Had na sněhu
Bohuslav Reynek
Do popředí je postaven niterný prožitek a pomíjivosti lidského času a krásy. Tyto vize rozkladu zachycuje autor originálním uměleckým výrazem, v němž je naplno rozehráváno téma faustovského prokletí jako symbol lidské psýchy. Svazek obsahuje autorovu básnickou sbírku z r.1924; autor je v této knize osobitým představitelem českého expresionismu... celý text
Přidat komentář
Sbírku jsem přečetla, jelikož jsem na ní měla referát. Po prvním přečtení jsem vůbec nevěděla o čem to autor vlastně básní. Po druhém čtení, jsem už rozuměla alespoň zlomku z každé básně, které jsou mimochodem psané v próze. No a asi po pátém přečtení, si myslím, že už sbírku docela dokážu ocenit, i když značnému množství, převážně biblických motivů, pořád nerozumím a pravděpodobně ani neporozumím.
Vtipné mi přišlo, že autor zřejmě nemá valné mínění o ženách. Mladou ženu totiž často vyobrazuje jako ďábelské stvoření, které svádí cnostné muže na zcestí :-D
Autorovy další knížky
2002 | Odlet vlaštovek |
2009 | Básnické spisy |
2006 | Rty a zuby |
1924 | Had na sněhu |
1969 | Podzimní motýli / Sníh na zápraží / Mráz v okně |
"Ráj je zachmuřen a zachumelen, Eva prchá mezi křovinami; klikatá pěšinka jejích stop je stále rostoucím hadem na sněhu, který se jí zahryzuje do milostných pat, jež krvácejí..." Reynek mě vždycky uhrane. Rty a zuby, Rybí šupiny, sníh a rozflákaná samota.