Gazely
Patrik Hartl
Gazely jsou příběh bouřlivého týdne tří nejlepších kamarádek, které spolu kdysi chodily do třídy ještě s Prvokem, Šampónem, Tečkou a Karlem. Šárka v pondělí oslaví narozeniny, večer ztratí mobil a v úterý se jí kvůli tomu otřese život v základech. Karolína ve středu přivítá doma svého manžela, se kterým sice rok nežila, ale musí se to znovu začít učit. A Helena během pátku konečně uvěří, že by mohla zapomenout na rozvod, a znovu se zamilovat... Události těchto všedních dní je vrhnou do takových turbulencí, že asi ani jedna z nich večer před víkendem netuší, jak bude její život vypadat v neděli. Je to román o radostech, které nejde prožít bez odvahy, dále o nekonečném boji o rodinnou harmonii, a také o náctiletých snech, kvůli kterým je potřeba riskovat. Užijte si tu jízdu s Gazelami!... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od ostatních Hartlových knížek mi tenhle přišel více holčičí. A to nejen díky ženským postavám. Spíše kompletním vyzněním. A ne nemyslím to nijak zle. Prostě si chtěl zkusit napsat holčičí příběh. Proč ne. Na Erotikon to nemá :)
Kniha se četla velmi lehce.
Taková nenáročná a plynulá četba o kamarádkách ze školy. Žádný velký trhák ale rozhodně ani propadák.
Klidné čtení o “obyčejných ženách, které neví jestli jim jejich životy nepřijdou až moc obyčejné. Pěkné, nenáročné čtení..
Jako oddechovka dobré.
Když nic nečekáte, nejste zklamaní, že nic nedostanete.
Četlo se to dobře, ale příběh vlastně takový nijaký..
"Gazely" od Patrika Hartla je kniha, která začíná slibně, jako když si obléknete oblíbené pohodlné boty a čekáte dlouhou procházku příběhem plným emocí, lásky a životních zvratů. A že to má styl, to se musí Hartlovi nechat! Hartl si umí pohrát s postavami a atmosférou tak, že se člověk cítí jako starý známý, který přišel na večírek plný praštěných a trochu excentrických přátel. Humor je místy ostrý jako espresso v pondělí ráno, a řekněme si upřímně, že smíchu se v knize najde dost a dost. Ale pak… no, pak jako by si na své vlastní večírky začal pozvolna zvát vždycky stejný typ hostů.
Hartlovo vyprávění je svižné, to ano – jednotlivé scény odsýpají jak na běžícím pásu a postavy se potácejí od jedné katastrofy k druhé v tak zběsilém tempu, že někdy máte chuť zakřičet: "Patriku, dej jim chvilku na nádech!" Ačkoliv "Gazely" nabízí pestré životní situace a vztahové peripetie, je to trochu jako sledovat film, kde už po půl hodině tušíte, že se věci začnou točit dokola. Trochu moc náhod, trochu moc karikatur a některé postavy se nám zadrhnou v bláznivých stereotypech, které by potřebovaly špetku lidskosti a míň hektického dramatu.
Je tu patrné, že Hartl se snaží balancovat mezi humorem a vážnějšími tématy, ale ne vždy se mu to úplně daří. V jednu chvíli se smějeme absurdní situaci, kdy hlavní hrdinka řeší další komediální trapas, a o pár stránek dál máme přesedlat na hluboké emoce a srdceryvné okamžiky, které ale někdy působí lehce neupřímně, skoro jako by autor hned po komické vložce zapomněl, co to vlastně chtěl říct.
Na druhou stranu, jestli máte rádi pohodovou četbu, která nezatíží hlavu ani duši, "Gazely" splní svůj účel. Je to jako zapnout oblíbený sitcom po dlouhém dni – občasné přešlapy mu prominete a sem tam na stránku padne i upřímný úsměv. Pokud ale čekáte něco hlubšího, knihu, která vás donutí zamyslet se nebo vám ukáže nové úhly pohledu, může se stát, že "Gazely" budou trochu plytké.
Sečteno a podtrženo, "Gazely" jsou rychlou a zábavnou jízdou pro ty, kdo od příběhu čekají hlavně oddech. Pro milovníky Hartlova humoru a stylu to bude zase jednou jejich šálek kávy, i když možná lehce přelouhovaný.
Pane Hartle klobouk dolů,děkuji.. Kniha se mi moc líbila, úsměvná i když trochu k zamyšlení.
Hartlovy Gazely nezklamaly. Bylo to v úsměvném, tak trochu zamotaném - komplikovaném stylu, který mám u Patrika Hartla ráda.
"V určitém životním stylu a myšlení...," mnoha z nás. Takže z "určité všednosti" příběh hlavních postav nevybočuje - neděsí. ; ) Čím ovšem vybočuje, je jistá nadsázka a humor.
Knížka do podzimních plískanic jak dělaná. Zahřeje, pobaví a třeba dá, tak trochu někomu i prozření... ; )
Marně přemýšlím, jestli se mi to vlastně líbilo nebo nelíbilo.
Styl psaní, vysvětlování myšlenek a úvah jednotlivých postav je super!
Ale hlavní zápletka nebo hlavní sdělení knihy? Těžko říct, jaké bylo. Popsán byl všední týden, všedních žen… takže bych to hodnotila asi jako všední knihu, kterých je všude dost…
Nebylo to špatné, jen tomu něco nespecifického chybělo.
A já se toho nebudu bát ( po přečtení vícerých komentářů) a s klidem dám plné hodnocení, bavila jsem se náramně. Knihy Patrika Hartla budou milované anebo zatracované, to je jisté, ale počet přečtení o něčem svědčí. Kdo v nich nehledá hlubokomyslná poselství a nechá se jen unášet příběhem tří kamarádek v průběhu ( pro každou z nich) dosti důležitého týdne a vyhovuje mu specifický způsob psaní tohoto znalce ( i ) ženských duší, bude určitě spokojen. Ano, po čase si asi nevzpomenu o čem přesně kniha byla, ale to se mi stává i u daleko sofistikovanějších děl :-). Četla jsem skoro vše, co autor napsal a Gazely se mi líbily skoro nejvíce z jeho knih. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala a knihu prakticky neodložila. A film by z toho byl určitě taky skvělý:-).
Jako kniha se četla dobře, ale nezaujala mě a proto jsem ji pořád odkládala. Vlastně ani moc nevím o co v té knize šlo, co si z toho příběhu mám vzít. Prý to, že mě v životě kdykoli může potkat cokoli.
No asi bych to zhodnotila jako pohodové čtení na léto.
Nedocteno. Připadá mi to prekombinovane, nesmyslně vysponovane, na každé stránce narážka na sex nebo minimálně na vzhled. Opravdu nevěřím, že by lidé žili a jednali takto povrchně a pokud ano, tak je to smutné.
Knihy Patrika Hartla se mi čtou neuvěřitelně lehce a příjemně, byť často o lehkých a příjemných věcech nepojednávají. Oceňuji poměrně povedené (alespoň z mé zkušenosti) vcítění se do žen i mužů, kteří se snaží žít život co nejlépe dovedou, i když jsou často sami pro sebe tou největší překážkou. Na pětihvězdičkové hodnocení to nevidím, přesto knihu můžu s klidným srdcem doporučit dál, v rámci žánru jde určitě o kvalitní nadprůměr.
Prvok byla super vtipná kniha a každá další byla jen horší a horší. Toto byla 100x převařená a nudná bramboračka naprosto o ničem s nezajímavými a zcela povrchními postavami. Když se na straně 112 objevila jakási Vlasta s penisem, hodil jsem knihu do kouta kam patří!
Příjemný příběh o třech ženách, které se dlouho znají a každá se v současnosti nachází v jiné životné situaci. Líbilo se mi, že je příběh z Prahy a většinu míst v knize jsem i znala.
Kniha se čte velice dobře, dej plyne svižně. Od autora jsem předtím toho moc nečetla, ale byla jsem zvědavá a dobře jsem udělala. Je to kniha asi spíše pro ženy a o ženách, které řeší běžné problémy – pubertální děti, stárnutí, randění.
Sice nejsem ještě v tom věku, ale kniha mě i přesto bavila. Hrdinky působili reálné a uvěřitelně, každá měla dobré i horší chvilky. Dokážu si to představit i ve filmovém zpracování :-)
Kniha mě trošku zklamala. Asi jsem čekala od pana spisovatele víc. Zatím nejslabší z jeho knih. Překombinované, neuvěřitelné, místy nezáživné,.. Třeba z Nejlepšího víkendu něco 15 roků lásky jsem byla nadšená…
Moje první zkušenost s autorem a asi i poslední. Bylo to docela čtivé, ale nezáživné. Příběh tří kamarádek, který se odehrává během jednoho týdne a završuje se víkendovým slučákem se spolužáky. Anotace i propagace lákala na trochu jiný příběh a myslela jsem, že i vtipnější.
Kniha byla čtivá a zábavná. Ale jinak jsem ráda, že jsem to panoptikum nevděčných a totálně nemožných lidí už dočetla. Je to další z řady moderních českých děl o věčně nespokojených lidech, toxických vztazích a podvádění. Musím uznat, že kniha skončila jakžtakž dobře a hrdinky si uvědomily, že to "zas tak hrozný" nemají, ale i tak mě mrzí, že se tu prezentuje svět, kde je normální, že rodina je "vopruz" a zklamání a jedině se můžeme utéct ke kamarádkám. Možná jsem staromódní a školy nemám, ale za mě je rodina to nejcenější, co můžeme mít.
Také mě po přečtení knihy napadají otázky jako: 1.opravdu se ženám tak často stává, že by jim muží nadávali do těch nejhrubších výrazů? Tady se to stalo každé ze tří kamarádek. 2. opravdu jsme v naší zemi zašli tak daleko, aby nám nevadil chlap v ženském centru, co se vydává za ženu a ještě všichni respektovali jeho upřednostněná zájmena? (Vlasto, ty nejsi Vlasta, ty jsi...Vlasta?)
Je potřeba se zmínit i protagonistech v roli rodičů. Většina jejich dětí byla úplně vadná a oni jako rodiče evidentně naprosto selhali.
Pokud jde vlastně skrytě o společenskou kritiku a všichni jsou nesnesitelní schválně, pak super. Ale něco mi říká, že to tak asi není.
Obálka a předsádka s motivy gazel jsou roztomilé.
Štítky knihy
ženy humor česká literatura kamarádky české romány
Autorovy další knížky
2016 | Okamžiky štěstí |
2014 | Malý pražský erotikon |
2018 | Nejlepší víkend |
2021 | 15 roků lásky |
2023 | Gazely |
Gazely mě bavily, jako všechny knihy od Patrika Hartla. Moc se mi líbilo, že volně navazovaly na autorovu prvotinu a že se některé postavy v knize opět mihly. Bavilo mě i rozdělení příběhu do čtyř částí, kdy první tři patřily vyprávění jednotlivých hlavních postav, a poslední část představovala společný víkend. Ano, není to příběh, který vás zaskočí nečekaným zvratem či vyvrcholením, nebudete ho rozdýchávat ještě následujících několik měsíců, ale když si chcete přečíst krásný román o běžném životě, radostech a strastech běžných lidí, a přitom se zasmát a trochu zamyslet, pan Hartl je skvělou volbou. Velmi sympatická mi byla Karolína, obdivovala jsem ji za to, jak se zvládla poprat s rokem, kdy na všechno byla sama. Navíc mně osobně kniha pomohla překlenout jeden velmi těžký týden, kdy jsem potřebovala myslet na cokoliv jiného než na to, co se děje v mém životě. A v takovém případě pomůže nejvíc právě to, když můžete chvíli žít životy ostatních.