Neuvěřitelné příběhy přehled

17.02.2023

Velká sbírka komiksových povídek z Hellboy universa od různých autorů. Kanonické povídky by měly být jen dvě (Kterak Kostěj nesmrtelnosti došel, Hostina Baby Jagy). Povídek je sice opravdu hodně ale většina je průměrných/podprůměrných/příšerných. Opravdu povedených je jen pár: Kostěj, Moje dovolená v Pekle, Pátek, Střepy, Vojáček a Věrným abonentům. Celkové hodnocení - dvě a půl hvězdy.

25.05.2020

Je to Ú. P. V. O.
Úřad paranormálního výzkumu a obrany.
Jsme něco jako paranormální policie.
Chytáme duchy a tak.
(Profesionální pomoc)

HODNOCENÍ POVÍDEK: 5,4,3,1,4,3,1,3,3,4,4,5,4,3,5,1,4,0,3,0,4,1,4,3,0,2,1,5

Dvacet osm povídek napsaných v době, kdy se Mika Mignola podílel jako spolurežisér na prvním celovečerním filmu Hellboy. Nebyl čas psát další příběhy a tak byli povoláni jiní tvůrci. V této knize najdete velkou škálu tvůrců, kteří si Hellboye pobrali po svém, mnohdy až ve svéráznějším stylu, než by čtenář od tohoto pekelného tvora očekával. Ale budiž, dílo je na světě a je jen na čtenářích, jak se s ním popasují. Vzhledem k tomu, že tady na DK se skoro vůbec neuznávají malíři komiksů a už vůbec tu nenajdete ty, kteří komiks vybarvují, přidávám do obsahů k povídkám i tyto údaje. Kdoví, třeba se někdy někomu budou hodit.

Citát: Tvé srdce opět bije, plíce se plní vzduchem a všechny kosti a klouby jsou opět jako dříve, ale oddělil jsem od nich tvou duši...... (Kterak Kostěj nesmrtelnosti došel)

Já měl problém už od začátku. Ne s příběhy, ale ...vlastně jo...s příběhy, ale z jiného úhlu pohledu. Rád totiž odděluju povídky od knih. Nerad píšu do hlavního komentáře celková hodnocení povídek. A tak vypisuji povídky samostatně, píšu k nim obsahy, samostatné komentáře, malé ochutnávky, citáty a samostatná hodnocení. Dá to spousty práce a zabere to hodně času, ale s výsledkem bývám mnohdy víc než spokojen. A teď určitě pochopíte, že napsat toto všechno k dvaceti osmi povídkám je dost vyčerpávající. Psaní všech těch obsahů a komentářů a vypisování tvůrců zabralo víc času než přečtení samotné antologie. Komentáře k povídkám najdete v sekci „povídky“ u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Asi nejaktivnějším a někdy i nejlepším vybarvovačem příběhů v této sbírce je Dave Steward. Což dokazuje hned v první povídce (Kterak Kostěj nesmrtelnosti došel) této sbírky. V této povídce sice nevystupuje Hellboy a tak si nemůžeme vychutnat jeho červenou barvu, ale krve je tu dost. Jeho barvy jsou tmavší a do temných příběhů se více hodí, ale když je příběh veselejší, dokáže své barvy oživit veselostí. Nejhorší barvy v této sbírce má pravděpodobně Scott Morse v příběhu „Zchladit si hlavu“ Jeho barvy a vlastně celá kresba se mi vůbec nelíbily. A vlastně i celý ten příběh je divný. Nejhorší sešity jsou ty s Humrem a jeho klepetem. Příšerný, bez Hellboye a vůbec nechápu, jak se to sem dostalo. Jo, tak kecám, vím, proč to tu je, ale rozhodně bych se bez Humra obešel. Nejhorší hodnocení jen jedné hvězdy a to jsem přemýšlel o dopadu.

Citát: Naše víra v Boha není dostatečně silná, stále ještě lpíme na starých pověrách. (Děti Černého pahorku)

Už jsem to trochu naznačil, a vnímavější určitě pochopí, že i když se toto honosí názvem Hellboy, nejsou všechny povídky přímo o Něm. Je tu pár povídek obsahující spíše příběhy o jiných postavách z tohoto univerza. Kostěj, Baba Jaga a další postavy. Vlastně první povídka, kde se Hellboy ukáže je v pořadí až pátá. A to je tu Hellboy ještě jako dítě. No, čtenář to nemá lehké, ale všechno to patří do Hellboyova univerza a tak se zas tak moc nesmíme divit. Pravda, i já jsem očekával něco jiného, ucelenějšího a víc Hellboyského než spin-offy a prequely.

Citát: Není nic horšího, než namazanej poltergeist. (Prý tam straší)

Čím více jsem se prokousával povídkama, tím více mě to přestávalo bavit. Některé příběhy jsou až trapné a spíš zvostuzují intelekt Hellboye. Několik povídek jsem možná ani nepochopil, jen jsem zakroutil hlavou, moc nad obsahem nepřemýšlel a raději přetočil list na další příběh. Dal jsem i ně+kolik odpadů, protože se to nedalo číst ani prohlížet. Měl jsem pocit, že čím víc se blížím do cíle, tím je to horší a horší. Ale pak přišlo překvapení v podobě poslední povídky „Moje dovolená v Pekle“. Byl jsem mile překvapen. Forma kreslení a příběhu v podobě tarokových karet je geniální. Bavte se a brečte.

Citát: Ať je to, co je to, předstírá to, že je to člověk. (Pátek)