Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363901/bmid_hana-nrY-363901.jpg
5
14063
14063
Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu? Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem přemýšlela o koupi knihy, nakonec jsem neodolala. Ale je to dost drsný příběh, měl by si přečíst každý, hlavně z řad mladých.
Četla jsem jako první Tiché roky, a po těch byla Hana lehkým zklamáním. Příběh se mi zdá od začátku lehce průhledný, některé části knihy mi vyloženě připadaly dělané pro dramatický efekt - třeba když Hana na otázku, co znamená být Žid, ukáže svoje tetování z koncentráku. Malinko to dělá asi i výběr tématu - prostě když chceš napsat něco smutného, sáhni s jistotou po koncentrácích.
Jinak kniha čtivá, to zas celkem jo. Snad tim komentářem někoho neurazim.
Hana v mém životě bude přítomna ještě dlouho. Má první kniha od autorky a doufám, že ne poslední. Popis násilností a koncentračních táborů nebyl tak explicitní, jak jsem s hrůzou očekávala, přesto byl příběh i tak velmi bolavý, místy opravdu náročný, skoro k nevydržení. Velmi bolavý příběh, četla jsem jedním dechem. Donutí člověka se zamyslet nad svým životem.
Naprosto úžasný a zároveň smutný příběh. Toto byla moje první kniha od paní Mornštajnové a díky procítěnému psaní této knihy určitě ne poslední. Čekala jsem celou dobu všechno ale osud Hany a hlavně konečné rozuzlení celého příběhu mě velmi šokovalo.
Za mě je Mornštajnová jedna z nejlepších našich autorek současné doby. Hana mě o tom přesvědčila. Čtivé, napínavé, místy velice emočně vypjaté, jak jsem zde už četla, taky mi u některých pasáží tekly slzy a nemohla jsem se od toho odtrhnout. Rozhodně kniha na kterou se nezapomíná a velice tragický, lidský příběh. Fakt TOP. Smekám.
Nejlepší kniha Aleny Mornstajnove. Mám od ní přečtené vše ale tady jsem na konci neudržela slzy. Silný příběh. Více slov není potřeba.
Nemohla jsem se od knížky odtrhnout, i když jsem tušila, že bude hůř a hůř. Jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla! Příběh židovské rodiny, kdy se prolíná přítomnost
s minulostí a postupně se odkrývá neskutečně bolestný příběh mladé Hany Helerové.
Druhá kniha od Aleny Mornšajnové, kterou jsem přečetl. První, Les v domě, jsem dočetl s otevřenou pusou ze šoku. Posledních asi pět stran Hany jsem dočítal a po tváři se mi koulely slzy. Mám zvláštní období, kdy bych brečet potřeboval, ale slzy se nechtěly vylít z očí ven. Až díky vaší knize nalezly sílu a já se vyplakal nejen z příběhu ve vaší knize, ale i z mých niterných pocitů a událostí za poslední rok a půl. Paní Mornštajnová, děkuju!
Knížka, na kterou se nezapomíná! I když pro mě tragické příběhy z období druhé světové války nejsou dávno překvapením, tahle knížka přináší výraznou osobitou ženskou hrdinku, neotřelý styl vyprávění, vytříbený dynamický opis prostředí a trefnou psychologizaci postav a jejich vnitřního světa, nevyjímaje také "obyčejné" životy v poválečném Československu. Hana by si rozhodně zasloužila zařadit mezi povinnou četbu.
Opakoval bych se v pochvalách perfektního a autenticky vykresleného příběhu. Samozřejmě autorce patří obdiv. Tohle je literatura.
Silné.....plakala jsem jako želva...každému osud naloží tolik kolk unese.....proč měla Hana tolik naloženo?????
Osudy se v knize vinou, aby se propojily a čtenář hltá jednu stránku za druhou. Emoce fungují. Až neuvěřitelně.
Paní Mornštajnová je skvělá spisovatelka. Kniha je napsána velice čtivě. Přečetla jsem ji s velkým zájmem a mohu vřele doporučit. Navíc mi byla velice blízká tím, že jsem ve Valmezu studovala a dva roky tam i bydlela. Prostě moje srdcovka.
Moc hezky napsaný a čtivý příběh, rozhodně uvěřitelný, a věřím že autorce se podařilo vystihnout atmosféru té doby.
Podle většiny ohlasů, recenzí a komentářů jsem čekal asi něco víc.
Troufám si napsat, že je to ta nejlepší kniha, kterou jsem kdy přečetla. A že jich bylo!
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
První kniha, která se mi od autorky dostala do ruky a asi už zůstane moje nejoblíbenější. Neskutečně silný příběh.