Galgad - příběh strážce Země
Ergall (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243983/bmid_galgad-pribeh-strazce-zeme-Sth-243983.jpg
4
60
60
V dávných dobách, v dolině v prastarém lese obehnanými horami, se probudí nejmocnější strážce Gathary. Není to náhoda. Na svět přišli ti noví, odlišují se od ostatních, narušují snad křehkou rovnováhu? Navíc se schyluje k válce mezi lidmi, nadvláda zdvojeného kříže rozpíná ruce. Galgad pátrá po pravdě. Nenalézá však vlky ani ostatní. Nechte se okouzlit poutavým příběhem, nechte se uchvátit prastarými lesy, v nichž tečou čisté řeky. Budete mít pocit, jako byste sami chodili těmi místy, potkávali tvory z prastaré říše. Obdivujte hrdiny i obyčejné lidi, kteří se snaží bojovat s nepřízní osudu. Odhalte kruté pravdy našich činů. Kniha je první ze série příběhů.... celý text
Přidat komentář
Krásne a pokorne napísaný príbeh o lesoch, jeho obyvateľoch, silách Prírody, vplyve dvojnožcov, s magicky silnou environmentálnou pointou. Doslova ma vtiahlo do diania. Perfektné vykreslenie charakterov jednotlivých postáv a vzájomných vzťahov, popisy krajiny a rozličnosť národov, to všetko umocnilo atmosféru zvratov a prostredia, zaručilo, že som takmer cítil vôňu lesa, hájov, strání a jej bytostí, a užíval si, keď strážca Matky Zeme šliapal po križiakoch – przniteľoch hodnôt a Prírody. Kniha Galgad jasne predčí bežným fantasy príbehom bez myšlienky. Nastal čas prebudiť strážcov!
Takové standardní fantasy (hlavní hrdina se vydává proti zlému protivníkovi a potkává sympatické spojence), jež se ale odehrává ve skvělém světě Strážců země, který autor vymyslel. A právě problematika rovnováhy a přirozeného řádu světa mě tak oslovila a rezonovala s mým přesvědčením. Doporučuji všem, kteří mají rádi divokou přírodu.
Příběh mi kápl do noty, protože nejde jen o klasické fantasy. Se strážcem dubu, Galgadem, ale i s lidskými a zvířecími postavami prožíváme boj o záchranu lesa a jejich domovů. Co nakonec zvítězí chamtivost, nebo rovnováha?
Ohledně postav jsem si oblíbila Sargata a jeho vlčici Abeiru, charakterem u mě vyhrála Laira, drobná dívka, která se navzdory osudu rozhodla, že místo života v ponížení bude bojovnice. A samozřejmě Galgad, který jako jeden z mála uměl ostatním pěkně nakopat zadnice :)
(SPOILER) Po přečtení Strážců Země jsem si musela pořídit i Galgada. Chtěla jsem znovu vstoupit do toho kouzelného světa přírody. Ta bitva na konci byla super. Parádní dobrodružství.
Už je to pár let, co jsem tuto kniho četl. Jsem rád, že pokračování vydal nakladatel a že tenhle originální nápad, o lesních obrech chránící rovnováhu v přírodě, nezmizel v propasti času.
Do košíku padly obě knihy autora. Galgadovi by prospěla hezčí ilustrovaná obálka, jak je u novinky. Protože jinak zapadne. Což je škoda. Příběh se mi velmi líbil. Autor stvořil zajímavý přírodní svět. Jako by člověk pobíhal s hlavním hrdinou v lese. A ty proměny ve zvířata byly super. Po přečtení se nejde ubránit zamyšlení, co všechno musel svět kolem vytrpět. Možná by se dnes strážce hodil. Už se těším na druhou knihu.
Galgad nejstarší a nejmocnější ze strážců Země byl probuzen z dubu. Sympatická myšlenka, kdy jakási prastará bytost z lesa chrání život na Zemi. Zamrazilo při popisu, kdy lidé slepě vybíjí a pronásledují vlky.
Zajímavý debut. Autor má fantazii, umí vystihnout atmosféru. Je sice znát, že jde o prvotinu, ale za mě super... A celé to vede k zamyšlení.
Galgad je síce malá a tenká kniha, napriek tomu mi čítanie trvalo dlhšie, ako pri iných knihách. Oceňujem myšlienku s ktorou autor pracoval, ale prevedenie mi celkom nesadlo. Najväčší problém som mala asi so samotným štýlom, akým bola kniha napísaná. Autorov štýl písania mi veľmi nesadol a preto sa často stalo, že aj keď sa v príbehu práve dialo niečo zaujímavé, po chvíli som knihu odložila, pretože som sa nevedela poriadne začítať. Autor mohol tiež trochu viac vysvetliť niektoré veci, napríklad miesta, ktoré sa v príbehu nachádzali, alebo samotné postavy. Niekedy mi to pripadalo, akoby sa v príbehu proste zrazu ocitli a tým to končilo. Zájsť trochu do hĺbky by možno v tomto prípade vôbec neuškodilo. Aj z toho dôvodu bol možno Galgad jediná postava, ku ktorej som si dokázala vytvoriť nejaký vzťah, respektíve postoj. Mala som pocit, že väčšina postáv tam proste len bola, ale nevedela som o nich nič také, čím by si získali moje sympatie. Na druhú stranu, akcie je tam až-až. Počas celého čítania sa tam niečo dialo, takže keď som sa do príbehu konečne začítala, vôbec som sa nenudila. Najviac sa mi však páčilo, ako autor pracoval s myšlienkou človek proti prírode a naopak. Kniha vedie k zamysleniu nad tým, aká je situácia v našom reálnom svete.
I navzdory zde převažujícím negativním reakcím jsem po knize sáhla, a to hlavně ze zvědavosti, jak se píše na Vysočině, v mém rodném regionu.
Příběh je zajímavý, nepostrádá myšlenku a má co nabídnout. Nicméně je tu vedle toho i pár ALE, jež značně ubírají na kvalitě. Zřejmě to bude nevypsaností autora, ale některé pasáže jsou chaotické, další části by si zasloužily více rozepsat a některé dialogy mi přišly vcelku umělé. Textu by rozhodně neuškodila ani důkladnější a kvalitnější jazyková redakce, protože syntax a návaznost vět ne vždy fungují tak, jak by měly, což při čtení dost ruší.
No, měl jsem velké očekávání, chyba lávky. Nápad je zajímavý a začátek slibný. Ale celé se to zvrtne do chaosu, nemá to příběh, ani koncepci a závěr je opravdu pr*ser. Tam, kde by Tolkien popsal půl knihy, Erikson pár kapitol si kniha vystačí se stránkou. Škoda. Někde to i bylo v rozhovoru, že autor krátil kvůli vydání, to byla asi ta chyba.
Velmi silný příběh, který přinutí člověka k tomu, aby přemýšlel nad tím, jak lidé zacházejí se zvířaty, ničí přírodu a vše si přizpůsobují ke svým potřebám.
Tuto knihu jsem zařadila do svého "čtenářského deníku" na základě rozhovoru autora v časopise Biorevue. Velice jsem se na ní těšila, dokonce jsem i přemýšlela, že si knihu koupím, abych podpořila dobrou věc. Pak jsem si při zařazování do knih co se chystám číst přečetla komentáře a řekla jsem si, že si knihu raději půjčím v knihovně. No a jsem ráda, že jsem to takto udělala. Neřekla bych, že kniha je úplně špatná, četla jsem ji nahlas synkovi při uspávání (je mu 8 m a je mu jedno co čtu, hlavně že slyší můj hlas). Myšlenka knihy je velice zajímavá, ale dle mého názoru nepropracovaná, děj se odvíjí tak jakoby nekoordinovaně, chybí tomu určitá koncepce, spíše to je více krátkých povídkových dějů. A chování Strážce mě tedy velmi zklamalo, čekala jsem od něj více. Nelituji, že jsem této knize věnovala čas, ale k přečtení bych ji nedoporučila.
Nevím, ale ty zdejší první komentáře ke knize, asi napsali kamarádi autora.
Příběh je hodně slaboučký, který v současné době Labyrintů a Hunger Games, nebude zajímat ani ty dětské čtenáře. Také se přikláním, k názoru, že tento pokus o českou fantasy se prostě vůbec nezdařil.
Původně jsme chtěl o Galgadovi napsat moc ošklivý komentář, ale pak jsem si to rozmyslel, protože nemám zapotřebí, plivat tady po ostatních lidech nějaké hnusné komentáře.
Faktem je, že Galgad není moc dobrá kniha. Důvodů je spousta. V knize je kladen velký důraz na děj, ale přitom postrádá pořádný nosný příběh. Postavy jsou až na pár drobných výjimek jedna jako druhá. Některé dialogy na mne občas působily, jako když se spolu baví dva puberťáci atd.
Nicméně uznávám, že napsat knihu dá práci a v případě mladého člověka to určitě stojí za určité uznání, za to ta jedna hvězda. Na druhou stranu hypovat tuhle knihu kecama o tom, že se neveze na žádném z provařených vln žánru a do světa fantasy může vlít čerstvou krev, to je marketingový hnus, protože ta kniha prostě taková není. Navíc se tím autor dopouští toho co sám odmítá. Je tendenční a provařený.
Tomáš Crlík, píšící pod pseudonymem Ergall, nepochopil dvě věci. Tou první je fakt, že jsme databáze! a ta má sbírat a uchovávat informace o knihách a jejích autorech, a proto nechápu, proč mi neustále maří mé snahy, aby zde byl jako autor uveden pod jménem, když jsem mu tak pracně založil pseudonym, pod kterým je kniha autorsky uvedená. Ale na vině je také moderátor, který změnu zpět vždy odsouhlasí.,..
Druhou věcí je smutná epizoda o tom, že když uvedu na titulku knihy, že se jedná o příběh a když se čtenář začte, zjistí, že tam vlastně žádný není, cítí se podveden. Pak mě rozesmály promo kecy typu, že se jedná o novou a neokoukanou fantasy v rámci české scény. Tomu se musím smát. Na Galgadovi není nic originálního a už vůbec nic novátorského. Měli jsme to tu stokrát. Chápu, že se pan autor snaží být za každou cenu mimo hlavní proud, ale psaní fantasy je o vyprávění příběhů. Trochu mi to připomínalo Vlčici od Žemličky, nicméně ten se tak prostě neomezuje jen na svět, ve kterým se hlavní postavy pohybují. Tady se Galgad probudí a pobíhá od jednoho k druhému a zjišťuje, že lidi jsou zmetci a přírodu jen využívaj. Pointa? Jakákoliv prosím! Žádná...
Abych jen nehanil, tak napsáno je to skutečně hezky a je vidět, že Ergall má skutečně hezky intimní vztah k přírodě, ale co s formou, které schází obsah? Nedočetl jsem a věřím, že jsem o nic nepřišel. Ty megapochvalné komenty od děcek, přátel a známých knihu nikam nevytáhnou i když se hezky snaží.
Zvukomalebný styl psaní v kombinaci s povedeným vykreslením přírody a jejího řádu, nelichotivý pohled na lidský druh a strážce Galgad, který se probouzí do zmatku. To nám předkládá Ergall, autor knihy, jenž pozvolna odkrývá změny, které se během strážcova spánku udály, nabízí podněty k zamyšlení a graduje děj až do okamžiku skvěle popsané bitvy, kterou příběh vrcholí.
Galgad - příběh strážce Země
Táááák kráááásnej námět a tááák zhudlařenej! Jak já se na knížku těšila - stromový ochránce světa! Autorův styl je ovšem ještě tak dřevný a nevypsaný, že to vypadalo, jako bych to napsala já... Celou dobu se mi vtírala na mysl korespondence, ve které Stroupežnický vyčítá Cimrmanovi "chatrný děj a mátožnost postav"... O spoustě nelogičností nemluvě. Jako prvotina to ujde, obdivuju všechny, kdo vyjdou se svou spisovatelskou kůží na trh, ale zatím to víc jak za jednu nebylo, bohužel...
P.S.: Zpětně si čtu svůj komentář a vypadá to, že chci knížku hrozně strhat, ale v podstatě ne. Autorovi hrozně fandím a asi chápu, co chtěl vyjádřit, a cítím to stejně jako on, protože kdybych nebyla Růža Chaloupková, tak bych chtěla být entka ;-)