Greenwoodové
Michael Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480927/bmid_greenwoodove-Qv3-480927.png
5
58
58
Píše se rok 2038. Celým světem zmítá enviromentální krize zvaná Velké skomírání, a zatímco zbytek lidstva zápolí o přežití v prachem se dusících městech, dendroložka Jacinda (Jake) Greenwoodová pracuje jako přespříliš kvalifikovaná průvodkyně na ostrově Greenwood Island, odlehlé oáze plné tisíciletých stromů, lokalizované západně od pobřeží Britské Kolumbie. Jake se domnívá, že spojitost názvu ostrova a jejího vlastního příjmení je čistě náhodná, dokud se v jejím životě znovu neobjeví někdo z její minulosti, a neukáže jí knížku, která by jí mohla poskytnout rodinnou historii, po níž tak dlouho touží. Odsud se pak postupně přesouváme dozadu v čase až do let před první světovou válkou, setkáváme se s muži a ženami, kteří přišli před Jake. Zraněný tesař vyrovnávající se s možností své vlastní nadcházející smrti. Ekoteroristka odhodlaná odčinit hříchy napáchané hrabivou dřevařskou společností svého otce. Slepý magnát s tajemstvím, za jehož udržení zaplatí strašlivou cenu. Tulák z časů velké hospodářské krize, který zachrání opuštěné dítě, jen aby se sám stal cílem honu na člověka přes celou zemi. V samotném středu knihy je tragédie, která sváže dohromady osudy dvou chlapců a uvede do pohybu události, jejichž následky dramaticky ovlivňují životy dalších generací, jak se děj románu znovu odvíjí zpátky do budoucnosti. Román Greenwood, dech beroucí, nádherně napsaný a geniálně strukturovaný na způsob těsně vedle sebe naskládaných letokruhů v kmeni stromu odhaluje spletenec lží, zamlčených skutečností a polopravd, které se skrývají v kořenech každého rodokmenu. Je to nádherný příběh o nenasytnosti, obětech, lásce a poutech, která svazují – a o nadějeplném a nesmírně obtížném úkolu růst směrem ke světlu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
Greenwood, 2019
více info...
Přidat komentář
Zamilovaná na první skvostnou... znepokojivý dojezd nenasytné lidské masy... srdcervoucí osudovost... duše obalující se jedinečností vět... vět, které burcují mysl k rozjímání o našich vlastních letokruzích a kořenech... naprosto uhrančivě vybudovaná atmosféra mě opakovaně okrádala o dech... uháněla jsem s ustaranou chlopní tam a zase zpátky a nejvíc fascinovaně jsem cestou klopýtala o náhodně poházené fragmenty života všech zúčastněných... jinými slovy... mistrovsky poskládáno a já zas jednou nekonečně děkuju za tak osvěžující literární krásno!
(SPOILER)
Neskutečně dobře zpracovaná kniha. Zatím jsem ještě nečetla knihu, která by se dějově odehrávala v letokruhách 2038, 2008, 1974, 1934, 1908, 1934 atd. A bylo to přímo dokonalé!
Líbilo se mi postupné odkrývání rodinné historie a tajemství. A s každou kapitolou jsme poznali jednoho předka z generace. Tak moc bych si přála, kdyby i moji předci něco takového po sobě zanechali. Jak pravdivá je věta, že své předky tak málo známe.
Všechny hrdiny jsem si oblíbila, asi nejvíce Everetta a Willow a Temple. Moc jsem jim fandila a mrzelo mě, jak Willow skončila. I Liamův život skončil velmi brzy a takřka nezajímavě. Jak si rodiče vysní budoucnost svých dětí a pak je všechno jinak. Jako vystudovaný ekolog a také s intoleranci na mléčnou bílkovinu jsem s hrdiny sympatizovala.
Konec jsem předvídala jiný. Těšila jsem se na čtení posledního zápisku z deníku Euphemie, ale vlastně mě to zklamalo.. nic zásadního v něm nebylo..
A Jake? Její chování mě zarazilo, ale když o tom přemýšlím, vlastně se zachovala stejně jako její předkové..
Bože dobrý, to bylo něco tak... tak...! Mé enviromenmentální já od počatku pohladila sounáležitost, jakýsi podobný druh ekologické deprese, již sdílím a leckdy mě dostane do úzkých. A přestože naději nenabídla, poskytla alespoň náruč autorova porozumění. K mému velkému překvapení jsem pak skutečně odkrývala jednotlivé letokruhy a dostávala se od těch hlubších starších vrstev až po samotnou kůru dneška; lačně jsem listovala rodinnou kronikou a fascinovaně zírala na sílu sdílení a moc nevědomosti. Kolik stojí neznalost osudu úplně těch nejbližších předků! Jak málo se navzájem známe! A jak se přesto v sobě neustále zrcadlíme a kopírujeme již vykreslený letokruh! A dává to vše vůbec nějaký smysl?
Pozor! Lehký spoiler.
Já jsem čekal něco trochu jiného. Ale dobrý. Příběh byl zajímavý. Postavy...nemůžu si pomoct, ale ženské postavy jsou jak podle šablony klimaalarmistek. Když už by díky bohatství mohli změnit směřování firmy, směřovat finance na dobré účely, zazdí tuto možnost. Chápu, že díky tomu autor poskládat svůj příběh, ale udělalo to z nich blbky. Aspoň z mého pohledu.
Hodně zajímavá a originální knížka s krásnou obálkou. První třetina pro mě byla dost náročná a nemohla jsem se začíst. Postupně mě příběh do sebe vtahoval a ke konci už jsem ji nemohla odložit.
Kniha, která vám vezme dech vůbec nevím, co napsat je skvělá.
Výjimečně napsaná nic podobného jsem nečetla, trochu začátek je komplikovaný než se rozjede příběh, ale originální román.
Doporučuji, kdo má rád přírodu, tajemství, historii...
Moc hezká knížka. Ty osudy lidí, láska ke stromům,... vše napsané tak, že se člověk nedokáže odtrhnout od čtení.
Nesmírně zvláštní kniha, která mě doslova okouzlila.
Zpočátku jsem si nebyla jistá a nechápala jsem tak dobré hodnocení, ale jak se příběh začal rozvíjet, dokonale mě dostal.
Co začíná jako postapokalyptický příběh, se velmi brzy změní v rodinnou ságu s velmi širokým záběrem. Začíná před první světovou válkou a končí v podstatě rokem 2038, kdy svět trpí následky ekologické katastrofy. Od začátku sledujeme osudy rodu, který je spjatý se stromy, lesem a dřevařským průmyslem. Sledujeme životní náhody, tragédie, lásky, zrady, chtivost i boj o přežití. A v centru jsou vždy stromy a láska k nim.
Kniha je napsána krásným jazykem, autor je výborný vypravěč. Příběhy se střídají, vyprávění skáče mezi lety a jednotlivými generacemi. Sledujeme spletité osudy a přitom cítíme krásu přírody Britské Kolumbie a úctu k zalesněné krajině.
Překrásný příběh s ekologickým podtextem, doporučuji!
Rodinná sága trochu jinak.
Skvěle poskládané vyprávění, které do sebe zapadá, jako letokruhy.
Neotřelý příběh o stromech, přírodě, lásce a bolesti, který v sobě má nejedno překvapení.
Kniha, která mi přišla, jakoby ji Christie napsal přímo pro mě, jak moc se mi líbila!
Obrázek na začátku knihy ilustruje průřez stromem, podél kterého jsou šipkou umístěné popisky. Popisky podél letokruhů stromu začínají nejvzdálenějším letokruhem, rokem 2038, a pokračují letopočty 2008, 1974, 1934 a 1908 v ohraničeném středu stromu. Když sledujeme šipku na druhé straně stromu, jsou uvedeny stejné letopočty. V příběhu jsou to roky, v nichž se nám představují jednotlivé generace rodu. Stejně jako strom buduje své vrstvy rok po roce, autor stejně rozvíjí své postavy a děj. Za mě naprosto skvělý a neotřelý nápad.
Autor jako by v jistém smyslu příběhem říkal, že naše životy jednotlivců jsou nedůležité. Že význam má pouze to, jak je lze vnímat v čase, jako rodinu, jako společenství, jako les vazeb…
„Proč je tomu tak, že lidé žijí jen tak dlouho, aby se v životě dopustili mnoha omylů, ale ne dost dlouho na to, aby je stačili napravit? Kéž bychom byli jako stromy, kéž bychom měli staletí. Možná bychom pak měli dost času na to, abychom napravili všechny škody, které jsme napáchali.“
Kniha začíná jako takové postapo, kdy se města dusí prachem a na planetě existuje jediný ostrov plný stromů, kam se lidé jezdí nadýchat čerstvého vzduchu a regenerovat síly. Na tomto ostrove Greenwood Island dělá průvodkyni Jane, zanícená ochránkyně stromů. Ale z ostova se přenášíme po letokruzích stromů do minulosti, do roků 1908, 1934, 1974 a 2008 a dozvídáme se historii rodiny mladé průvodkyně. Životy každého člena této rodiny se odvíjejí naprosto jiným směrem a i když jsem si při čtení přála, ať končí šťastně, často tomu tak nebylo. Kniha dává důraz na možné důsledky enviromentálních změn, na lásku ke stromům a množství chyb, které každý během života udělá.
" Proč je tomu tak, že lidé žijí jen tak dlouho, aby se v životě dopustili mnoha omylů, ale ne dost dlouho na to, aby je stačili napravit?"
Tento rozsáhlý román jistě stojí za pozornost.
Tato kniha mne neuvěřitelně okouzlila a hned po přečtení jsem ji zařadila mezi zatím to nejlepší, co jsem letos četla.
Tak jako stromy v lese jsou navzájem propojeny svými kořeny, stejným způsobem jdou propojeny osudy 4 generací rodiny Greenwoodovy, o jejichž osudech autor vypráví v této knize. Ta krásná, složitá vzájemnost a propojenost je tu vyložena skvostně. Ten způsob, jakým autor postupně odkrývá jednotlivé vztahy, události a roviny, mi moc vyhovoval. Ponořila jsem se do příběhu hned a těžko se mi odpoutávalo.
Byť jsem tu a tam narazila na nějaké překlepy a drobné chybky v překladu, nezměnilo to nic na tom, že jazyk knihy je jinak krásný a překlad očividně čerpal z umně napsaného originálu. Četlo se mi to moc dobře, bylo to jako takové milé pohlazení.
Kniha v sobě ukrývá příběh plný života a lidskosti, zároveň nějakého sepětí s přírodou, jejíž proměny bohužel k horšímu tu nepříjemně probublávají na povrch jako nějaký strašák.
Postavy s rozmanitými osudy, chtějící někde zakořenit - jako ty stromy, které tak milují. Každá postava byla jiná a přesto jsem si ke všem dokázala najít cestu. Dočítat tuhle knihu bylo jako opouštět přátele - vlastně se mi už dlouho nestalo, aby mi po dočtení knihy bylo tak líto, že je konec.
Nadšení z mé strany tedy veliké, moc doporučuji.
Sága o rodině spjaté s letokruhy v kmeni posledního umírajícího stromu. Příběh se odehrává v Kanadě a USA.
Jedná se o naprosto famózní knihu. Příběh je mistrně vystavěný, aby se strukturou podobal letokruhům a po počátečním rozjezdu je napínavý až do poslední stránky. Tuhle knihu si budu ještě dlouho pamatovat. Je výjimečná. Dokonce se mi stalo, že jsem se jednou vzbudila hodně brzo ráno, ještě před budíkem a hned jsem šla číst :-)
Kniha měla velké aspirace k 5 hvězdám, spojovala vše, co mě baví.... několik dějových linek, dobře propracované charaktery jednotlivých postav, krásný jazyk, rodinnou historii a jako bonus stromy, les, úctu k přírodě (někdy) ... Vše zdárně směřovalo k předem určenému cíli, nicméně závěrečná část, s tak trochu nečitelnou a protivnou Jake, byla tak moc mimo rámec předešlých pětiset stran a tak moc mě naštvala, že hodnotím pouze za 4*.
Tato padlá hvězda však rozhodně neovlivní mé případné další setkání s autorem.
Román plný historie, tajemství, ale také přírody a lásky, rozhodně stojí za mnohem víc pozornosti, než které se mu teď dostává. Myslím si, že jediným problémem knihy bude úplný začátek, který i na mě působil malinkato zmateně a nezáživně, ale to se naštěstí postupně změní. Pak příběh nabírá na síle a také dramatičnosti, která nenechá čtenáře v klidu.
Zajímavý a opravdu hezký román.
Mnohovrstevný děj - z velké části historického - příběhu mi sice přišel místy trochu těžkopádný, ale jednotlivé osudy hlavních postav jsou dobře propojené a koncept vyprávění originální.
Z autorova projevu čiší láska k přírodě, píše citlivě (čteno v originále).
Nádherná letokruhová kompozice díla stejně jako vypravěčský styl. Začátek byl slabší, ale to se rychle spravilo a jednotlivé kapitoly opravdu skládají celý přiběh nenásilně dohromady. Kontrast lásky k stromům a lesu, který jakýmsi "nedopatřením" přejde k jejich ničení a na druhé straně šetrnosti a ochraně, lidské životy, vztahy, moc, hospodářská situace i přírodní podmínky a mnoho menších i větších témat je do knihy zahrnuto velmi zdařile.
"Stromové" vydání se mi velmi líbí a kniha je nesprávně zahrnuta mezi sci-fi (to už je blíže literatuře faktu).
Prostě mě tato kniha obsahem i formou dostala.
Greenwoodové
„Protože nic jiného než chudoba vás nenaučí, jak velkým luxusem je ve skutečnosti morální zásadovost.“
Při čtení téhle knihy jsem si, netuším proč, vzpomněla na Steinbeckovy romány, tedy přede všemi na knihu Na východ od ráje. Možná kvůli jisté velkoleposti záběru, kvůli komplikovaným rodinným rodinným vztahům, kvůli kouření opia, možná byla důvodem i skvělá „farma“ Temple. Anebo prostě a jednoduše kvůli silnému dojmu, kterým na mě příběh zapůsobil.
Řečeno lapidárně: kdybych neseděla, tak tohle by mě posadilo na zadek. Úžasná kniha, kterou odteď budu každému doporučovat – jedna z těch, v nichž si každý čtenář může najít něco svého, poselství, které bylo napsáno (možná) právě pro něj. (A ani hrubka typu ochomítají mi nepokazila krásný pocit při četbě, a to už je u mě co říct!)
"Tak či onak si Temple o dobrém vlivu knih ve své knihovně žádné iluze nedělá. Její knihy nikoho z nízkého postavení nepozvednou. Nenapraví bezpráví, nezachrání zbloudilé duše před zatracením ani jim nenaplní kručící žaludky. Ale mohly by vpustit pár paprsků slunečního světla do jejich mizerných osamocených životů, a to už něco znamená."