Gentleman v Moskvě
Amor Towles
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368618/bmid_gentleman-v-moskve-BZM-368618.jpg
4
751
751
Za dveřmi hotelu Metropol leží Divadelní náměstí a s ním zbytek Moskvy i bouřlivá krajina Ruska dvacátého století. Románový epos cenami ověnčeného spisovatele Amora Towlese začíná roku 1922 po konci občanské války, avšak namísto zledovatělých cest a zasněžených dač nás autor zavádí do haly luxusního moskevského hotelu Metropol, jenž je se svými zvyklostmi, každodenní rutinou a různorodým personálem světem sám o sobě. Hlavní hrdina románu, hrabě Alexandr Iljič Rostov, člen Klubu žokejů a Mistr honu, je jako „nenapravitelný aristokrat“ odsouzen bolševickým tribunálem k doživotnímu vězení ve zmíněném hotelu. Rostov, uhlazený vzdělanec s důvtipem na rozdávání, jenž v životě neodpracoval jediný den, je nucen žít v malé podkrovní komůrce, zatímco venku se odehrávají nejbouřlivější události ruské historie. Avšak hrabě je rozeným optimistou; v souladu s životní filozofií svého kmotra velkovévody – totiž že pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním – se rozhodne nezahořknout a postavit se osudu čelem. Výsledkem je úžasné dobrodružství dalece přesahující hranice hotelu, naplněné nečekanými přátelstvími, hlubokomyslnými rozhovory, dojemnou sounáležitostí, radostí i žalem, které dávají čtenáři nahlédnout do nejhlubších zákoutí ruské duše.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2018 , VyšehradOriginální název:
A Gentleman in Moscow, 2016
více info...
Přidat komentář
Chvíľami smutný, chvíľami vtipný príbeh z mikrosveta jedného moskovského hotela. Aj keď málo pravdepodobný, veľmi ma bavil..
Tuhle knihu už jsem jednou měla z knihovny půjčenou,ale nevím proč jsem ji tenkrát nepřečtenou vrátila.
Asi proto abych si ji teď mohla o to víc vychutnat.
Stačí se naladit na pomalejší vlnu vyprávění a už se vezete jak na lodi po Berounce.
Vzadu na obálce se dočteme v recenzi The Times, že 'všechny knihy o ruských aristokratech nemusí být nutně plné zkázy a nihilismu'. Zásadně nesouhlasím. Protože potom absolutně ztrácí ten důvod, proč si čteme o ruských aristokratech.
Ale jsme u toho. Ačkoliv má knížka zajímavý námět, je poměrně dobře napsaná, obsahuje pár hezkých myšlenek (bohužel ale leckdy zavánějících 'citáty na všední den') a 'dobře se četla', je to hrózně americká kniha pro Američany a totálně postrádá sebemenší ždibec ruský atmosféry.
Co se týče faktických chyb, Stalin neumřel 3. ale 5. března, to nevím jestli ujelo autorovi bo tiskárně. Bílé noci v Moskvě... A vzhledem k době, o které je v románu řeč, nemyslím, že by tam tolik postav vydrželo po celou dobu příběhu, aniž by nešupajdily každou chvíli někdo do gulagu (s Rostovem v čele), obzvlášť v hotelu pro zahraniční klientelu, o kterym samotnym jsem měla celou dobu silný pochybnosti...
Zkrátka a dobře, knížka vykazuje všechny znaky bestselleru, je to milý se sympatickým hrdinou, dokonce tlustý a o Rusku, takže to můžeme vykazovat jako přečtenou intelektuálštinu, ale víc jak tři hvězdičky jsem se prostě nepřinutila dát, no.
Vel'mi krásny pribeh , sympatický gróf v domácom väzeni v hoteli Metropol. Vel'mi zajímavá osoba, gentleman ako sa patri....
„Kdo by si byl pomyslel, “ řekl, „že když tě před všemi těmi lety odsuzovali k životu v Metropolu, stal se z tebe nejšťastnější člověk v celém Rusku.
Kdo by si byl pomyslel, že velký román, který kvalitně naváže na ruskou školu, napíše Američan. Kdyby bylo na obálce uvedeno jméno N. V. Gogol, o jeho autorství bych snad ani nepochybovala. Tedy až na to 20. století, ve kterém se příběh odehrává.
Kdo by si byl pomyslel, že mě bude tak bavit knížka, v níž se většina děje odehrává na jednom místě (totiž v hotelu Metropol, kam je hlavní hrdina odsouzen do domácího vězení).
Kdo by si byl pomyslel, že i beletrie může být motivační knihou.
„V životě totiž nezáleží na tom, jestli nám někdo zatleská, důležité je, zda se odvážíme vykročit vpřed, i když jsou vyhlídky nejisté.
Naprostou souhlasím s tím, že Rusko dalo světu úžasné spisovatele, skvělý kaviár a neméně skvělé skladatele. A rodí také takové příběhy. Děj krásně a uhlazeně ubíhal až k překvapivému vyústění. Mohu jen doporučit
Neměl jsem od knihy velké očekávání a tím více mě překvapila, jak moc hezkým způsobem je napsaná, i když někdy mi to přišlo až moc rozepsané.
Děj je popsán z pohledu hraběte pocházejícího z carského Ruska, který se ocitá v porevolučním bolševickém Rusku. Celá kniha pojednává o jeho následném životě, jeho minulosti a úvahách.
Rozhodně se dá kniha dále jedině doporučit. Mimo děj samotný, jsem se dozvěděl i spoustu zajímavých informací.
Tato kniha si svůj přívlastek bestseller - nejlepší kniha roku, podle několika renomovaných novin a časopisů, plně zaslouží.
Na 470 stranách knihy jsem spolu s hrabětem Rostovem prožíval každý den jeho domácího vězení v hotelu Metropol. Autor mistrně popsal na několika lidských osudech pár desetiletí budování komunismu v Sovětském svazu po VŘSR.
Není popisováno žádné násilí, gulagy, metody tajné policie, ale přesto čtenáře mrazí z toho, jaký osud potkal hraběte a jak je to vůbec možné přežít. Den po dni, rok za rokem se odvíjí jeho příběh a jemu blízkých několika osob. Závěr vyznívá docela optimisticky, asi i proto, že se nejedná o ruského autora, ale o Američana. A ti jsou spíš na ty šťastné konce. Smekám ale před tím, jak Amor Towles dokázal popsat poměry v tehdejší Moskvě, charaktery lidí, životní podmínky a systém, který po revoluci nastolili bolševici v SSSR. Za mě jasných 5*.
Amor Towles se zařadil k mým oblíbencům. Už se nemůžu dočkat povídkové novinky, která by měla letos vyjít. Zatím mě ani jedna z Towlesových knih nezklamala a Gentleman je prostě srdcovka. Dojemné, napínavé, vtipné, smutné, k zamyšlení i k pobavení. Znáte ten pocit, když dojdete na poslední stránku a je vám to strašně, ale fakt strašně líto?
Krásně napsaná, svěží, Nenechte se odradit počtem stránek. Pěkně se čte, Doporučuji
Četla jsem od autora Lincolnovu dálnici, ta mě nadchla. U této knihy jsem se snažila, krásné hodnoceni mě lákalo... ale nešlo mi to. Zatím bohužel řadím mezi nedočtené.
Rozhodně žádné oddychové čtení, jak jsem mylně očekával. Ale určitě inspirující, přimělo mě i k zamyšlení a filozofování. Přiznávám, ke konci jsem musel zatnout zuby, protože bych se styděl sám před sebou, kdybych nedočetl. Sice jsem rád, že jsem přečetl, ale doporučit můžu jen osobám, které rádi oskarové filmy (ty jsou pro mne většinou jsou těžko stravitelné).
Skoro devatenáctihodinová četba v podání Igora Bareše přidává tomuto poutavému příběhu Towlese na uměleckém zážitku.
Člověk by ani neřekl, jak krásně a poutavě může být napsaný příběh, který se celý odehrává jen na půdě hotelu. Četla jsem na knihu spousty kladných hodnocení, a i přes to jsem nečekala, že se mi kniha bude líbit tak moc.
Mezi všemi ostatními knihami na dost závažná témata, které jsem v poslední době četla, byl Gentleman v Moskvě jak pohlazení. Průlet historií Ruska čtivě a s nadhledem z pohledu člověka uvězněného na několik desítek let na jednom místě.
Gentleman v Moskvě je knihou plnou naděje, knihou, která hledá pozitiva i v tom nejhorším možném scénáři. Má nadhled a vtip a ty nejmilejší hlavní hrdiny. Moc doporučuji. Tuhle knihu jsem rozhodně nečetla naposled.
Od tohoto autora moje 3. kniha a opět nezklamala. Naopak, je podle mě z nich úplně nejlepší. Ze začátku jsem se, kdo ví proč, do knihy začíst nemohla, ale pak se to zlomilo a naopak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Je nádherná. A ten konec je neskutečný. Dokonalý.
1) "Naše životy jsou plné nejistot, z nichž mnohé jsou rušivé, nebo dokonce děsivé, ale pokud vytrváme a zůstaneme laskaví a šlechetní, možná se dočkáme chvíle jasné mysli - okamžiku, v němž náhle vnímáme všechno, co se nám přihodilo, jako nevyhnutelný sled událostí a zároveň stojíme na prahu nového, lepšího života, jenž nám měl patřit od samého začátku." 2) "Avšak žádná rada, jakkoliv pevně zakořeněná v dějinách lidstva, není vhodná pro každého. Stejně jako láhve vína, i dva lidé se od sebe zásadně liší, třebaže je dělí jediný rok a pocházejí ze sousedních kopců."
Nečítala som, o čom je kniha, takže som nevedela, čo čakať. Vykľul sa z toho krásny príbeh s dôležitou myšlienkou, že človek zvládne rany života a prežije na základe svojho nastavenia, pohľadu na situáciu. Alexander aj v tých najhorších chvíľach hľadal ich pozitíva. Samozrejme, že ide o veľkú fikciu vzhľadom na obdobie, v ktorom sa dej odohráva, ale hladí dušu.
Čekala jsem historický román, který mimo jiné nabídne pohled do historie Ruska v první polovině dvacátého století. To se úplně nekonalo, místo toho je kniha spíše takovou pohádkou. Když se na to podívám z tohoto úhlu, tak se jedná o velmi čtivou a vydařenou knihu. Hrabě mi byl od začátku sympatický a jeho příhody v hotelu hezky plynuly.
Jedna z těch knih, které jsem si ráda přečetla, ale neodvážila bych se je doporučit nikomu dalšímu. Teprve když jsem rezignovala na příběh (podobně jako v případě Musilova Muže bez vlastností), začal se mi román líbit. Jako by Stančík psal o Rusku.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta Rusko Moskva americká literatura 40.-50. léta 20. století optimismus hotely 20.-30. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
| 2018 |  Gentleman v Moskvě |
| 2017 | Pravidla zdvořilosti |
| 2022 | Lincolnova dálnice |
| 2024 | Stůl pro dva |
Výtečná krmě pro upachtěnou duši plná ruského tmářství s tak trochu americkým světlem na konci hotelu... tato kombinace zdá se přeci jen značně podivná až kontroverzní... jenže ono to překvapivě funguje... ruská pospolitost téměř celého příběhu tedy malinko provokuje cévku... ale co si budem... každý z nás občas potřebuje vyklidnit rozbouřenou mysl přátelskou vlídností a člověčenstvím... miluju to... miluju i to nekonečné rozjímání o bytí či nebytí... život zkrátka je a Jeho Excelence si ho umí náležitě prožít... díky za dojemně útulný pobyt... byl mi tak nějak hrozně moc třeba!