Gangsterova přítelkyně
Karolina Ramqvist
Gangsterova přítelkyně série
1. díl >
Než John toho rána vyrazil, vzal si na sebe novou teplákovou soupravu a nové běžecké boty, Karin dostala mobil s dobíjecí kartou. Oděv i hovory, co nejdou vystopovat. Řekl „uvidíme se brzy,“ neřekl však kdy. Všichni, kteří byli před ním, tvrdili, že se o ni postarají, ale on jí koupil dům jako hrad. Tam na něj čeká a nemá dovoleno vycházet ven, zatímco on je zase venku „za prací“. Co ji přitahuje na muži, jehož denním chlebem je násilí a zločin? Zatímco její přítelkyně se chtějí bavit, ona přemýšlí o tom, co jí žene, jakou cenu musí za vše platit a jestli se rozhodla skutečně správně. Střípky okolního světa jí připomínají, jaké to mohlo být. Gangsterova přítelkyně je zajímavá kniha z mnoha důvodů. Popisuje život v mezidobí, život nežitý skutečně naplno. Karin tráví mnoho času přemýšlením – o Johnovi, o svém dřívějším životě, o tom, jak dobrovolné bylo její rozhodnutí. Bylo opravdu dobrovolné? Styl i tón vyprávění jsou sice umírněné, pod povrchem to ale vře. Zlost se ven nedostane, pocity se nedávají na odiv, vše musí zůstat v tajnosti, jde o to neztratit tvář. Karininy přítelkyně nejsou zvlášť sympatické, ale jejich podobně smutný úděl vzbuzuje soucit. Ani ony nemají na výběr. Největší oporu tak Karin nachází v manželce hlavního hrdiny Scorseseho filmu Mafiáni, Karen, se kterou se neustále srovnává a jíž bere jako svůj vzor.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Kniha ZlínOriginální název:
Flickvännen, 2009
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Ne, že by autorka neuměla psát docela dobře (případné formulační nedostatky bych připsal spíše na vrub překladu), ale v tomhle případě jí jaksi chyběl cit pro míru. Nestává se mi často, že bych se v půlce knihy nemohl dočkat konce. Z mého pohledu to bylo nekonečné omílání jedné situace. Zřejmě to byl záměr – i tím rozsahem a opakováním zdůraznit prádnotu a nudu života mladých žen, pro které je v zásadě jediným smyslem života jejich partner, pohodlí a drahé, ale povrchní prožitky, které jim vzhledem ke své movitosti může dopřát. Na to ani koneckonců nemusí být gangster, stačí být úspěšným podnikatelem nebo manažerem (ono se to ostatně nezřídka kryje). To úzkostlivé čekání „na Godota“, vlastně na Johna, mělo možná knize dodat jakýsi další rozměr, ale pro mě vyznělo dost nepřesvědčivě, stejně jako občasné morální pochybnosti hlavní hrdinky.
Čekání na to až nebo jestli se vrátí...tak vypadá život gangsterovi přítelkyně, ...knížka se mi líbila, bylo to zase něco nového
Tak takhle si říši snů nepředstavuji.
Občas mě i bolelo břicho a bylo těžko na duši. Nic nedělat, jen čekat v přepychu jestli se vrátí.....
Stojí za přečtení.......
Psychoanalýza vztahu ženy, která miluje svého gangstera. Neví co dělá, prostě ví, že jde do "práce". Neptá se co přesně dělá, kde a jak. Možná je to tak lepší, že to neví. On prostě příjde "z práce" osprchuje se a jde spát. Ona na něj čeká sama v domě. Všude má uklizeno, čisto. Poslouchá pouze zvuky, které vydává ona. Má přítelkyně, které jsou na tom stejně jako ona. Všechny jsou doma a čekají a čekají. Vzhlíží ke Karen a Henrymu, kteří jsou jejím vzorem. Miluje Johna, ale nebylo by ji líp bez něj?
Za ten konec jsem sundala dvě hvězdy. Co to sakra bylo? To bylo nějaké rozzuzlení? Za mě byl konec hodně špatný a odfláknutý.
Psychologicka sonda do duse pritelkyne “gangstera”, at uz se za tim vyrazem skryva cokoliv. Tiziva atmosfera a nejistota, jak to dopadne. Moc hezka kniha.
Jak jsem byla nadšená z druhého díl, tak jsem stejnětak, zklamaná z toho prvního :(
Totální kravin o ničem, ženské postavy jsou tak povrchní a nudné, že vás kniha začně relativně brzo nudit.
A co sakra ta dějová linka s Karen a Henrym? Absolutně zbytečné a zmatečné.
Ještě,že to mělo málo stránek.
Pro mě jedinečný pohled do myšlenek ženy žijící ve specifickém prostředí gangsterů a řešící dilema. Žije v samém jádru toho drsného světa jako partnerka jednoho z nich, přitom je od toho prostředí oddělena, schovávající se v jakési bublině "radši nevědomí". Přesto se neubrání stále hlodajícím myšlenkám "co a proč jsem si to vlastně vybrala". Odpovědí je láska, zamilovanost, nebo snad závislost na někom, kdo jí dal to, po čem prahla. Např. pocit, že může být sama sebou a není souzena.
Kniha je docela krátká, stručná, není prvoplánově strhující a velkolepá, ale spíš jemně napsaná, reálná, opravdová. Kdo čeká neuvěřitelný a strhující příběh, kdo čeká akci a "vzrůšo", tak zde to nenajde. Kdo je hodně prakticky a akčně založen a nerad se věčně hloubá v myšlenkách, tak tomu taktéž nedoporučuji. Kniha je spíš pro hloubavější typy čtenářů, pro které je samotný myšlenkový a pocitový svět lidské bytosti fascinující. Pro ty, které zajímá, jaké to třeba může být, být gangsterova přítelkyně.
Jsou osudy, které si můžete sami zvolit. Být hezká, pak modeling otevře svůj svět, pro život v luxusu se dá upsat i tomu, co hříchy sčítá, tomuto kultu se dá propadnout, ale mafispol má své zákonitosti, a tak je zde něco za něco, takže romantika se mění na luxusní žalář a životní realita pro sen o rodině mizí v nedohlednu, strach ze změny do nepohodlí je trauma a soužití s mafií se neruší jen tak, a tak čekáním na každý nový den jsou stupňující se obavy z dramatických zážitků a tragických konců.
Neotřelý úhel pohledu.
Psychologická sonda do mysli a života gangsterovy přítelkyně. Nic víc, nic míň. I přesto se kniha dobře čte, ale nečekejte od ní žádné zázraky. Nevyrazí vám dech ani nic podobného. Jen vás možná přinutí se zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdyby jste byli na místě "hlavní hrdinky".
Kniha mě svým stylem psaní zaujala, tak jsem četla a četla a ke konci jsem knihu zavřela s pocity : A tohle je opravdu konec ? Trošku málo rozvinutý děj, co a jak bylo dál....
Příběh se mi líbil od začátku až do konce, navíc velmi skvělý styl psaní, měla jsem problém se od knihy odtrhnout a velmi dobře se to četlo, děj plynul. Ale uznávám, že nemusí tento styl každému sednout.
Já osobně to beru jako velmi kvalitní psychologický román. Skvělé nakouknutí do temného světa z jiné strany.
Výborně napsaný příběh o ženě, která pro lásku ke zločinci málem ztratí sama sebe. Při čtení mě napadl výrok Edith Piaf "Lásky druhých jsou pro nás téměř vždy nepochopitelné". Dá se to těžko chápat, ale tak to prostě je, že ne vždy se zamilujeme do toho správného muže... Ocenila jsem autorčin kultivovaný úsporný styl a také zajímavý pohled na odvrácenou stranu spořádané švédské společnosti. Rozhodně doporučuji silnějším povahám, je to síla...
to teda bylo... sbírka nesympatických, sjetých, ožralých, unuděných blbek, které čekají na koho ? no na své kriminálníky.. Protože je co ? milují ?. Skvělá sonda do hlavy Karin. Zda takový život v "luxusu" za to stojí. A je to vlastně luxus ? zlatá klec ?
A jaký je ten její vyvolený ? Těžko říct, Johna vlastě nespoznáme .Máme k dispozici jen její úvahy, přesvědčování sama sebe, jak svobodně si vybrala. Nechybí odpor vůči rodině, klackovitost. Kdo Karin zbývá ? hlavně ona sama... a z nouze cnost - ostatní "manželky" a přítelkyně.
Autorce 4 hvězdy hlavně za vyprávěčský styl, za tu mizérii...skoro jsem se s Karin unudila a zbláznila. Takové lidi v životě nepochopím. A zjevně nechápou ani oni sami... což autorka skvěle zachytila, zajímavá sonda.
Mám trochu nevýhodu protože druhý díl jsem četla jako první, takže jsem trochu postrádala souvislosti - doporučuji číst popořádku.
A druhá linka - prostřihy na Karen a Henryho se mi moc líbily. Dodaly tu správnou šťávu a prostor pro srovnání...
Ještě bych si ráda přečetla, co vlastně bylo mezi rvním a druhým dílem...jak Karin ke svému "Snu" přišla...