Loutkář
Daniel Cole
Hadrový panák / Detektív William Fawkes série
< 2. díl >
Od případu Hadrového panáka uplynulo osmnáct měsíců. Hrůza z něj se stále vznáší nad Londýnem, detektiv Wolf zmizel. A jeho kolegyně seržantka Emily Baxterová čelí další sérii nezvyklých vražd – jejich oběšené oběti mají na hrudi vyřezáno slovo „NÁVNADA“. Stejně označená těla se začnou objevovat také v New Yorku a do vyšetřování se tak vloží i speciální agenti FBI Damien Rouche a Elliot Curtisová. S přibývajícími mrtvolami stoupá tlak médií. Stopy vedou k dvojici psychiatrů, k nimž zavraždění docházeli, ale ti jsou nalezeni rovněž mrtví – a na hrudi mají vyřezáno slovo „LOUTKA“. Kdo je však ten, který tahá za nitky?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
Hangman, 2017
více info...
Přidat komentář
Teprve asi potřetí v životě se mi stalo, že jsem knihu odložila. Asi jsem po Hadrovém panákovi čekala další strhující příběh .. a ten se bohužel nekonal. Nevylučuji, že dám knize někdy v budoucnu šanci, ale prozatím jí vrátím zpátky do knihovny.
Jsem z toho taková rozčarovaná... Zápletka mi připadala velmi slabá, celé to bylo chaotické a autor v podstatě jen hrne další a další mrtvoly, ve stylu "čím nechutnější, tím lepší". Navíc je neustále omíláno srovnávání s předešlým Hadrovým panákem. Ne, toto mi opravdu nesedlo...
Kniha není nudná, stále se tam něco děje a zpočátku působí i zápletka zajímavě. Líbil se mi i trochu detailnější pohled do soukromí Baxterové. V druhé půlce už mi ale připadala jako trochu zbytečně velký masakr a myslím, že kdyby některé události byly mírnější a méně krvavější, rozhodně by to neuškodilo.
Začala jsem číst okamžitě po Hadrovém panákovi a asi to byla chyba - té brutality bylo najednou příliš. A Wolf (moje nejoblíbenější postava z jedničky) prostě chyběl...
Co knize rozhodně nemohu upřít je je, že byla napínavá od začátku do konce, ale na mě až moc děsivá a zbrklá. Mrtvých tam na mě bylo až moc. Poslední dobou se mi více líbí thrillery a detektivky, kde je méně mrtvých (klidně i jen jeden), ale za to je tam detailněji popsáno vyšetřování, myšlenky vyšetřovatelů, případně i myšlenky záporáka. Čtu většinou před spaním a vždy když jsem odložila tuto knihu, neměla jsem vůbec dobrý pocit, opravdu mě až děsila. A trochu mi i vadila ta věčná snaha čtenáře šokovat. Kloním se k názoru většiny komentářů tady, že by to byl dobrý scénář na film.
Moje pocity z knihy jsou smíšené. Ze začátku jsem se nemohla začíst a byl to trochu chaos. Ale konec nebyl tak špatný a četl se dobře.
Chaos, zmatek, napeti, neuveritelne prihody a propojeni, chvilemi se mi zdalo, ze ctu filmovy scenar, jak to bylo akcni, nicmene me pribeh Baxterove, Edmundse a agenta CIA Rouche dost bavil a na konci nas cekalo prekvapeni...jdu na to, Wolf mi chybel.
Kniha sa čítala dobre. Ale prvá polovica knihy bola strašne nudná taka nemasná, neslaná. Keby to nebol Cole tak ju ďalej nečítam. Ale som rada, že som ju dočítala, lebo druhá polovica sa konečne rozbehla, a bola úžasná.
Zpočátku trochu chaos, pak se to četlo dobře. Napínavé až do konce. Otevírám Konec hry.
"Loutkař" byl pro mě ještě o něco horší než "Hadrový panák". Styl psaní se sice možná o něco zlepšil - autor už nebyl tak chaotický a dal si větší práci s popisem, takže čtenář najednou mohl snáz pochopit, o co vlastně usiloval. Jenže co se zhoršilo, byla jeho fantazie, která mi často připadala k smíchu a říkal jsem si, proč mu nikdo ve vydavatelství nepověděl, že takhle psát není dobrý nápad. Chci říct: určité scénky, které autor vymyslel, prostě nedávaly smysl, byly tak přehnaně zdramatizované, rádoby akční a nechutné - hlavně, když je všude spousta krve a vnitřností, čím brutálnější, tím lepší. A tohle podle mě není základ kvalitní detektivky. Podle toho, jak Cole píše, mám dojem, že se spíš než k psaní chce nějak dostat k filmovému řemeslu a psát náměty na akční filmy. Tam by možná obstál. Tohle bylo moje poslední setkání s autorem, nyní se mu budu vyhýbat obloukem.
Loutkář na mne čekal od některých dřívějších Vánoc. Odrazoval mne žánr, jemuž neholduji a rovněž "bestsellerovská" ujištění na obálce. Nicméně kvůli Covidem zavřeným knihovnám jeho čas přecejen přišel. Příběh má spád, přítomné napětí a brutalitu na střídačku vyvažují odlehčené popisy soukromí a chování hlavních aktérů. V cca třetí čtvrtině je to dokonce i jazykově vtipné. Zápletka zajímavá, uvěřitelnost slabší, ale to neva. Naprosto ale nepochopím motiv hlavního padoucha, kdy se za oběti terorismu nemstí na jeho strůjcích, ale paradoxně dělá další oběti ze stejných řad.
P.S. Nevím, jak to chodí v FBI a CIA, ale nepřipadá mi, že by hlavní hrdinka během vyšetřování mohla bez povšimnutí veškeré získané informace a dokumenty obratem posílat mailem kamarádovi.
Nevim, mam z toho takove rozporuplne pocity. Cetlo se mi to dobre, melo to spad akorat jsem to zase uplne nepochopila stejne jako u Hadroveho panaka :D Souvisely teda spolu ty vrazdy? Jaky teda byl motiv? Kde byl celou tu dobu Wolf a proc se na konci objevil? Otazky, same otazky. Jestli se mi Hadrovy panak jevil moc prekombinovane, tak Loutkar tuplem.
Autor píše poměrně dobře, kniha je zajímavá i tématem, přesto jsem se v ději občas ztrácela a ve scénách popisujících hromadné útoky obzvlášť. Navíc opět jako v Hadrovem panakovi velké množství postav.
Loutkář mě nadchl ještě více než jeho předchůdce Hadrový panák. Od začátku až do konce knihy si čtenář užije zajímavý příběh plný napětí a záhadných vražd. Postupné odhalování toho, kdo při těchto vraždách a událostech tahá za nitky je vynikající. Třešničkou na dortu je autorovo vykreslení postav, které je naprosto skvělé, obzvlášť detektivky Baxterové a agenta Roucheho. Těším se na závěr celé série.
První knihy vynikající, druhá, Loutkář, slátanina. Vrcholem bylo znovuobjevení ztraceného komisaře.
Potoky krve a drsná Baxterová...příběh je zajímavý, dobře promyšlený. Měla jsem trošku problém s překladem. Výkřiky jako - "Mluvte detektivko!" - mě dostávaly do kolen. A že jich tam bylo :)
Trošku lepší než jednička, ale chvilema sem měla problém s překladem. Závěrečná scéna ale byla top.
Když jsem minulý rok přečetla Hadrového panáka, byla jsem poměrně zklamaná. Kniha se u mě zařadila mezi průměrné thrillery a nebýt toho, že už jsem měla druhý díl v poličce, nejspíš bych na celou sérii rychle zapomněla. To by ale byla velká škoda! Loutkář mě nejen překvapil, ale taky jsem si příběh oblíbila. Už teď se těším na třetí díl.
Jedním z největších plusů bylo, že hlavní vyšetřovatel a zároveň nejdůležitější postava prvního dílu, neměl v knize vůbec prostor a byl nahrazen mnohem zajímavějšími postavami.
Případ jako takový byl podle mě více promyšlený a spletitější než v předchozím díle. Po celou dobu čtení jsem byla napjatá a nemohla jsem na nic přijít. To je pro mě jedna z důležitých věcí u thrillerů. Sice ráda přicházím věcem na kloub, ale není nad pořádné překvapení na závěr.
Kniha se dobře a rychle četla, často jsem ji nechtěla ani odložit.
Mojí nejoblíbenější postavou se okamžitě stal Rouche. Byl mi sympatický, líbily se mi jeho vtipné poznámky a zaujal mě jeho příběh.
Určitě doporučuji dát knize šanci!
Štítky knihy
vraždy Londýn detektivní a krimi romány sérioví vrazi FBI
Autorovy další knížky
2017 | Hadrový panák |
2018 | Loutkář |
2020 | Konec hry |
2021 | Imitátor |
2020 | Hadrový panák 1-3 |
Kniha mě pohltila hned ze začátku a nepustila mě až do konce. Četla se mi mnohem líp než Hadrový panák.
V příběhu chyběl Wolf, ale snad bude v knize Konec hry, kterou začnu číst, co nejdříve. Příběh nebyl předvídavý, tudíž jsem na konci byla dost překvapená.