Hádanky naší minulosti 3: Krutá smrt zbožné babičky
Jiří Bílek
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27897/bmid_hadanky-nasi-minulosti-hadanky-nasi-tu8-27897.jpg
4
19
19
Hádanky naší minulosti série
< 3. díl >
Třetí díl Hádanek naší minulosti nás provede dramatickými událostmi spojenými s nástupem křesťanství. Vzrušující cesta dalším úsekem naší historie začne na Velké Moravě a vyvrcholí vraždou kněžny Ludmily. V tomto dílu Hádanek naší minulosti, který má podtitul Krutá smrt zbožné babičky, se jako bílá nit povine naším vyprávěním nástup nové víry - křesťanství a jeho boj s přežívajícím pohanstvím. Nejprve zavítáme na Velkou Moravu, abychom poznali nejen Bájný Velehrad a pokusili se najít Metodějův hrob. Počátkům nástupu českého kmene a rodu Přemyslovců k moci bude věnován Výlet z Budče na Levý Hradec, při kterém se seznámíme také s prvním historickým knížetem Bořivojem a jeho syny. V jejich doprovodu se potom vydáme na Místo zvané Žiži, kde si přiblížíme založení Prahy a řadu otazníků, které jsou s tím spojené. Kněžny Ludmila a Drahomíra se stanou hlavními hrdinkami vyprávění Dvě vdovy, které skončí vraždou jedné z nich.... celý text
Přidat komentář
Počátky přemyslovců v Čechách a dějiny asi nejprofláknutější historické rodiny u nás - Bořivoje, jeho ženy Ludmily a jejich synů a vnuků. Podle této knihy by se mělo na školách vyučovat.
(SPOILER) Podstatně delší než předchozí dva díly, které jsem přečetl v posledním čtvrtletí roku 2024. Na druhé straně je to psané stále tím stejným stylem, takže jsem se místy i trošičku nudil. Očekával jsem, že první dvě kapitoly věnované dějinám Velké Moravy mě budou bavit více než následující tři kapitoly o knížecích Čechách přelomu 9. a 10. století, ale nebylo tomu tak. Velká Morava byla každopádně velmi zajímavým a jistě také významným státním útvarem. Zejména za Svatopluka se jednalo o vojensky silnou říši, která se nezalekla nejen kočovných Maďarů či „bratrských“ Čechů, ale ani Východofrancké říše, tj. Němců. Vzpomněl jsem si na filmové ztvárnění Svatopluka ve snímku o Cyrilu a Metodějovi – Jan Jankovský ho zahrál velmi dobře. Veligrad/Velehrad, sídlo Velké Moravy, nebylo rozhodně v katastru dnešní obce Velehrad, nýbrž se jednalo o Mikulčice, nebo Staré Město. Na jednom z těchto míst je pravděpodobně pohřben Metoděj, který spolu s bratrem Konstantinem nepřinesl do naší vlasti křesťanství, ale „pouze“ ho pomáhali rozšiřovat, přičemž hájili politické zájmy Byzance. Měl jsem za to, že Velkou Moravou vyvrátili Maďaři v roce 906, nebo 907, avšak kniha nabízí i další velmi pravděpodobnou variantu: ničivé povodně, snad ještě horší než ty o 1090-1091 let později. Sídla Velké Moravy byla skutečně velmi blízko řeky Moravy. Podvodnice Klementina Maštalířová, jež „zaručeně“ věděla, kde se nachází hrob Metoděje, mě celkem pobavila (třicátá léta minulého století). Další kapitola se věnuje dvěma sídelním místům v Čechách vládnoucích Přemyslovců: Budeč je spojena i s životem sv. Václava, v Levém Hradci nechal kníže Bořivoj postavit první kostel v Čechách. Kostel sv. Klimenta byl zároveň první kamennou stavbou v Čechách. Důležitým poznatkem určitě je, že Bořivoj byl pokřtěn na Velké Moravě Metodějem. Kapitola nazvaná „Místo zvané Žiži“ popisuje různé aspekty z počáteční historie Prahy, mj. různé výklady názvu, pahorek Žiži na dnešním třetím nádvoří Hradu, Bořivojovy syny Spytihněva I. a Vratislava I. Poslední kapitola je věnována především Ludmile, manželce Bořivoje, matce Spytihněva a Vratislava, babičce Václava a Boleslava I. Jedná se o první ženu naší historie známou jménem, první doloženou českou kněžnu, první oběť vraždy (navíc politické) v našich dějinách a též o první českou svatou/světici. Nevíme, zda pocházela z Pšova/Mělníka, nebo z lužickosrbského Mílska. Snacha Drahomíra, která jí nechala zřejmě z politických důvodů zavraždit, pocházela z tehdy slovanských oblastí na území dnešního východního Německa, byla Havolanka. Uškrcení Ludmily, tedy „neprolití“ její krve, mělo asi zabránit jejímu svatořečení. Každopádně tohle nevyšlo a Ludmila se navíc stala patronkou českých zemí.