Populární knihy
Nové komentáře u knih Karolina Ramqvist
Bílé město
„Hrůza: nekonečná deprese, hnus, nejasnosti - kdo, co, proč, jak to bude dál... Jediné plus knihy je, že autorka na rozdíl od svých severských kolegů použila na svůj "příběh" velice málo stran.
Sice jsem dočetla, ale vzhledem k ohavnému obsahu, který nepřinese čtenáři nic než pocity zhnusení, hodnotím pod 50%.“... celý text
— soukroma
Gangsterova přítelkyně
„to teda bylo... sbírka nesympatických, sjetých, ožralých, unuděných blbek, které čekají na koho ? no na své kriminálníky.. Protože je co ? milují ?. Skvělá sonda do hlavy Karin. Zda takový život v "luxusu" za to stojí. A je to vlastně luxus ? zlatá klec ?
A jaký je ten její vyvolený ? Těžko říct, Johna vlastě nespoznáme .Máme k dispozici jen její úvahy, přesvědčování sama sebe, jak svobodně si vybrala. Nechybí odpor vůči rodině, klackovitost. Kdo Karin zbývá ? hlavně ona sama... a z nouze cnost - ostatní "manželky" a přítelkyně.
Autorce 4 hvězdy hlavně za vyprávěčský styl, za tu mizérii...skoro jsem se s Karin unudila a zbláznila. Takové lidi v životě nepochopím. A zjevně nechápou ani oni sami... což autorka skvěle zachytila, zajímavá sonda.
Mám trochu nevýhodu protože druhý díl jsem četla jako první, takže jsem trochu postrádala souvislosti - doporučuji číst popořádku.
A druhá linka - prostřihy na Karen a Henryho se mi moc líbily. Dodaly tu správnou šťávu a prostor pro srovnání...
Ještě bych si ráda přečetla, co vlastně bylo mezi rvním a druhým dílem...jak Karin ke svému "Snu" přišla...“... celý text
— haki34
Bílé město
„Knížka se mi moc líbila. Bylo to úplně něco jínýho, než na co jsem typicky zvyklá. Tím, jak je kniha tenká, přečte se v podstatě i za jeden večer. Příběh je jak rychlý projetí vlaku nástupištěm, ale zároveň pocit, který máte ze čtení je, že příběh je trochu natáhlý (v dobrém slova smyslu). Motá se to všechno kolem tak 2-3 stálejších lokalit a pár postav. Autorka si dávala záležet na detailech, to bylo zajímavý pozorovat a zároveň to dodávalo něco speciálního do příběhu. Měli jste vlastně pocit, že jste uvnitř knihy, protože jste si dokázali všechno představit do posledního detailu.
Po přečtení jsem zjistila, že je to druhý díl v sérii, ale v komentářích jsem se dočetla, že vlastně není nutné to číst po sobě. Asi proto to pro mě bylo hodně mysteriózní, protože jsem neměla kontext (který prý ale v prý knize není tak důležitý), ale to to dělalo ještě zajímavější.
Určitě moc doporučuju.“... celý text
— kris.docekalova
Bílé město
„úlovek z Dobrovského - výprodej..taková jednohubka,na jeden večer. POkud ho ovšem chcete strávit ve společnosti mizérie...odporná vlezlá zima, plískanice, obleva, sníh. Pocitovka, umíte si to docela dobře představit. Samotné postavy zas až tak ne, přišly mi docela ploché (možná ale takové byly a měly být...)
Luxusní vila už asi tak luxusně nevypadá. Karin zdárně funguje jen na 50%, aby zabezpečila bazál pro dceru. A pizzu pro sebe velmi podobným slovem ...asi tak. Nesympatické prostředí, děj v podstatě stojící na místě, hlavní hrdinka taky nic moc. (poslíček pizzy byl asi hodně zoufalý).
tím, že jsem nečetla Gangsterovu přítelkyni, vůbec netuším, co bylo dřív..jaký byl život Karin, než potkala Johna, jaký byl život s ním, kdo to vlastně byl a a co dělal...(a možná bych se to nedpozvěděla ani z té první, ale přeci - gangster je široký pojem...). A ono mi to trochu chybí..třeba se i k té knize jednou dostanu.
Po mých denních zkušenostech z práce matky na koksu opravdu nemusím a nedokážu jim fandit...a celkově lidi s tímto životním stylem. Kdo čím zachází, tím schází. Nicméně toho negativního v knize bylo tolik (až na růžovou měkoučkou Terezu, která křičela z textu), že si knihu budu pamatovat déle.. Jedna velká studená mizérie. Až na živé, teplé mimino. A Karin, která se snad konečně tak nějak probírá do reality a běžného světa..
Konec otevřený skýtá možnosti do budoucna.
Mimochodem, po přečtení komentáře Zary (doporučuji !) jsem čekala na konci větší odvaz :) a z fleku můžu podepsat taky komentář KKlary.“... celý text
— haki34
Gangsterova přítelkyně
„Ne, že by autorka neuměla psát docela dobře (případné formulační nedostatky bych připsal spíše na vrub překladu), ale v tomhle případě jí jaksi chyběl cit pro míru. Nestává se mi často, že bych se v půlce knihy nemohl dočkat konce. Z mého pohledu to bylo nekonečné omílání jedné situace. Zřejmě to byl záměr – i tím rozsahem a opakováním zdůraznit prádnotu a nudu života mladých žen, pro které je v zásadě jediným smyslem života jejich partner, pohodlí a drahé, ale povrchní prožitky, které jim vzhledem ke své movitosti může dopřát. Na to ani koneckonců nemusí být gangster, stačí být úspěšným podnikatelem nebo manažerem (ono se to ostatně nezřídka kryje). To úzkostlivé čekání „na Godota“, vlastně na Johna, mělo možná knize dodat jakýsi další rozměr, ale pro mě vyznělo dost nepřesvědčivě, stejně jako občasné morální pochybnosti hlavní hrdinky.“... celý text
— Taťka Hraboš
