Hamlet
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375823/bmid_hamlet-pD8-375823.jpg
4
3663
3663
Hamlet je slavná tragédie pojednávající o jednom dánském královském rodu. Hamletovi zemře otec, král dánský, a hned záhy si jeho ovdovělá žena (vystupující jako Královna) vezme za muže králova bratra, Claudia (vystupující zde jako Král). Zde začíná náš příběh, a sice asi dva měsíce poté, co král zemřel. Horacio, jeden z nejvěrnějších služebníků, je přivolán stráží na cimbuří, protože viděli ducha, který vypadal úplně stejně jako bývalý král. Přizvou tedy i Hamleta, která si s otcem povídá a zjistí, že Claudius jej ve spánku zabil tím, že mu nakapal jed do ucha. Hamlet slíbí, že otcovu smrt pomstí... Hra poukazuje, že touha po moci se nezastaví před ničím. Ušlechtilí zabíjí, poddaní se poklonkují a čest či ctnost jsou výsadami hrdinů. 6. vydání... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1946 , František RůžičkaOriginální název:
The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark, 1601
více info...
Přidat komentář
Ve škole jsme se vždycky učili, že Hamlet předstíral své šílenství.
Dokud jsem to teď nepřečetla, netušila jsem, jak kontroverzní názor jsme memorovali. Vůbec to není tak jednoznačné…
Martin Hilský ve svém doslovu uvádí, že Hamleta proměnila mystická zkušenost, setkání s duchem. Z toho se dá určitě vycházet, vždyť koho by podobný zážitek neproměnil. :-)
Vlastně by mě spíš zajímalo, kam se vytratilo podobné jednoduché zamyšlení se v našich školách, protože ať sáhnu po kterémkoliv svém literárním sešitu, tam najdu stejnou (dříve uvedenou) základní premisu.
Není nad to se stále vzdělávat. :-D
Moje první seznámení se Shakespearem. Napínavý příběh, kde jde nejen o děj, ale účastníci také mluví přímo k publiku a tím vysvětlují své myšlenkové pochody a motivace. Na tom je vidět, že lidé jsou po staletích stále stejní a Shakespeare byl nejen geniální vypravěč, ale také znalec povah. Něco jako duchovní guru, který psal hry.
Možná jsem nezvolila správné vydání, možná to chtělo jiný překlad...Prostě jsem čekala víc....Nemůžu si pomoct.
Protože nejsem kdovíjaký znalec literatury Shakespearovy doby, natož znalec Shakespeara jako takového, zdržím se snah o jakoukoliv reflexi tohoto nesmrtelného opusu, který jsem do dneška znal pouze v těch nejobecnějších konturách (kdo by neznal adaptaci ze Simpsonů, potažmo vybrané citáty). Nelze však nezmínit, jak jsem byl unešen autorovým ostrovtipem, prostřednictvím kterého si bere na paškál úplně kohokoliv napříč všemi postavami a vůbec celým společenským pozadím této hry. Místy se autor, všemi opěvovaný bard světové literatury, uchyluje až k morbidnímu stylu humoru, viz. dialog hrobníků při příležitosti nešťastné smrti Ofélininy. Určitě se chopím příležitosti, až se Hamlet objeví v programu někde v blízkém divadle, a to nejenom proto, abych nebyl ve společnosti za nekulturní hovado, který v životě nevidělo Shakespearovu hru na prknech, ale hlavně proto, abych si vyslechl onen zmíněný „hrobnický dialog“.
EDIT: Dostál jsem svému úmyslu a zašel si na současně pojatého Hamleta do Jihočeského divadla. Hrobnický dialog se sice nekonal, ale kdo kdy viděl Hamleta zarapovat jeho nejpamátnější monolog? Famózní záležitost.
Bohužiaľ, keďže som sa na toto dielo tešila. Mne to proste nesadlo a dokonca ma viac bavila Antigona. Dej ma bohužiaľ nudil a nedokázala som sa na prinútiť na knihu sústrediť. Avšak, štýl písania nebol zlý. Občas bol poetický, inokedy sa podobal viac bežnej reči.
Jedno z nejznámějších děl nesmrtelného Shakespeara - tragédie Hamlet - je napsané blankversem v Ich-formě. Děj je prolínán úvahami o otázce života a smrti, zradě, intrikách a zklamání, které na druhou stranu v této hře odlehčují dvojsmysly, dobové narážky a ironie. Myslím, že snad každý, alespoň v základních rysech, ví, kdo je Hamlet.
Hamlet je inteligentní drama o vraždách, vraždách, vraždách a nějakém to psychickém zhroucení. Mnozí jej sice špatně citují, ale přesto dílo žije dál. Shakepeare tím také dokazuje, jak nadčasové hry vlastně dokázal napsat. A pokud bych měl doporučit nějakou inscenaci, zkuste tu s Benedictem Cumberbatchem.
"Hamlet" je moje vůbec nejoblíbenější drama a mé nejoblíbenější dílo od Shakespeara. (Četl jsem zatím dvě, ale nemyslím si, že něco mě zaujme víc.) Pomsta, bláznovství (?), historie a cynismus, to je moje. Zatímco u "Romea a Julie" jsem měl občas problémy s udržením pozornosti, protože jsem se upřímně občas nudil, "Hamlet" mě vtáhl od první stránky a držel až do konce. A to i přesto, že NEUMÍM číst verše. (Za to převážně může rychločtení.) Líbí se mi nadčasovost hlavní myšlenky příběhu, styl psaní, poetičnost, ale i například jakýsi jemný a nenucený smysl pro humor, který se objevuje v určitých momentech "Hamleta". A nemůžu samozřejmě zapomenout na legendární postavy a hlášky. Jako známku kvality beru už jen to, jak moc se o díle, které pochází ze 17. století, s nadšením mluví několik století poté.
Hamlet je určitě jedno z nejlepších dramat, které Shakespeare napsal. Jednoznačně. K mému překvapení se četla kniha velice rychle.
Hamleta jsem zkusila pro objevení více ze Shakespearova pera. Hamlet ve filmové podobě, na kterou jsme se dívali ve škole, byl na mě poměrně těžký- zmatek v postavách atd. Kniha mě přesvědčila o opaku. Ač je to tragédie, v díle se objevuje pár dvojsmyslných situací, které vás pobaví, příběh se netáhne a čte se velmi dobře. Moc doporučuji.
Knížku bych si sama nevybrala, měla jsem ji jako povinnou četbu do školy. Poezii moc nemusím, ale tenhle překlad jsem celkem chápala. Na to, že už je to hodně staré dílo, tak jsem ji přečetla celou a musím říct, že mě to i trochu bavilo.
Dokonalý a hlavně velmi čtivý překlad klasického díla se spoustou narážek, vtipů, na druhou stranu hlubokých úvah o smyslu lidského života, volbě ukončit svůj život předčasně a touze po pomstě, která způsobí zase jenom tragédii. I po čtyřech staletích tak aktuální.
Poezie nikdy nebyla můj šálek kávy, a tak to zůstalo i po přečtení tohoto Shakespearova dramatu. Největším zklamáním pro mě byly četné filozofické pasáže, které pro zvrat v ději neměly hlubší význam a zpomalovaly ho tak.
Co mi četbu alespoň trochu zpříjemnilo, bylo použití humoru, ironie nebo dvojsmyslů.
Musím přiznat, že jsem i čekala nějakou zapeklitější a napínavější zápletku, avšak konec, kdy téměř všechny hlavní postav umírají, byl pro mě překvapující.
Zpočátku jsem se bála, že věty budou dlouhé a že budu mít problém s pochopením, ale opak byl pravdou, s porozuměním textu jsem nakonec neměla nejmenší problém.
Zarazilo mě, že ve středověku brali smrt jako všední věc (utonutí Ofélie nebo smrt jejího otce) a nebyla to pro ně žádná výjimečná událost.
Doufám, že jednoho dne si poezii oblíbím alespoň natolik, aby mi přečtení knihy nezabralo více než měsíc.
Četla jsem několikrát, v různých překladech, a stejně vždy s chutí.
Nakonec jsem si domů koupila Hilského překlad a přečetla ho. Důvodem tedy byla povinná četba syna do školy, vybral si tuto knihu. Společně jsme si pak o ní povídali. On má dramata rád, skoro ani nic jiného nečte.
Mimochodem, víte, že i Disneyho Lví král byl inspirován příběhem Hamleta? Prostě geniální, nadčasové dílo, které nezestárne, protože ty dialogy budou nutit k zamyšlení pořád. Shakespeare prostě věděl, jak oslovit široké publikum (a asi by byl překvapený, že je oslovuje i několik staletí po své smrti)
Tragédie, která vás napadne, když někdo řekne ,,Shakespeare". Není co dodat.
*3,5/5
Já vážně nevím, mám ráda klasiku to ne že ne, ale toto mi vážně nesedlo. Ztrácela jsem se každou větou a musela jsem se spoustukrat vracet. Ano, chápu pro někoho dobrá kniha, pro mě jen maturitní záležitost (modlím se abych si nevytáhla:D)
Hamlet je mé nejoblíbenější Shakespearovské drama. A to natolik, že jsem jej četla
v několika překladech a před nějakou dobou i v originále. Nicméně ať se člověk rozhodne pro jakoukoli verzi, vždy se setká se vznešenými dialogy. Pocítí, jak na něj padne deprese z chladných chodeb Elsinoru, dokáže se vžít do jednotlivých postav a pochopit tak jejich činy. Nejzajímavější je pravděpodobně Hamletova rozpolcenost. I přesto, že Hamlet je tragický příběh, je to zároveň i komedie. Má oblíbená hláška je v jednání druhém, ve druhé scéně. Polonius se zeptá: „Co to čtete, princi?“. Načež Hamlet odpoví: „Slova, slova, slova...“
Hamlet se za ty desítky let dočkal nepřeberného množství různých zpracování. Za
nejpovedenější považuji film Hamlet hraný a režírovaný Laurance Olivierem, který byl oceněn čtyřmi Oscary, seriál Zpupný krákal nebo divadelní hru Hamlet s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli. Viděla jsem i film Zamilovaný Shakespeare nebo záznam divadelní hry s Melem Gibsonem, ale tyto verze už mi připadaly trochu slabší. Dále se Hamletem inspirovala i japonská manga a anime, která čtenáři představuji Hamleta v zcela jiném světle. Na závěr bych ještě zmínila, že Hamlet se v parodické verzi objevil i v jedné epizodě seriálu Simpsonovi.
Tohle byla pecka. Nejsem na klasiky tohle byla moje první. Chvílemi jsem si připadala jako v divadle, ale taky jsem se z toho neposadila na zadek.
Tak jako mnozí jsem trpěl při úvodu této knihy. Zdlouhavý a nezáživný úvod, vystřídal již lépe zpracovaný děj, který jsem si nakonec i užil. Celková forma mi bohužel moc nesedla.
Štítky knihy
Dánsko divadelní hry rodinné vztahy princové 14.-15. století pomsta žárlivost tragédie smutek lidské vlastnosti dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Klasika. Občas trochu zdlouhavé, ale dala se přečíst