Bez kože
Mads Peder Nordbo
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401049/bmid_bez-kuze-zWA-401049.jpg
4
516
516
Matthew Cave po smrti svojej priateľky a ich nenarodenej dcéry stratil chuť do života. Smútok ho priviedol do Grónska, kde pracuje v Nuuku ako novinár v tamojšom vydavateľstve. Jedného dňa ho vyšlú na okraj ľadového príkrovu, aby napísal článok o náleze mumifikovaného severského Vikinga. Vyzerá to na svetovú senzáciu, ľudia v Nuuku zadržiavajú dych, no na ďalší deň vypukne chaos. Múmia zmizne a policajta, ktorý ju mal na ľade strážiť, nájdu zavraždeného.Počas pátrania Matthew narazí na odložený prípad z roku 1973, keď brutálnym spôsobom prišli o život štyria muži. Všetkých podozrievali zo sexuálneho zneužívania vlastných maloletých dcér. Dve z nich zmizli bez stopy a nikdy viac sa nenašli. Tie, ktoré prežili, ostali „bez kože“, navždy poznačené prežitou traumou.Matthewovi sa oba prípady zlievajú a pohltia ho natoľko, až sa nakoniec sám stane podozrivým. Spoľahnúť sa môže jedine na mladú grónsku ženu Tupaarnaq, ktorú práve po dvanástich rokoch prepustili z väzenia, kde si odpykávala trest za vraždu otca a ďalších členov rodiny. Naozaj sa to tak odohralo? Spod ľadových nánosov minulosti sa vynára jedno temné tajomstvo za druhým.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Pigen uden hud, 2017
více info...
Přidat komentář
Musím říct že kniha nebyla špatná. Moc se mi líbil popis Grónska, nad knihou se vznášel ledový opar a to bylo moc fajn. I když zimu nesnáším. Miluju brutální vraždy, a tyhle byli opravdu brutální. Akorát mi přišla škoda, že se styl vražd pořád opakoval, takže pak už mě podrobnosti nechávali klidnou.
Dále na mě v knize bylo moc postav, možná až zbytečně moc. Chvílemi jsem si kvůli tomu i ztrácela, tolik jmen… celkově příběh mi přišel až moc překombinovaný a zase úplně zbytečně. U této knihy prostě platí že někdy je méně více a je velká škoda že se tím autor neřídil.
Kniha mě zaujala zejména prostředím, ve kterém se děj odehrál - Grónsko. Pro spoustu lidí neprobádané území, poměry, kultura. Autor se (napříč trilogií) mimo kriminální dějovou linku věnuje také historicko-kulturní, což bylo obohacující.
Tento první díl trilogie byl dle mého názoru nejpovedenější - hrůza, napětí, zlo, vše se prolínalo, a musím říct, že děj byl opravdu vydařený.
Drsná detektivka z ještě drsnějšího severu, ale dobrý příběh s přesahem do minulosti. Moje teorie, že každý správný vyšetřovatel, v tomto případě novinář, má za sebou nějaké soukromou tragédii, se opět potvrdila.
Potom, co jsem si před čtením knihy přečetla recenze, tak jsem si hned od začátku psala jména postav, ale nakonec to ani nebylo potřeba. Kniha byla super, má zajímavý příběh a originální místo činu. Příběh se odehrává ve dvou časových liniích, které do sebe na konce skvěle zapadnou, navíc autor krásně popisuje grónskou přírodu a problematiku země. Jdu se hned vrhnout na druhy díl:)
Hodně jsem se ztrácela ve jménech, což pro mě zážitek ze čtení rušilo natolik, že mi unikalo, kdo co kdy spáchal. Zajímavý náhled na každodenní život v Grónsku, určitě zkusím i druhý díl, kdy si asi raději na kousek papíru napíšu, kdo je kdo.
Novinář Matt, od počátku sympaťák, se díky opravdu brutální vraždě začne věnovat poněkud podobným a nevyřešeným vraždám, starých přes čtyřicet let. Děj propojují dvě časové linky a kromě vražd dojde i na korupci, zneužívání dětí, tajné lékařské testy a vše tohle zabalené do pověrčivosti a tajemna.. Není zde nouze o překvapení a zvraty, krásné, téměř poetické popisy přírody, a spoustu zajímavých informací ze společenské a politické sféry Grónska. Naznačí i nelehké sžívání původních Inuitů a dánských přistěhovalců.
Napínavé čtení až do konce, rozuzlení sice tak nějak tušíte, ale stejně vás překvapí... Hvězdičku nakonec strhávám za úplný závěr, za až neuvěřitelné propojení postav, které ve mě zanechalo dojem, že Grónsko je jedna větší vesnice.
První půlka knihy mi přišla slabá, nic moc se nedělo, ale u druhé poloviny jsem nemohla knihu odložit. Těším se na další díl
Musím říct, že jsem knihu oddalovala poměrně dlouho. Já zkrátka nemám ráda postavy a obličeje na obálce. Mám pocit, že mi to nutí vzhled důležité postavy, a to já si chci představit dle sebe. Nicméně u Avy mě čekalo milé překvapení, tak jsem si řekla, že nebudu srab!
Bohužel, první polovina knihy mě nebavila. Vlastně se nic moc nedělo, vyšetřování bylo zvláštní. Samozřejmě je zde spousta severských jmen, které se mi pletly a při pokusu o jejich vyslovení hrozilo zamotání jazyka, takže jsem se musela hodně soustředit a nebylo to úplně komfortní...
Celou knihu jsem si říkala, že to je lehký podprůměr. Ale pak přišla poslední třetina a tam teda autor solidně zabral a neskutečně mě překvapil. Tohle jsem rozhodně nečekala a koukala jsem s papulou dokořán.
Myslím, že tohle je zkrátka klasická severská krimi, kde se dlouho nic neděje, ale potom se to rozjede do neskutečné parády. Takže kdo toto má rád, tak doporučuji. Kdo chce akci od prvních stran, tak to pro vás nebude to pravé ořechové.
Já patřím k těm, co čeká akci a spád, takže knihu hodnotím jen na 60%, ale věřím, že si své příznivce najde.
Jo a nebojte! Obálka je na tom to nejvíc nechutné, není to žádný brutal.
Gronske realie jsou skvele, ale jinak pribeh neni nijak zajimave rozpracovany a postavy jsou pomerne ploche. Hlavnich postav tam moc neni a nijak rozebirane jejich motivace nejsou, vedlejsi postavy jsou jak ve filmu (mihnou se pribehem, zmini se jejich specificke chovani, ale vzapeti zapadnou) - jsou to spise karikatury.
Stridani dvou casovych linek docela slusne komplikuje cteni (ja si po "prepnuti" mel problem povzpominat jmena postav). Vlastni vysetrovani nema zadne zvraty ani nesledujeme zadne stopy - vse hrdina nejak sam vymysli/odvodi, pripadne mu to reknou ostatni postavy.
urcite si prectu i dalsi dil, ale ne, ze bych se enmohl dockat
Nebylo to špatné, ale místy to bylo moc překombinované a neuvěřitelné. Ač mám načteno ze severského krimi celkem dost, některé pasáže mi přišly zbytečně moc. Velké plus za prostředí, kde se kniha odehrává, Grónsko a jeho popis se mi moc líbil. Jako všichni ostatní jsem si vůbec nedávala ty jména a dost se tak ztrácela v postavách No méně je někdy více, že ? Druhému dílu dám ještě šanci.
Knížku jsem si koupila kvůli obálce, autora neznám. Hodnoceni na databázi knih 74% a už vím proč. Knížka se mi líbila, to nepopírám, ale ta severská jména mě trochu rozčilovala. Taky jsem až téměř na konci knihy zjistila, že se kniha odehrává ve dvou dějových liniích, ale to je moje nepozornost a proto mi nedávala smysl.
Barvité popisování vražd čtyř mužů, kteří zneužívali malé holčičky, bylo trochu moc i na mě, stejně tak popisování lovu tuleňů a následné vyvrhování. Celý příběh působil až neuvěřitelně. Také jsem v knize našla dost velkou chybu a to v popisu vs. myšlence. Jinak se četla celkem dobře. Rozhodně nikoho neurazí, ale četla jsem už lepší.
Přesto mohu doporučit.
Přemýšlím co k tomu napsat. Místy to bylo celkem dobré. Místy zase zamotané, neuvěřitelné a nepřehledné. Chyběl tomu spád, napětí, překvapení. Ani postavy mi nijak nepřirostly k srdci, v průběhu jsem se v postavách začala ztrácet. Dějová linka s Jacobem byla na celé knize asi to nejlepší. Autor by možná udělal lépe, kdyby celá kniha byla o Jacobovi.
Hodnotím to jako lehce podprůměrný thriller. Něco tomu prostě chybělo a něco zase přebývalo. Celkový dojem je nic moc. Nevím jestli budu s dalšími díly vůbec pokračovat.
Mrazivý thriller z ledového Grónska nebo tak nějak byla upoutávka. Přiznám se, že zdaleka nemám načteno ze severské krimi nějak moc. Ale prý čím severněji tím lépe, jestli to nebyl sarkasmus recenzenta. A ponořit se do případu nalezené mumie kolem které se začnou objevovat docela čerstvé mrtvoly, ještě k tomu nehezky upravené, mě opravdu zaujal. I když jsem čekal hlubší vhled do Dánsko-Grónských vztahů, které asi nebyly nikdy ideální, ale že mohou způsobit otřesy na Evropské úrovni bych nečekal.
Sledujeme dvě dějové linky současné a té před 40ti lety, které se nečekaně spojí. Než se tak stane, pohltí nás příběh v osadách a městečkách kde žijí Dánové a Inuité pohromadě a někdy i pomíchaně. Kdo vraždí nebudeme vědět do posledních stran i když provedení nám bude mnohé napovídat. Na první díl dobré, proto se nechám rezervu pro druhý díl, který by mohl být ještě o chlup lepší. Titul mohu doporučit.
Čím dál na sever, tím lepší detektivka? Tak to asi ne, ale úplně špatně to taky nebylo. Stačí si jen představit, že ve městě, kde žiju a které má tolik obyvatel jako grónský Nuuk, se odehrají takové hrůzy. Reálné se mi to nezdá a to bych fakt zažít nechtěl , ale zřejmě platí jiný kraj, jiný mrav.
Ze začátku knihy v tom trochu plavu, neznámé prostředí, dvě dějové linky, spousta osob, které se díky zvláštním jménům špatně rozlišují. A jako perlička názvy grónských vesnic. Ty se ani nesnažím přečíst, okem jen zhodnotím shluk písmen a vím, vocogou. Chtece říct, že neumím číst a že si to usnadňuji? Tak vyslovte na první dobrou třeba Qerertarsuatsiaat. A teď to třikrát zopakujte. Rychle a hlasitě... Brrr
Knížka na mě působila...překombinovaně? A z konce jsem neměla úplně uspokojivý pocit.
Taaakze!Co tak napsat o téhle knize?
Byla to teda dost děsivá jízda do minulosti jedné dívky,jednoho policistu a jednoho vraha.
Zpočátku to znělo jako mysteriózní pecka až to postupně přerostlo ve skvělou mrazivou detektivku se zverstvami které dokáže napáchat jenom jeden člověk na druhém.
Za mně prostě skvělá jízda od začátku do konce.
Na prvotinu to není vůbec špatné, ač taková lehká naivita z toho znát byla. Grónsko je rozhodně atraktiví prostředí pro tehle typ příběhů a zde toho bylo celkem využito. Bylo to pěkně vystavěné, dobře se to četlo a odsýpalo to. Časem se určitě nebudu bránit dalším pokračováním.
Štítky knihy
vraždy Grónsko norská literatura kriminální thrillery
Autorovy další knížky
| 2018 |  Bez kůže |
| 2019 |  Ledový strach |
| 2020 | Maska smrti |
| 2022 | Rozpuštění |
Je to takový průměr, jak i hodnocení a ostatní komentáře napovídají. Prostředí a popisy zvyků jsou příjemné zpestření. Bohužel, děj je až zbytečně větvený, postav více a autorovi se moc nepodařilo probudit ve mně emoci, že by mi záleželo na tom, jak která postava skončí. Stejně tak ono přecházení mezi přítomností a současností mi přišlo necitlivé, kdy uprostřed dění skáčeme do druhé linky a až se vracíme zpět, člověka už se pustí ono prvotní napětí. Myslím, že se ty přechody linek daly udělat méně rušivě.