Groteska

17.05.2016

Bezvadná kniha nacpaná nápady a zajímavými postřehy takovým způsobem, že jiný autor by toto množství myšlenek využil přinejmenším na pentalogii a ještě by měl pocit, že plýtvá. Poněkud absurdní satira o postavení jednotlivce (byť výjimečného), o fungování či nefungování lidské společnosti, o lásce, o samotě, o tom, že každý člověk se pokouší nalézt své místo mezi ostatními, a vlastně i o tom, že toho, po čem toužíme, mnohdy dosáhneme až tehdy, když o to vůbec nestojíme. A k tomu vlastně trpký osud hlavního hrdiny, miniaturizovaní Číňani a velmi osobitý humor. Na druhé přečtení už kniha určitě nebude tak zajímavá, protože ohňostroj nápadů a vtipných narážek patrně ohromí pouze jedenkrát, ale i tak je to velice zajímavé čtení, které vnímavého čtenáře nemůže nepřinutit k (asi) nepříliš neveselým úvahám. Ha - vidím, že těch ne- je tam poněkud mnoho. Takže jinak: prostě je to velmi dobrá a chytrá kniha, která stojí za přečtení.

12.02.2016

Má první kniha, kterou jsem od pana Vonneguta přečetl a jsem ohromen. Kniha byla velice příjemně napsána, že jsem se neubránil a nakonec jsem jí přečetl za jeden jediný den. Ze začátku jsem si připadal lehce zmaten, jako by mi něco unikalo, ale když se má mysl pořádně dostala do absurdního stavu, všechny ty nuance, všechny ty neuvěřitelné nápady, které pan Vonnegut stvořil a ještě tolik k zamyšlení hodných situací, jsem již dlouho na jednom místě neviděl.

Byl to skvost a příjemné čtení a proto se už nemohu dočkat na další díla od stejného autora.
Zdraví Veverka-13.

19.12.2015

Laurel a Hardy,dva komici jež dřív jsme znali. Ztrácím se ve znaménkách,ve značkách,nebylo to silně zážitkové,tak jako v předešlých přečtených Vonnegutovkách. Od místa nástupu do uřadu prezidenta a větších absurdností pokroucenosti Ameriky,už jsem si to tolik neužíval. Silná sci-fi satira s velkým přesahem. Ano ! Jen to tentokrát na plnej počet nevyšlo :-)

27.07.2015

Tahle kniha je moje druhá od Kurta Vonneguta a už po přečtení té první (Galapágy) jsem se zařadila mezi jeho obdivovatele… sci-fi a inteligentní satira podle Vonneguta mi prostě sedla :-).

Vonnegut obecně ve svých knihách hodně přemýšlí o budoucnosti lidstva a ve spojitosti s nadějí pro lidstvo je hodně skeptický (náš lidský osud je předurčený tím, jak se vyvinula naše mysl a „vyčistit si hlavu od všeho toho harampádí, které se nám tam nashromáždilo“ asi nebude tak úplně snadné :-):

„v jakési idiotské zábavě rozvrátily celou planetu - posedlým proměňováním peněz v moc, pak zase moci zpátky v peníze a znova peněz v moc...“

Jsme determinovaní tím jak se naše lidská mysl vyvinula a podle Vonneguta neexistuje nijak velká možnost plně ovládat své životy – všechny naše myšlenkové pochody a na jejich základě provedené volby jsou jen následky jiných událostí (jejichž vliv si většinou ani neumíme uvědomit a proto se často mylně domníváme, že volba ji čistě naše – svobodná záležitost):

" ... často jsem si ve vzpomínce na své vlastní dětství o tom či onom dětském pacientu říkal: „Tenhle človíček právě dorazil na tuto planetu, nic o ní neví, nemá měřítka, kterými by ji soudil. Tohohle človíčka nezajímá, co se z něho stane. Dychtí po tom, aby se stal absolutně vším, čím se stát má.“

Tahle knížka je tedy takovým příběhem ... o podivnosti a snaze o slušnost (řekla bych, že přímo vyzývá nás lidi k altruismu v našem soužití) ... příběhem o tom, jak se člověk odcizil světu a stále znovu se snaží najít si nové hodnoty (ukazuje nám, že bychom si víc měli všímat stavu naší planety a toho jaké to může mít následky do budoucnosti). ... prostě příběhem, který nás nutí přemýšlet ... haj hou :-).

Jak jsem řekla, inteligentní satirický příběh je něco, co si vždycky ráda přečtu :-).

14.06.2015

Druhá knížka která se mě od Vonneguta dostala do rukou a opět nezklamala. Groteska se mě velmi dobře četla...zvláštní příběh, zvláštní (autorův) smysl pro humor.... :)
Příběh o lásce (nebo slušnosti ?) a mnoho jiném.
"Krátce nebo i hrozně dlouho, jsem s někým dobře zacházel a dotyčná osoba na oplátku zacházela dobře se mnou. Láska s tím nemusela mít nic společnýho,klidně by se to dalo nazvat jako obyčejná slušnost..." to mě nutí k zamyšlení... :)

22.03.2015

Zajímavé zpracování slova Groteska. Příběh založený na zkaženém dětství dvou přerostlých sourozenců. První je génius, literární vědec a budoucí prezident USA a druhý je zakomplexovaný analfabet, který začíná nesnášet svojí rodinu. Více či méně humorný (nicméně velmi čtivý) příběh pozvolna přerůstá v americkou apokalypsu, kde mizí rozdíl mezi jednotlivými státy, které jsou nahrazovány "rodinami", mající každá své specifické prostřední jméno.
Nevím, jestli je Groteska přímo oslavou stylu grotesky Laurela a Hardyho, nicméně kdyby kniha nesla jiný název, bral by ji například jako oslavu zvláštně melancholicky úsměvného stylu Kurta Vonneguta Jr.

05.03.2014

Myšlenka čínským mudrců, že nás na světě není moc, jen jsme moc velcí, je hodně vtipná. Další myšlenka, že základem společenství by měla být rodina je určitě dobrá, ale zřejmě díky svojí výchově se ve mě nějak divně vzpříčila... Každopádně za mě dobré!

Začetl jsem se podruhé, a přišlo mi to ještě lepší - příběh to tedy nemá víceméně žádný, jsou to spíš takové útržky ze života, i když víc než zajímavého. Nicméně situace jsou drsné i vtipné, postřehy výborné, i když někdy cynické, ale on ten život takový nejspíš je, jak sám poznávám s postupem času...

Není důležité se vzájemně milovat, docela stačí obyčejná slušnost! Haj hou!

27.01.2014

Prostě perfektní! Vonnegut si mě získal Sirénami z Titanu a vím, že všechno od něj je nezapomenutelné. Určitě bych našel pár neduhů, ale nechci se v tom moc párat, protože autorův pohled na svět a na lidstvo obdivuji. I tady to potvrdil svojí "Krocaní farmou".
Haj hou

27.12.2013

Na druhý přečtení už mi to tak geniální nepřišlo, ale kdysi jako první setkání s Vonnegutem mě to fakt dostalo. Hrozně se mi líbila předmluva, dělat si srandu z takový rodinný katastrofy je... obdivuhodný.

26.09.2013

Jako jeden z mých oblíbených autorů mě opět nezklamal. Fantaskní příběh plný absurdity, které se prolínají s hlubokými city. Příjemný čtivý zážitek.

02.06.2013

Nejprve mi to přišlo jako taková přemýšlivo-humorná autobiografie, ale poslední třetina přerostla v bohapustou utopii, jejíž ironický tón mi byl sice stále blízký, ale bylo to už trochu přitažené za vlasy a roztříštěné.. Haj hou:)

27.12.2012

U Kurta Vonneguta se mi líbí, že mě dokáže každou knihou překvapit, ale že mě překvapí až takhle kladně jsem nečekala. Groteska je vlastně sci-fi, ale zároveň je to příběh o podivnosti, snaze o slušnost (nebo snad lásce?) a to vše samozřejmě okořeněné velmi zvláštním smyslem pro humor, pro autora tak typickým.

Ráda bych se snažila nějak nastínit příběh, ale když se o to člověk pokusí, má pocit, že vypráví béčkový román, protože není schopen interpretovat všechny ty ironické, pravdivé a ryze humánní úvahy. Mně se třeba hrozně příjemně dotklo tohle, protože v tom nacházím velké pochopení:
"Miluju tě, Elizo," řekl jsem.
Zamyslela se nad tím. "Ne," řekla posléze, "to se mi nezdá."
"Proč ne?" řekl jsem.
"Připadá mi, jako bys mi mířil pistolí do tváře," řekla. "Je to jen způsob, jak člověka přimět, aby vyslovil něco, co nejspíš nemyslí vážně. Co jiného na to můžu odpovědět, co jiného na to kdokoli může odpovědět, než 'já tě taky miluju'?"

Jedině snad můžu říct, že všem knihu vřele doporučuji, líbila se mi možná ještě víc než Matka noc a Mechanické piano, které jsem do něj vždy považovala za nejlepší díla.
Haj hou.

27.06.2011

kniha mě zaujala, budete se smát a budete i šokování