vyšetřování, než o jiných věcech, které se řeší/dějí v jiných dílech. A brutalita na jakou jsme zvyklí z předchozích dílů, tu byla (za mě) nulová a klidně i ten, kdo nemá rád brutální thrillery, tak si tuto Carterovku může v pohodě přečíst.
Docela mi vadilo, že se autor ani nějak nesnažil více rozpitvávat psychologii vraha, jak je u něj zvykem. Jen nějaké lehké uvedení do jeho mysli, proč si myslí, že to tak je a proč se tak ten vrah choval a tím to končilo, což mě taky lehce zklamalo, jelikož Carter toto umí a my to víme, že jeho vysvětlení na konci jsou vždy neuvěřitelné. Nevím, proč to tady tak osekal.
Co mě přimělo změnit hodnocení z 3* na 4* byl konec. No páni!!! To byla jízda u které jsem nepochopila, co se vlastně děje, neskutečný! Skvěle napínavé a posledních 100 stran jsem přečetla jedním dechem. A jak nás navnadil na další díl?! No zírala jsem.


To bylo zas dobrý! A teda musím říct, že poslední odstavec mne velmi naladil na další díl.


Opět skvělý devátý díl série Robert Hunter. Míň brutální, bez mučení, zabývající se aktuálním tématem společnosti.
Žijeme ve falešném světě. Kam se podíváte, většina toho, co uvidíte, je padělek, dokonce i lidská těla....


Za mě tento díl poněkud slabší. Předvídatelné soupeření s FBI sice dalo trochu víc prostoru Garciovi a Hunterovi přeji hodně úspěchů v osobním životě, a hlavně ať si ho užívá dokud to jde, protože víme jak to u něj chodí.. Ale celkově mě tato kniha úplně nechytla, jako to bylo u jiných dílů. Škoda, protože záporňák byl důmyslný a vraždy dokonale naplánované a provedené, ale něco tomu chybělo.. A ten konec? Hóóódně uspěchaný..


Bohužel se nadšení po přečtení opět nekoná. Kde je brilantní závěr, kterému předchází geniální dedukce? Napínavé rozuzlení? To jediné, co tuhle knihu zachraňovalo byla poslední kapitola.


Další napínavý, nepředvídatelný detektivní příběh. Místy z činů některých lidí vážně mrazí. Na závěru knihy jsem byla napnutá jak kšandy :-)
Chrise Cartera si šetřím co to jen jde, zbývají mi zatím přečíst poslední dva díly. Ještě přijde jejich čas, nesmím si takové cenné zásoby vyplácat najednou :-)


Super, stejně jako předchozí díly, Carter si udržuje laťku pořád stejně vysoko. Jeho pachatelé jsou pořádní magoři a Hunter je prostě sympaťák, který se mi vkrádá do snů..:-). Líbí se mi, že se snaží i o nějaký soukromý život, byť mu to práce pořád nějak nabourává. A tentokrát se mi moc zamlouval i Garcia a jeho hašteření s agentkou Fisherovou.
Kniha má spád, přestože mi tady trochu chyběly takové ty "chuťovky", jak si to vrah užívá. No a konec, ten je fakt trochu osekaný, jak už psalo hodně knihomolů přede mnou.
Na samém konci Carter čtenáři nahodil udičku : Kdo je sakra Lucien Folter?!


Chris Carter je prostě bůh. Nejlepší série jakou jsem kdy četla, v tomto žánru. Doporučuji!


Táák, poprvé z celé série, co jsem zatím přečetla, dávám o hvězdičku míň...pro mě byl tento díl nejslabší, né kvůli tomu, že byl méně krvavý, ale nějak zdlouhavý, místy trochu už,, nudný,,...asi jsem,,rozmlsaná,, těmi díly před tady tímto...konec byl útok na nervy jako vždy..
protože jsem už četla Zlobu a Nenávist ( navazují na sebe ), zbývá mi , zatím, poslední díl, takže....


Mám Carterovy knihy moc rád, i tato je vynikající. Nápad originální, poměrně napínavý děj ale co mě dokonale vytočilo byl závěr. Celou knihu čtete o každém detailu vyšetřování a konečné odhalení pachatele je na dvou stránkách a vysvětlení jak k němu došlo na jedné další. A přitom k tomu dopadení došlo celkem logicky a těžko věřit tomu že na to Hunter při jeho intelektu už dávno nepřišel. Ten konec mě opravdu zklamal ale to neznamená že se nebudu těšit na další carterovku.


Opět skvělá a napínavá detektivka. Jako vždy se to četlo samo. Carter prostě nikdy nezklame.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány umění anglická literatura sérioví vrazi FBI Los Angeles únosyAutorovy další knížky
2013 | ![]() |
2016 | ![]() |
2015 | ![]() |
2013 | ![]() |
2016 | ![]() |
Pokud jste si mysleli, že vraždy, se kterými jste se u Cartera setkali, už nic nepřekoná, těšte se na Galerii mrtvých. Nad popisy vražd budete nejspíš přemýšlet, jestli to autor vůbec v hlavě má v pořádku. Jestli místa činu v Já jsem smrt byla obskurní, v Galerii mrtvých Carter ještě pořádně přidal plyn. Stejně tak i dějová linka, která, jak už je zvykem v každém díle, sleduje kroky vraha, je tentokrát silně znepokojující.
Carterovi nečekaně na pomoc přispěchá také agentka FBI, která působí jako závan čerstvého větru, a to z jednoho prostého důvodu. Nemá Huntera a Garciu ráda. Malá změna, ale jaký rozdíl dokázala udělat. Najednou měl příběh jakýsi drive, který v několika posledních dílech chyběl. Je totiž trochu únavné, jak je každý z Huntera neustále na větvi.
A na závěr samozřejmě nemohu opomenout naprosto skvostné zpracování audioknihy a božský přednes Jakuba Saice. Osobně totiž nabývám dojmu, že by mě bavil i nákupní lístek, kdyby jej četl zrovna on. Opravdu tleskám!
Hodnocení: 80%
Za audioknihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji Audiotece.