Go West Young Man
Tiburce Oger
Příběh kapesních hodinek přecházejících z ruky do ruky v dobách dobývání Divokého západu… Čtrnáct povídek obsažených v Go West Young Man zachycuje dobytí Divokého západu, počínaje rokem 1763 a konče rokem 1938. Od potyček na březích Velkých jezer až po žhavou mexickou poušť sledujeme osudy různých postav. Trapeři, průkopníci, indiánské kmeny, zoufalci a prostitutky – všichni bojují o přežití na Velkých pláních nebo v rychle rostoucích městečkách. Go West Young Man (doslovně „Jdi na Západ, mladý muži“ či v obecnější rovině s ohledem na děj knihy „Vzhůru na Západ, člověče“) je bystrá a vědomá pocta westernovému žánru.... celý text
Literatura světová Komiksy Povídky
Vydáno: 2023 , Josef VybíralOriginální název:
Go West Young Man, 2021
více info...
Přidat komentář
Pokud si chcete přečíst kvalitní dospělý westernový komiks, pak když sáhnete po čemkoliv od vydavatele Josefa Vybírala, nemůžete se minout. Tentokrát je příběh rozdělen do 14 samostatných povídek jež propojí kapesní hodinky, které přecházejí od jednoho mrtvého ke druhému. Těžko vyzdvihnout jednu jedinou povídku, ale kdybych tak musel učinit, tak kvůli Bertailově kresbě by to byla ta s názvem Sestry Austinovy. A v květnu už se můžeme těšit i na volně navazující dílo Indiáni.
Zajímavý způsob, jak profrčet historii divokého západu. Ale jakože hodně rychle. Komiks v krátkých a ještě kratších příbězích ukazuje nabytí a pozbytí hodinek různými lidmi. Ve většině příběhů je známa osoba, která hodinky do dalšího příběhu přenese, ale jinak jsou ty příběhy zcela izolované. Nevýhodou těch krátkých příběhů je, že během těch pár stran nemáte šanci si ke komukoliv udělat nějaký vztah a většina smrtí držitelů hodinek je vám vlastně zcela ukradená. Během čtení se ve mě jen sbíral pocit zmaru a pomíjivosti. Jako kdyby ty hodinky byly prokleté a přinášely svým majitelům smrt. Ale byla to drsná doba a ve westernech se v posteli moc často neumírá. Navíc komiks o několika obyčejných lidech, kteří by zemřeli stářím v posteli, by byl nejspíše poněkud nudným. Na konci knihy zůstává jediná otázka. Jak je možné, že ty hodinky zůstaly po těch staletích, po tolika majitelích a po tolika eskapádách stále krásné a stále funkční.
Každý příběh je kreslený jiným kreslířem a to z ní činí úžasný sborník evropských tvůrců. Přehled stylů je pestrý a je opravdu radost tím listovat. Často zamrzí, že jsou ty příběhy tak krátké a vy si tu kresbu nemůžete užívat déle. Zamrzela mě ještě jedna věc, a to že Marini, který je uvedený v seznamu autorů, je autorem jen dvou variant obálek ze tří a nenakreslil si žádný příběh.
Tak tohle mě nadchlo. Hrozně mě bavilo, že se příběhy neopakují a pokaždé se vymyslelo něco jiného. A návaznost byla uvěřitelná. Kresba různá, což mě taky bavilo. Tohle je topka.
Go West Young Man je veľmi atraktívnym westernovým komiksovým projektom. Máme tu 14 rôznych príbehov, z ktorých každý má iné zápletky, postavy, miesta a čo je hlavné, všetky majú iných kresličov. Jedná sa o popredných európskych komiksových tvorcov a také mená ako Ralph Meyer (tvorca Hrobára od Crew) alebo François Boucq (Bouncer, Dobrodružství Jeronýma Moucherota atď.) už určite poznáte viacerí. Komiks však dopláca na nevyrovnanosť, niektoré príbehy sú perfektné, iné vyšumia do prázdna a chýbajú im zaujímavejšie nápady či pointy. Celkovo sa však jedná o kvalitu a bavilo ma to. Vo Francúzsku obsadil komiks v hlasovaní TOP100 komiksov za rok 2021 skvelé 6. miesto. Ak bude komiks úspešný, od Vybírala sa dočkáme aj pokračovania s názvom Indiáni.
Autorovy další knížky
2023 | Go West Young Man (limitované vydání 2.) |
2023 | Go West Young Man |
2024 | Indiáni! |
Nádherný komiks. Začíname v r. 1763 v Pensylvánii a končíme v Novom Mexiku 1938. Scenáristom je (u nás doteraz nevydávaný) Tiburce Oger. Priamo v komikse sa síce uvádza, že scenár napísal „v spolupráci“ s Hervém Richezom, to ale pravdupovediac netuším, čo znamená. Avšak neznie mi to ako spoluscenárista. O nakreslenie sa postarali výnimoční francúzski ilustrátori, ktorý nám sprostredkovali históriu Divokého Západu ako píše Norri „jakože hodně rychle“. Ale nevadí to, možno skôr naopak, je lepšie, ak je príbeh krátky a úderný, než dlhý a nudný. Je to silné, miestami smutné, akoby bez nádeje a tragické a nespravodlivé voči statočným a milujúcim ľuďom... ale taký je život a také bolo aj drsné osídľovanie rozľahlých amerických plání. Počas tohto aktu sa zrodilo toľko tráum, že sa z niektorých americká spoločnosť stopercentne nevylízala v podstate dodnes. Menia sa mestá i miesta, samozrejme roky a postavy, či už dobré, zlé alebo tie medzi tým (to je asi najrealistickejšie). Jediné, čo zostáva, je krásna, ale drsná príroda a zlaté hodinky: nemý, ale paradoxne o to „zhovorčivejší“ sprievodca. Mimochodom, tento koncept mi pripomenul film Krvavé husle z r. 1998, tak snáď majú tvorcovia čisté svedomie. Pozornému čitateľovi neujde fakt, že jednotlivé príbehy na seba nadväzujú. V „poviedke“ Conestoga sledujeme výpravu putujúcu cez nebezpečné územie v sprievode dvoch mužov, pričom jeden z nich je dospelá verzia vedľajšej postavy z predchádzajúceho príbehu. V Conestoge vystupuje žena, ktorá na konci povie, že v budúcnosti bude mať viacerých synov. No a jeden z nich, ešte ako dieťa, vystupuje v nasledujúcom Střete u Pyramídového jezera. Josef Vybíral ponúkol tvrdú väzbu, tradične kvalitný papier a pár fajn bonusov v čele s úvodným Ogerovým slovom a párstranovou galériou. Z takých prekrásnych ilustrácií je skutočne náročné vybrať favorita, ale ja mám dlhodobo slabosť pre „vyblednutý“, akoby v jemnej hmle sa pohybujúci štýl Patricka Prugnea (Děti z Montmartru). Ostatní páni majú na konte vizuálne pecky Hrobař, Asgard, Čertův rypák/Tulipánek, Conan z Cimmerie alebo Až do posledního, takže výtvarná stránka sa komentuje sama. Súhlasím (opäť raz) s Norrim, že nie je OK uvádzať Mariniho medzi autormi, keď nenakreslil žiadny z príbehov. Keď už, explicitne sa malo uviesť, že je iba autorom obálok. Okrem toho je na zadnej strane obálky uvedené „17 slavných autorů komiksových westernů mapuje historii dobývaní amerického Západu“. Mne z toho logicky vyplýva, že je reč o ilustrátoroch. Tých je v skutočnosti „len“ 15. Vydavateľ však medzi nimi uvádza aj Mariniho (ktorý opakujem nekreslil žiadny príbeh) a dokonca scenáristu Ogera, v zozname mien však naopak chýba Hervé Richez, čo ešte viac vyvoláva otázky, kto vlastne písal scenár. Sú to detaily, ale diabol sa ukrýva práve v nich.