Grécky poklad
Irving Stone (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75367/bmid_grecky-poklad-eQl-75367.jpg
4
200
200
Rozsáhlý životopisný román líčí životní osudy Heinricha Schliemanna, průkopníka terénní archeologie a objevitele Troje. Když si mladý chlapec uchová svůj dětský sen do dospělosti, je to pěkné; když tomu naplnění svého snu podřídí veškerý svůj život, je to obdivuhodné. Heinrich Schliemann jako mladý hoch podlehl kouzlu Illiady a Odyssey, věřil v Homérovo dílo jako jiní v Písmo svaté a z chudého syna meklenburského pastora se vypracuje až na bohatého sanfranciského makléře, a to jen proto, aby mu nashromážděné jmění umožnilo na vlastní pěst vykopat Tróju. Vysmívaný a opovrhovaný, amatér a směšný diletant, tak byl všemi souzen. To, jak svou Tróju přece jen našel, vypráví Irving Stone z pohledu jeho řecké, mnohem mladší manželky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historické romány
Vydáno: 1982 , SmenaOriginální název:
The Greek Treasure, 1975
více info...
Přidat komentář
Kniha zachytáva životný príbeh manželov Schliemannovcov vyrozprávaný z pohľadu Sofie, odvážnej ženy, v ktorej Heinrich našiel svoj „grécky poklad.“ Celkovo je príbeh oboch manželov nesmierne inšpiratívny. Obzvlášť musím vyzdvihnúť fakt, že autor nemal tendenciu hlavné postavy idealizovať a romantizovať, ako sa to niekedy v biografiách stáva. Zobrazuje ich veľmi uveriteľne. Samotný Heinrich Schliemann nie je najsympatickejšou postavou. Na jednu stranu je to inteligentný a vzdelaný človek, na druhú netrpezlivý cholerik, ktorý na ostatných, vrátane jeho manželky, neberie vždy ohľad. Je vidieť, že pôvodné vydanie knihy je staršieho dáta, jazyk je krásny, vyšperkovaný. Nič-menej, kniha sa nečíta vôbec ľahko. Hlavné začiatok knihy je veľmi ťažkopádny a zdĺhavý, pretože romantická linka, ktorá sa tam rozoberá, je suchá. Manželstvo bolo dohodnuté, takže si nemyslím, že bolo potrebné jeho vzniku venovať prakticky sto strán. Je však pravda, že táto kniha zobrazuje prípad, kedy dohodnuté manželstvo nemuselo byť nutne zlé. Grécky poklad je krásne, komplexné dielo z prostredia archeológie. Som si celkom istý, že nesadne každému, ale pokiaľ vás kniha zaujala, neváhajte.
Mě to prostě nechytlo. Možná je to tím, že jsem měla v poslední době po ruce spoustu čtivějších knih. Třeba jí dám ještě někdy šanci.
Miluju knížky o archeologii, jakkoliv nemám iluze o mnohém, co s ní souviselo a souvisí.
(No, a taky jsem nikdy nemusela Staré řecké báje a pověsti). :)
Řecký poklad je nádherné čtení, barvité, napínavé a dobrodružné, čtení s úžasnou atmosférou a mnoha detaily, přibližujícími (nejen) tehdejší Řecko.
Možná mi přišly některé pasáže trochu zdlouhavé, ale nenudila jsem se nikdy.
(Taky díky interpretaci Mistra slova, Martina Preisse).
Když jsem začala na doporučení loudit informace z aktuálních zdrojů, podivila jsem se. O dost víc, než bych čekala. Ale srovnání mi přineslo jen další porci nadšení z překvapivých poznatků a nikterak neovlivnilo potěšení z četby téhle románově velkorysé odysey vizionáře Schliemanna.
Krásné komentáře od bookworm a Rilian.
Od Irvinga Stonea jsem dosud četl Žízeň po životě a Agónii a extázi, dvě skvělé knihy o výjimečných uměleckých osobnostech, takže mi autorův čtivý styl nebyl cizí. Ačkoliv se mi Řecký poklad rovněž četl velmi dobře, po dějové stránce mi nepřišel tolik barvitý a místy na mě působil zdlouhavě.
Mám-li z pozice čtenáře vyjádřit svůj vztah k literární postavě, musím přiznat, že mě Henry Schliemann svojí samolibostí, paličatostí a posedlostí hraničící s fanatismem spíše iritoval. Naopak jeho o mnoho let mladší manželka Sofie, z jejíhož pohledu je román vyprávěn, na mě působila mnohem rozumnějším, uvážlivějším a praktičtějším dojmem. Ona byla tím skutečným řeckým pokladem.
Ako pochopiť Schliemanna a pritom nepodľahnúť pokušeniu hodnotiť ho optikou 21. storočia? Psychopat? "Mediálna osobnosť"? Génius, čo predbehol svoju dobu? Mnohé z toho, nad čím sa dnes môžeme pohoršovať (vykopávky hrubou silou, manželka ako osobný majetok...), nebolo pred 150 rokmi asi ničím výnimočným. Ale skôr to bola Schliemannova egocentrická povaha, čím si už počas života znepriatelil mnoho významných ľudí, a tak zostal už navždy kontroverznou osobnosťou... Ale späť ku knihe - dej je nápadne dvojrýchlostný: keď sa deje niečo v živote Schliemannovcov, dej usýpa rýchlo. Keď sú práve na vykopávkach, tak sa dej spomalí a sústredí sa na (príliš) detailný opis miesta a tamojších objavov. Vtedy som si pomyslela, že je lepšie raz vidieť ako 100x čítať, a pre lepšiu predstavivosť som si hľadala fotky na internete.
Kniha sa mi veľmi páčila. Poskytuje mnoho zaujímavých dobových informácií, ktoré sa objavia len tak mimochodom. To boli napríklad zásadné kultúrne rozdiely medzi postavami, ktoré pochádzali z rôznych krajín a z toho vyplývajúceho správania (Gréci, Turci, Nemci, Angličania a hlavný hrdina, kozmopolita Schliemann, silne ovplyvnený americkou skúsenosťou...).
Pre čitateľov s hlbším záujmom o problematiku odporúčam paralelne porovnávať informácie z aktuálnych zdrojov. Nielenže mnohé Schliemannove tvrdenia veda časom vyvrátila, ale aj niektoré okolnosti súvisiace s jeho objavmi sa udiali trochu inak, ako ich Schliemann zapísal vo svojich denníkoch.
Na záver si neodpustím poznámku, že keby Schliemann žil v našej dobe, tak by na nás asi "útočil" zo všetkých dostupných médií a sociálnych sietí, len aby bol stále stredobodom pozornosti. Možno to bolo aj šťastie, že bol posadnutý "len" svojimi vykopávkami a neangažoval sa v politike...
Skvěle napsaný román o Heinrichu Schliemannovi a jeho celoživotní vášni. Kniha je zároveň takovou sondou do amatérské vědy 19. století. Tehdy se moderní historie a archeologie teprve utvářely a tudíž zde zůstalo mnoho prostoru pro amatérské nadšence, kteří na jednu stranu dokázali svým elánem často ukázet směr, kudy by se mělo či naopak nemělo historické bádání ubírat. Schliemann žil doslova dvojí život, jeden v 19. století a druhý v antickém Řecku, přičemž důkazy o svých romantických představách nacházel doslova na každém kroku. První nalezený klíč v Mykenách okamžitě označil za klíč od Lví brány nebo v jednom dni identifikoval tři královské hroby jako hrobku Agamemnóna. Ačkoliv není možné přínos podobných amatérských badatelů přehlížet, nutno říci, že občas nadělali i mnoho škody. Například Artur Evans, jehož jméno se v knize jednou objevuje, dostavěl část objeveného paláce Knóssos za použití betonu, čímž nenávratně zničil podkladové zdivo. Schliemann zase strhl pro něj nezajímavé římské zdi a v končeném důsledku strhl i vrstvu Tróji, kterou celý život hledal.
Kniha se čte velice rychle, ale rozumím, že pro čtenáře může být popis Schliemannových vykopávek v Mykenách a dalších oblastech trochu zdlouhavý.
Řecký poklad je teprve druhá kniha, kterou jsem od I. Stona četla. Jeho styl psaní se mi líbí, ani na chvilku jsem se nenudila. Jen mě mrzelo, že jsem musela odcházet k počítači, abych si prohlédla některé předměty i místa, o kterých se v románu píše. Autorovy popisy jsou sice pečlivé, ale obrázek je obrázek.
Mým problémem bylo, že jsem k HSch měla záporný vztah už před četbou této knížky. Ale myslím, že se mi podařilo zapomenout na to, co jsem o něm věděla, a román jsem si opravdu vychutnávala.
Sofie byla skutečně Schliemannův řecký poklad.
"Pokud šlo o vykopávky a knihy, které o svém díle vydal, byl až úzkostlivě poctivý a pravdomluvný. Ale v soukromém životě byl epickým básníkem, jehož osobní odyssea se opírala spíše o výmysly než o paměť. Měl talent k okrašlování minulosti, tak aby její jednotlivá vlákna harmonicky vetkal do osnovy svého současného života. Nelhal, pouze přetvářel, smazával, co bylo hrubou křídou reality napsáno na černé tabuli jeho mladších let, a pevnou rukou psal vzletnější verzi uplynulých dob."
(str. 514)
Pan Schliemann musel být zajímavý člověk a tato kniha vzdává hold jemu a jeho ženě. Výborné!
Obdivuji malé, odvážné, zaujaté, jdoucí za svým snem lidi a ty oddané, pracovité, milující, kteří jim jejich sny pomáhají uskutečňovat. Stonemu se podařilo až dojemně a strhujícím způsobem vylíčit životní osudy H. Schliemanna a jeho řecké manželky Sofie, amaterského archeoologa, který pro svou lásku strhne i svou partnerku.
Příběh o vůli, snech a ... neskutečné dávce tvrdohlavosti. A taky závisti, byrokracii a dalších lidských nešvarech, tak často způsobujících rezignaci na sny.
Každopádně čtivá a zajímavá kniha, jak už to Stone v životopisech umí. A také jako výzva dozvědět se o tom všem něco více.
Hodně zajímavý příběh o splnění snu. Všichni máme nějaké sny - menší i ty životní. Měli bychom se pokusit si je splnit. Autor život obou manželů zpracoval velmi čtivě, i když pravda nepřesně. Ale to nic neubírá na významu knihy pro čtenáře, který není až tak informován. Mě osobně zaujala také závist všech těch odborníků, kteří na realizaci svého snu neměli. "Každý průkopník otevírá hroby a za to ho stihne kletba."
Dostal som túto knihu ako darček od mojej priateľky, keďže vedela, že sa zaujímam o históriu. Táto kniha je veľmi pekne písaná a pri čítaní som sa ponoril do príbehu spoločne s postavami. Prežíval som s nimi smútok i radosť. Schliemann bol skutočne zaujímavá osoba a jeho žena veľmi trpezlivá.
Mám ráda Řecko a toto přečíst pro mne byla velmi milá povinnost. Výborně se čte a příběh je poutavý, krásně napsaný. Mám tu knihu ráda.
Ačkoliv se kniha prezentuje jako životopisný román o Heinrichu Schliemannovi, hlavní hrdinkou je jeho druhá žena Sofie, jeho skutečný řecký poklad.
Příběh je přímo nabitý zajímavostmi z práce amatérského archeologa Schielmanna, dobrodruha, mecenáše, ale také rozporuplného člověka. Některá další Stoneova díla jsou čtivější, Řecký poklad naproti tomu přináší více faktů a překvapivých zjištění.
Asi není mnoho těch, co neznají osobnost Henryho Schliemanna, alespoň ze základních škol, kde je zvěčněn v učebnicích dějepisu. Tato čtivá a zajímavá kniha nám otevřela dveře do vzdálené minulosti, (všichni známe Staré řecké báje a pověsti) a Schliemann tu fascinující minulost tak umanutě rozkrýval a skládal, až se do těch učebnic dostal ...
Tato kniha nám názorně ukazuje, jaký je rozdíl mezi románem a literaturou faktu. Tento román nám ukazuje Heinricha Schliemanna z pohledu jeho ženy Sofie. Ta svého manžela popisuje tak jak ho možná sama viděla. Lépe řečeno, pan Irving Stone vypráví příběh tak, aby byla kniha zajímavá. A to se mu skutečně podařilo. Přestože se jedná o velmi rozsáhlý román, tak nudných popisných pasáží je v této knize poměrně málo. Převažuje až nečekaně velká porce napětí, dobrodružství a romantiky. Přesto zastávám názor, když někdo použije původní prostředí a autentické postavy, měl by se držet pravdy. Když chce psát román, tak vymyšlené postavy. Protože jinak se nikdy neubráním srovnáváním pravdy a smyšlenek. Audioknihu čte velice dobře pan Martin Preiss.
Ďalší výborný životný príbeh od I. Stona. Opisuje život svetobežníka a amatérskeho archeológa Heinricha Schliemanna, ktorého snom bolo objavenie Tróje. Prostredníctvom jeho druhej ženy Sofie sa dozviete o ceste, ktorú museli prejsť, prekonávaní prekážok, ťažkých podmienkach, v ktorých pracovali,.... Stone tiež zobrazuje život Grékov, ich náturu, zvyky.
V knihe je veľa opisovania, možno sa niekomu bude zdať dej zbytočne zdĺhavý, ale ak sa vám páčia životopisné romány spojené s autorovou fantáziou, bude sa vám páčiť:-)
K této knize jsem se vrátila několikrát.
Jsem “řeckofilka”,v Řecku se pohybují
téměř 30 let,ovládám novořecký jazyk,
takže mi tam toho hodně připomíná...
Nádherná kniha,která popisuje život
německého archeologa Heinricha
Schliemanna,jeho řeckou manželku
Sofii,objevení Tróje...
Nic jiného,než doporučit!
Štítky knihy
životopisné, biografické romány manželství archeologové Trója
Autorovy další knížky
| 2009 |  Žízeň po životě |
| 1987 | Řecký poklad |
| 1963 | Námořník na koni |
| 2010 | Vášně mysli – román o životě Sigmunda Freuda |
| 2012 | Původ |
Tak tedy Heinrich Schliemann!? Snílek, dobrodruh, pohádkář, romantik, neřízená střela, průkopník moderní historie - archeologie, i rafinovaný zlodějíček, když vezmu v úvahu, jakým způsobem jeho půvabná žena Sophia, k tak okouzlujícímu šperku - diadému přišla... ; )
Irving Stone, napsal opravdu impozantní příběh o muži, který bezesporu do toku dějin, díky své urputnosti, zvídavosti a i kapičce štěstí..., patří.