Goon #3: Samej průšvih
Eric Powell
Všem nemrtvejm přisluhovačům zla a jeho dalším původcům! Zkuste si něco na počestný obyvatele Lonely Street a budete mít co do činění s Goonem! Ať už jste roboti nebo emzáci, vlkodlaci nebo upíři, zombie nebo gorily (nebo zombie-gorily), to pro Goona nehraje roli – fofrem vám vymlátí všechny zuby z držky, jak tomu nasvědčujou skvělý příběhy v týhle knize. Ta je už třetí v rozrůstající se řadě knih líčících vítězství i tragédie samotáře, dost odvážnýho na to, aby se postavil Páteru Monsterovi a jeho příšerný armádě... ehm… armádě příšer. A jestli vám to není dost, tak v týhle knize se k němu přidá i Hellboy.... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2015 , Comics CentrumOriginální název:
The Goon, Volume 3: Heaps od Ruination, 2006
více info...
Přidat komentář
Opět další bláznivý, zato kvalitní díl Goona. Tento díl obsahuje čtyři povídky. Pouze první povídka se zaměřuje na hlavní dějovou linku, což mi tak moc nevadilo, jelikož další povídky byly stejně bravurné, jako hlavní příběh. Druhá povídka nám vypráví příběh o Goonovi, jak se střetl s intergalaktickým monstrem. Díky Bohu, se zde nachází Dr. Slitina, který je opět vtipný a geniální. Třetí povídka je crossover mezi Goonem a Hellboyem. Nikdy by mě nenapadlo, že někdo udělá crossover právě mezi těmito postavami. Každopádně tento crossover je suprový. A poslední příběh je takový dějově průměrný, zato dbá na vtipnost a hororovou atmosféru. Touto větou zakončím dnešní recenzi a hodnotím Goona 5 slitinovými hvězdičkami.
Výtvarné zpracování opět famózní, přičemž příběhy jsou tentokrát výrazně ucelenější. A i když se stále může zdát, že jde o bohapusté ujeťárny, tentokrát mi nějak záhadně dávaly smysl. Vrcholem alba je samozřejmě crossover s Hellboyem, který je přesně tak skvělý, jak jsem si představoval, hlavně kvůli špičkování mezi chlápkem s kamennou rukou a výbušným prckem s pleší.
Snad jen, že by si Eric Powell mohl odpustit etudy s kálejícími mentály, ale beru to jako úlitbu tvůrčímu pocitu o vlastní umělecké nezávislosti. Kromě téhle „zábavné“ vložky je ovšem humor příjemně na hraně mezi parodií a hororem. Cit pro karikaturu má autor v sobě, přičemž v krátkých i delších povídkách dokáže odehrát přesně to, co potřebuje a necpat tam nic navíc. Děj se díky tomu netříští a zároveň nevadí stylizační změny ve vyprávění, které se schválně přizpůsobují charakteristice daného příběhu. Takže jednou komedie, jindy rubačka a někdy prostě naprostý úlet. Proto má i španělsky mluvící obří ještěrka něco do sebe.
Pořád velmi zábavná a brilantně nakreslená taškařice, která mě furt neskutečně zajímá a baví. Akorát potřebuju sehnat další dva díly za rozumnou cenu, šestý díl už si u CC předplatím. Takový Lachtan, Broskvička či "Kudlou do voka" mi nepřipadají jako recyklace, jsou to holt postavy a hlášky tohoto universa. Že se objevuje u Batmana Joker už 75 let taky asi nikdo nenazývá recyklací. Takový Broskvička, který se v přímém přenosu vysere do plínek a kydne si to na hlavu - a k tomu frigidně-feministický snobský autorský komentář, který zároveň sám autor pošle do prdele, aby dal najevo, co si o podobných myslí, pěkně se starým tečkovaným kolorováním, to zkrátka nemá chybu. Potřebuju další díl!!
Stále skvělé počtení, dobrý humor a chytlavá kresba. Autor opravdu umí, ale je fakt, že nemůže být stále na vrcholu. Srovnávám s jeho předchozími díly, i když je to docela nespravedlivé, protože nad mnoha jinými komiksy má stále navrch. Přesto si nemůžu pomoct, ale měl jsem pocit, jakoby místy vařil z vody...
První dvě knihy mě ohromily, ale třetí již nikoli. Je dobrá, navíc má přece ještě Hellboye, což si můžete všimnout i na alternativní obálce, ovšem rozkouskovanost a nenávaznost jednotlivých příběhů mi zase trochu celkový dojem zhatila. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/04/896-goon-3-samej-prusvih-70.html
Co udělá padouch, když jeho tisícihlavou zombie armádu decimují vlkodlak a obří robot? To jsou ale hloupé otázky. Samozřejmě že proti nim vyšle gigantickou zombie opici. V Goonově světě to tak prostě chodí. A pokud vás překvapí, že na vás jednoho krásného dne zničehonic zaútočí chobotnice v dvojplošníku, pořád máte stejně jako Hellboy možnost raději dělat, že se to nestalo.
Opravdu zábavné čtivo. Goon mi doteď unikal a mou pozornost zaujal až když měl do jeho světa zavítat světák Hellboy. Powell kombinuje humorné a akční scény ve světě, kde je neuvěřitelné na denním pořádku. Mutanti, nemrtví, zlé chobotnice? Bitva monster ve stylu King Konga, prokládaná květnatými nadávkami ve španělštině? Hellboy? Normální, běžné věci, které ale baví jako máloco. Frank Darabont má pravdu, je to jako poflakovat se se starými kamarády.
Autorovy další knížky
2012 | Goon #1: Nic než utrpení |
2015 | Goon #3: Samej průšvih |
2018 | Neuvěřitelné příběhy |
2013 | Goon #2: Mé vražedné dětství |
2015 | Goon #4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí |
Zatím nejlepší díl Goona. Ten stupidně střelený humor je tad pořád, ale dokonce se nebojíme jít i do vážnějších situací, viz Krkavec a jeho osud. Luxus. No a cross s Hellboyem? Jako co ještě chcete víc?