Hadí doupě
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/338250/mid_hadi-doupe-Wy0-338250.jpg
4
700
700
Hadí doupě, román z roku 1949, označila Agatha Christie opakovaně za jednu ze svých nejoblíbenějších detektivek. Ve velkém, poněkud bizarním domě na londýnském předměstí žije rozvětvená rodina řeckého přistěhovalce Aristida Leonidese. Když náhle starý pán za podezřelých okolností zemře, vše nasvědčuje tomu, že byl úkladně zabit a že pachatele je nutno hledat právě v okruhu rodinných příslušníků. O ruku milionářovy vnučky Sofie se shodou okolností uchází syn kriminalisty ze Scotland Yardu – napůl host v domácnosti a napůl amatérský detektiv začíná luštit hádanku, jejíž řešení vyráží dech...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Crooked House, 1949
více info...
Přidat komentář
Naposloucháno jako audiokniha. Jinak detektivní zápletka nebyla špatná, ale postavy byly nějak ploché a všechny do jedné protivné. Vraha jsem od poloviny tipovala správně, jen pak mě některé stopy zmátly, ale ke konci už jsem si byla docela jistá. Za mě jedna ze slabších detektivek A. Ch.
Prvních asi 40 stránek jsem si říkal, že už by se mohlo něco začít dít. Přišlo to až s Josefínou, ale ta jejich rodina byla příjemná jako zapařené podpalubí. Suma sumárum, se skřípěním zubní protézy naší sousedky, dávám čtyři bludišťáky.
Tak za mne hodně dobre. I kdyz tak nejak jsem předpokládala kdo to byl. Takova mala jednohubka.
Tohle jsem nedočetla, protože jsem to nečetla. Ju?
Zkusila jsem audio - a právě madam Christie je pro mne z autorů, kteří na poslech fungují hůř nežli na papíře. Tak si časem seženu knižní podobu.
Před lety jsem četla Hadí doupě a dnes jsem ho doposlouchala jako audioknihu v podání Jiřího Suchého z Tábora. Přiznám se, že ani s odstupem času si mě příběh nezískal. Nevím, čím to je...základní premisa není vůbec špatná, ale nějak to neklapalo.
Během čtení HADÍHO DOUPĚTE jsem si nenašel pozitivní vztah k žádné postavě. Většina členů rodiny mě vlastně vyloženě štvala. Z nějakého důvodu mi celou dobu ve vyprávění něco stále chybělo. Nejspíše se špatný pocit z odhalování vraha hlavy rodiny Aristida Leonidese odvíjel od podivně zvolených povah rodinných příslušníků a jejich chování. Vraha jsem neodhalil, ale nešokoval mě, protože mě celou dobu tato postava hrozně moc štvala.
Skvělá kniha, četla jsem ji jedním dechem. Autorka má lepší knihy, ale tato je taky super.
Výborná detektivka. Velký dům rozvětvené rodiny a jejich výborně vykreslená povaha. Vrahem mohl být kdokoliv, ale já ho neodhadla. Odhalení mě šokovalo. Výborný poslech audioknihy.
Agatha Christie snadno dokazuje, že zapamatovatelné a napínavé krimi příběhy se dají vytvořit i bez přebytečných litrů krve a drsného násilí. Přečteno s nadšením raz dva a není třeba dalších připomínek. Prostě skvělé.
Absence známých autorčiných postav byla pro mě příjemným uvolněním. Zajímavé mi připadlo i pojetí hlavního hrdiny, který byl vlastně jen pozorovatelem a do vyšetřování se zapojoval víceméně z donucení. A ještě bych poznamenal, že počet mrtvol udržela autorka docela nízký, ačkoli v rodině, kde se příběh odehrává, byli na zabití téměř všichni.
Nejsem čtenář klasické detektivky, ale občas potěší. Nejsem zklamaná, kniha mě bavila.
Dobrá detektivka. Agatha má spoustu lepších, ale i tak mě Hadí doupě bavilo. Tentokrát jsem poznala pachatele docela brzy, až jsem si říkala, že se zase pletu.
Skutečně překvapivé rozuzlení. Sice ve knize je několik náznaků, ale pořád jsem si tu myšlenku nechtěl připustit kdo je vrahem. Není zde žádný známý hlavní hrdina, kterého bychom znali z předchozích románů (osobně mě to trochu mrzí, rád bych viděl např. Poirota jak vše řeší).
To teda klobouk dolů vzhledem k tomu, že je to autorčina první kniha. (citace: "Autorčina první kniha vznikla na základě sázky se sestrou, která zpochybňovala její spisovatelské vlohy.")
Velmi napínavé čtení, zajímavé zvraty a nečekaný konec.
Jak se mi kdysi mohla Agátha Christie líbit? Že bych se posunula trochu výš? Nebo stranou? Dnes je pro mě takovéto čtení zbytečnou ztrátou. Tímto se královně detektivek omlouvám a za její popularitu od jiných čtenářů dávám střed.
Postava Josefíny mě něskutečně bavila, jen škoda, že jí nebyl dán větší prostor. Přestože jsem tušila, kdo je pachatelem, nic to neubralo na skvělém zážitku.
Štítky knihy
vraždy tajemství Velká Británie 40. léta 20. století travičství detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Děj se tentokráte odehrává ve velkém domě na londýnském předměstí . Aristin Leonides za zvláštních okolností zemře. Jedná se o vraždu a vše směřuje k tomu, že pachatel je členem rodiny. Agatha je znalkyně lidských charakterů a ve svém líčení záměrně čtenáře zavádí na falešné stopy, v závěru jako obvykle podává překvapivé řešení. Fajn počtení.