Tance na sněhu
Sergej Lukjaněnko
Genom série
Tikkirej, odvážný třináctiletý chlapec, rozladěný ubohostí své rodné planety, kde si musíte koupit právo na život, se vydá do vesmíru hledat lepší budoucnost. Lze se však vzepřít svému osudu? V boji o moc a vládu nad lidstvem, planetami a vesmírem může i mladý chlapec sehrát důležitou roli a ovlivnit dějiny mnoha civilizací. Román Tance na sněhu je prequel ke knize Genom. „Tance na sněhu. Lidstvo se snaží být krásné a dobré, i když k tomu nemá předpoklady. Rozumíš? Jako když baletka v sukýnce a balerínkách zkouší tančit na sněhu. Ale ten je studený. Někde měkký, někde tvrdý, někde se boří a bodá do nohou. Přesto je nutné se pokoušet tančit. Snažit se být lepší. Navzdory přírodě, navzdory všemu. Jinak zbude jen ulehnout do sněhu a zmrznout navždy.“... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Triton , ArgoOriginální název:
Tantsy na snegu, 2000
více info...
Přidat komentář
"Dav nikdy a nic nevyřešil sám. Dav volí tu vládu, která dokáže lépe omrznout mozky."
"Ať si kterákoli vláda podvádí a jen slibuje, ale ať nebere schopnost myslet!"
"Většina lidí nikdy tuhle schopnost nevyužila. A ti, kteří myslet dovedou, byli a jsou vždy u moci."
Lukjaněnko opět lehce filozofuje, a i když je kniha určena spíše asi pro mladší publikum a příběh je možná i trochu dětsky přímočarý, dokáže okouzlit i dospělého čtenáře. Nastoluje i vážná témata - vizi budoucnosti světa, demagogii, propagandu, otázky humanismu, svět, ve kterém se rodiče obětují, aby jejich dítě přežilo. Sympatický hlavní hrdina, třínáctiletý "tak trochu dospělý" teenager, dobrodružný děj a celkem uvěřitelný svět.
Je to slabší dílo skvělého autora, pasáže které čtete jedním dechem střídá nuda šeď a někdy také vyložené nesmysli, přesto i tady je to lepší průměr a některé pasáže se blíží genialitě jiných autorových děl....
U Lukjaněnka se to se mnou má tak: vždycky očekávám nadprůměrný zážitek a také jej prakticky vždy dostávám (což je ostatně vidět i na tom, že vše, co jsem od něj četla, má ode mě hodnocení minimálně 4*). Jednou za čas však Lujkaněnko přijde s příběhem, který mě naprosto dostane a uzemní. A toto je přesně případ Tanců na sněhu, prequelu ke Genomu (který jsem tedy také četla, ale zas tolik mě nedostal). Těžko popsat v čem tkví to zvláštní kouzlo Tanců na sněhu - příběh se nijak zvlášť nevymyká Lukjaněnkovu standardnímu stylu, napsáno je to jako vždy čtivě a poutavě...asi to bude postavami, které jsou opravdu pěkně napsané a čtenář se s nimi prakticky hned ztotožní, a také tím do určité míry hezky naivním pohledem třináctiletého kluka, jímž je celý příběh popisován.
Příjemné čtivo, rychle to odsýpá a člověk má problém se odtrhnout. V poslední době se mi to u mnoha knih nestává, takže když se to jednou povede, zaslouží to nejvyšší hodnocení.
Napsáno kvalitně, příběh strhující a do poslední chvíle není jasné jak to dopadne. Rozhodně si ještě nějaké sci-fi od Lukjaněnka přečtu.
Byla jsem skutečně zvědavá, co "nového" (Víc než desetiletý skluz od originálu k české verzi je smutný, ale co naplat.) mohu od S. L. čekat. Celá kniha je až neuvěřitelně poutavě psaná. Konec kapitoly vás nenechá na pokoji, dokud nenačnete další, a tak dál a dál až je najednou konec. Mám jen jednu drobnou výtku - k tomu "urážlivému" oslovování fágů. To mě až příliš provokovalo k nechtěným asociacím. (Snad kdyby knihu vydali před 10 lety, nebylo by to tak nepříjemné.) Celkově ji ale hodnotím jako velmi podařené dílko.
A jak již zmiňuje ziriant: práce editorů přímo katastrofická.
Půvabné od názvu až po pointu. Někdo by mohl namítat, že je v příběhu až nereálně příliš dobra. Podle mého však Lukjaněnko přesně ví, co dělá, a všechno to do sebe pasuje. Tance na sněhu se tak stávají dobrodružstvím, které potěší malé i velké a každému poskytne, co touží najít. Alespoň já jsem byla naprosto spokojená a opět tak doufám, že má před sebou autor ještě dlouhou literární kariéru. Z formálního hlediska by to jen chtělo pečlivější přípravu na straně redakce, jelikož množství zmizelých a jinde znovu nalezených písmenek je trochu nad limit příjemnosti.
Kladně hodnotím nepředvídatelný děj a zvraty v něm (ale je taky možné, že jsem prostě nedůvtipný :-) ). Příběh je popisován z pohledu třináctiletého naivního kluka a tomu odpovídají i jeho postoje. (A chyby v textu - většinou překlepy. Mě netěšily.)
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Lukjaněnko si drží svou vysokou úroveň. Super čtení