Geraldova hra
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399262/bmid_geraldova-hra-2KX-399262.jpg
4
1506
1506
Jednoho všedního říjnového dne se v odlehlé chatě Geralda a Jessie Burligamových začne odvíjet hra. Výstřední, ale v podstatě nevinná hra, kterou manželé občas provozují, aby dodali nové impulzy sexuálnímu soužití. Hra, při níž je Jessie připoutána za ruce k posteli. Tentokrát se však obvyklá zábava v jediném děsivém okamžiku změní v horor a zoufalý boj o život.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2018
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Gerald's Game, 1992
více info...
Přidat komentář
Já tedy musím říct, že mě se kniha opravdu líbila. SPOILER : musím říct, že kyž jsem zjisitla, že ta postava z místnosti je člověk, vyděsilo mě to mnohem víc, než kdyby jí King zanechal smrtí :))).
Kouzlo knihy spočívá především v zápletce - jak je absurdně jednoduchá, tak má až příliš blízko k realitě. A právě díky téhle dávce autenticity je děj tolik strhující.
Jenže tentokrát na mě Stephen King i přes své nesporné literární kvality zapůsobit nedokázal. Ona když je vám nesympatická hlavní hrdinka, jde pak celé to one man show do kopru, byť je sebenapínavější. Veškeré její retrospektivní výlety do minulosti byly pro mě tak moc nezajímavé, že jsem často soupeřil s nutkáním je přeskočit. Ale vydržel jsem, doufaje, že to všechno bude mít nějaký vliv pro další vývoj. Nemělo.
Kdyby šlo o povídku, šla by z toho vytřískat skvělá atmosféra boje o přežití holky v nesnázích s podivným nočním návštěvníkem. Naneštěstí většinu prostoru autor raději věnoval psychologickému rozboru člověka, který je pro přežití ochoten udělat cokoliv. Hlavně vzpomínat na svůj incestní poměr s otcem, nenávistný vztah s matkou a nepovedené manželství se SDMS nadšencem. V tomhle ohledu jsem čekal jinačí drama.
Mistr strachu se vydal úplně jiným směrem, než jsme zvyklí. Zůstal věrný svým oblíbeným tématům, jakými jsou náboženství, mezilidské vztahy či problémy v rodině. Tentokrát je ale zabalil do zvrhlejšího vydání. Příběh se na začátku tváří nevinně, ale svižným způsobem vás vhodí do ringu ihned po několika stránkách, kdy přichází první zvrat.
Jessie je atraktivní žena středních let s temnou minulostí, o níž nikdo nemá ponětí. Žena, od narození pronásledována osudem, je šťastně vdaná za úspěšného právníka, ale jak to tak bývá, po několika letech společného soužití přichází stereotyp, a to jak v běžném životě, tak v sexuálním. Pro okořenění svého intimního vztahu postupně pár sklouzává do čím dál zvrhlejších praktik. I dospělí mají své hry. Když je Jessie ze zábavy připoutána za ruce k posteli, netuší, co ji místo radovánek čeká za děs. V jednom hrůzném okamžiku Gerald umírá a Jessie zůstává sama z dosahu klíčků a jakékoliv pomoci. Během několika dní prožije tu nejhorší noční můru svého života, při které pozná, co to znamená bruslit na tenkém ledě.
Fandové tzv. skoků do minulosti neboli flashbacků si přijdou na své. Základní dějová linie je časově rozdělená do dvou rovin. Do součastnosti, ve které Jessie prožívá muka, a minulosti, v níž poznává stinnou stránku rodiny. V samém jádru se skrývá křehký příběh o nefunkční rodině a tajných potřebách. Někomu nemusí být po chuti míchání žánrů, ale zde vše dokonale zapadá a v závěru dostáváte specialitu i přes místy roztahaný děj.
Stephen King mi udělal obrovskou radost! Geraldova hra je podivnou oslavou ženství. Může to znít poněkud bizarně, ale svým způsobem je to tak. Samotná hlavní hrdinka je typická emancipovaná žena, která přes veškerý strach suverénně nakopává nepřejícímu osudu zadek. Román není vhodným čtivem k jídlu. Děj je prošpikován spoustou brutality a psychicky náročných scén, při kterých vás zamrazí. Samotný závěr jsou jedna z nejkrvavějších jatek v historii psaného thrilleru, a ruku na srdce, kdo by měl odvahu přejít práh bolesti pro záchranu svého života.
Kinga mám moc ráda, ale při tom množství knih co napsal samozřejmě není možné, aby byly všechny dobré a tahle je zatím asi nejslabší z těch co sem od něj četla. Nápad zajímavý, ale zkrátka mě to nebavilo.
Jednoduchý, bizárny príbeh, vyrozprávaný tak klasicky Kingovsky ... Hlavná hrdinka si moje sympatie nezískala, ale ja to pri čítaní nevyžadujem, pre mňa je podstatná emócia knihy ako celku... boli ale chvíle, kedy by som po nej tie lodičky hodila bez slova možno i ja... záver ma nenadchol, ani ujo bubu ma akosi nedojímal a osobne by som ho tam kľudne oželela ... mne sa páčila skôr psychológia postavy a jej spôsob riešenia situácie, ako to bubu okolo... pes mi ale chutil :) ... 3 a pol tu nie je, 4 bude dobrá :)
Uz od prvnich stranek jsem tak nejak tusil, ze jde o survival hlavni hrdinky a moc postav se v nem nedockame. Pokud se tam ale nekdo ukaze, tak je to klasicky nechutna kulervouci zalezitost. Sonda do duse uveznene zeny v poutech, ktera jde vylezene az na dren. Co by clovek vsechno udelal pro dousek vody, pro svobodu? Pribeh je celkem jednoduchy, staryho klepne (nebo kopne haha) pepka uprostred nejlepsiho, ale moc jsem pro nej nenarikal. Nicmene pro jeho manzelku nastanou dosti krute dny, kdy se mezi svym zpovidanim musi rozhodnout, jak z te šlamastyky ven. Neni to uplne klasicky King, ale nejak jsem prisel na to, ze jej snad ani klasifikovat nejde. Za me dobry a spokojenost
Nad hodnocením téhle knížky jsem celkem přemýšlela, nicméně jsem došla k názoru, že se mi ta knížka líbila.. bylo to dobré čtení! :-)
No teda, to bylo jako film od Warhola, ve kterém kamera sleduje sedm hodin spícího chlapa! Dobrá, tak špatné to nebylo, hlavní hrdinka toho moc nenaspí, protože po nevydařených sexuálních hrátkách zůstala připoutaná k posteli policejními pouty kdesi v opušténé chatě v lesích, zatímco její manžel leží mrtvý na podlaze okusován zatoulaným psem. Jde o takovéto nezáviděníhodné situaci napsat kniha o 300 stránkách? Pro Kinga žádný problém, ten by i pouhé podrbání na zadku roztáhl na pět áčtyřek, jak se pregnantně vyjádřil můj kolega. V knize se toho moc neděje, neboť vesmír hlavní hrdinky se smrskl na pouhopouhou postel, Jessie má naštěstí hodně o čem přemýšlet, takže se čtenář skutečně nenudí a na těch třista stránkách jsou mu naservírovány hned tři otázky, které si žádají opověď a nutí člověka číst dál a dál: Co se stalo v den kdy slunce navždy zašlo? Je tajemný cizinec skutečný nebo to je výplod Jessiiny fantazie? A konečně, zda a jak se z té šlamastiky dostane. Řešení každé z otázek obsahuje nechutné detaily rozmanitého charakteru, takže na své si přijde skutečně každý. Ve výsledku má kniha paradoxně větší spád, než předtím čtené To.
Pomalu začínám Kingovi přicházet na chuť… Tohle mi přišlo výtečné – žena v zoufalé situaci na okraji smrti, bez možnosti úniku. Uvězněná, sama, jen se svými myšlenkami, s touhou uniknout, hrůzou ze smrti, se vzpomínkami na trauma svého dětství, které se pro nás pomalu vynořuje…
Nejpůsobivější pro mě byly asi noční scény s děsivým zjevením v temném koutě, je to skutečnost nebo jenom hra stínů a větru? Nebo halucinace, představa? Docela jsem se bála, King umí vyjádřit nevyjádřitelné… A scéna se sklenicí vody, nebo boj s pouty, to bylo taky dost silné.
Pro mě mohla kniha skončit na straně 239 (vydání 2001), pak bych dala plných 5. Závěr knihy, přiznám se, byl pro mě docela zklamáním.
Tuhle knihu je pro mne velmi těžké hodnotit. Byly části, kde by bylo nemyslitelné, aby mě někdo vyrušil od čtení (temný návštěvník) a pak tu byly části, kdy jsem vlastně jenom četl. Hlavní hrdince nemůžete nefandit, ale psa mi bylo líto. Být tahle kniha rozdělena na dvě až tři samostatné povídky (teď to nemyslím nějak zle), jež by byly vyšperkovány do detailu, bylo by to za plný počet. Takhle jenom za 3,5*. Knihu doporučuji, některé momenty byly vážně skvělé.
Velice napínavé čtení. Někdy mě až mrazilo v zádech. Dnes jsem ji dočítala v kavárně a pokud někdo viděl výraz zděšení v mé tváři, musel být zděšen také.
Ze začátku se mi to moc nelíbilo, táhlo se to. Pak to nabralo grády, několik stránek jsem musela číst přerušovaně, jak mi z toho bylo zle, ale nemohla jsem se odtrhnout.
Tak toto byl mazec od začátku do konce...Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Nechápu, kde King bere takové nápady, dokonce jsem se i párkrát zasmála, hlasy byly super. Výborné
No abych pravdu řekla tato kniha mě moc nezaujala. Možná je to tím, že jsem o ní slyšela vyprávět kamarádku, která ji zrovna četla a nemohla si ji vynachválit. Samozřejmě kniha byla jiná než její vyprávění.... někdy jsem se nudila a dělalo mi problém tento příběh dočíst. Každopádně děj klasicky KINGOVSKÝ. Nemůžu si dovolit mistra urazit.
Řekněme si to na rovinu. Hlavní hrdinka není sympatická. Někdo by mohl namítnout, že má důležitější věci na práci, než se zalíbit čtenáři. Je přeci jen připoutaná k posteli a u nohou jí leží celý svět. Počkat, vlastně jenom mrtvý manžel.
Nikdy bych nevěřil, že to napíšu, ale kniha má moc stran. A je to venku (za chvíli půjdu klečet na hrách). Má to hlavu i patu, jenom jsou zkrátka daleko od sebe.
Kdyby na té posteli ležela třeba taková Rose Madder, fandil bych víc. Takhle jsem nechal šálu a dres ve skříni.
Dejte mi index, příteli. Dneska je to za čtyři.
Kdyby byla hlavní hrdinka psychicky v pořádku, samotný děj by vydal na pár stránek. Hlavní dějová linie s pouty a postelí je dost napínavá, události ve flashbacích do jisté míry také, resp. já jsem měla celou dobu obavu, jestli nevyplave nějaké ještě nechutnější tajemství. A pak je tu ještě ta děsivá věc v koutě - pro Kinga celkem typická, až jsem z toho byla trochu otrávená, že se objevilo zase toto klišé... a pak jsem byla pořádně překvapena a potěšena závěrem, i když byl zbytečně příliš morbidní (pokud se autor v závěru inspiroval nějakým skutečným případem, je to nechutné... ale pokud si to všechno takhle do úchylných detailů vymyslel úplně sám, tak nevím, jestli ho obdivovat nebo se spíš děsit).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Jednoduchý příběh, který by spíš snesl podobu samostatné, podstatně kratší povídky, je ukázkou toho, co se může stát i Vám, pokud se ocitnete sám(a) v na prvním pohled neřešitelné životní situaci. A nebyl by to Král, kdyby k tomu nezakomponoval trochu toho svého typického mystéria a slovního vodopádu s humornými hláškami. Já se nenudil, ať už Jessie byla kdekoliv - 75 %