Listopád přehled
Alena Mornštajnová
Zeptali jste se někdy sami sebe, jaký by asi byl váš život, kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová opět překvapuje; její nový román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou velké dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Sledujeme příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že už nejspíš nikdy neuvidí vyrůstat své děti, a při životě ji udržují jen dopisy. A taky naděje, že se nakonec přece jen shledají... Vedle toho se odvíjí příběh dívenky Magdaleny, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Listopád. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1400)
Listopád Aleny Mornštajnové je fascinující a zároveň mrazivé dystopické dílo, které vás vtáhne do alternativní historie Československa. Autorka zde brilantně rozehrává alternativní realitu, v níž se sametová revoluce neodehrála, a čtenáře vtahuje do světa, kde touha po svobodě naráží na stěny totalitního režimu. Příběh je plný emocí – od zármutku přes hněv až po naději, která i v těch nejtemnějších chvílích bliká jako drobný plamínek. Postavy jsou hluboce propracované, jejich vnitřní boje i síla čelit osudu jsou tak uvěřitelné, že máte pocit, jako byste stáli přímo vedle nich. Autorka se s neuvěřitelnou citlivostí věnuje otázkám osobní odvahy, morálních dilemat a role jednotlivce v běhu dějin. Každá stránka vás nutí přemýšlet: Co bychom udělali my na jejich místě? A především – co by se stalo, kdyby naše dějiny nabraly jiný směr? Listopád není jen kniha, je to zážitek, který ve vás zůstane dlouho po dočtení.
(SPOILER) Kvalitní distopický román, který se v pohodě obešel bez popisů větší brutality či sadismu. Není to ani potřeba, protože nastíněná vize let 1989–2019, kdy u nás (respektive v Československu, ale také v Polsku či Východním Německu) stále vládli komunisté, je velmi depresivní. Nevím, proč se někdo v diskuzi čílí nad tím, že Mornštajnová popisovala v knize uvedenou dobu jako padesátá léta. Dotyčný asi nepochopil, že autorka popsala temnou fantazii/distopii. Autorka nechala románu otevřený konec, nedozvěděli jsme se totiž, zda Lenka/Magda byla v roce 2019 účastnicí úspěšného převratu a konce komunistické totality, nebo skončila za protesty proti režimu stejně jako její matka v listopadu 1989. Hádám, že s ohledem na v knize popsané by se spíše jednalo o druhou možnost.
Související novinky (20)
100 nejčtenějších knih roku 2024
27.12.2024
100 nejčtenějších knih roku 2023
27.12.2023
50 nejčtenějších knih letošních prázdnin (2023)
01.09.2023
Více souvisejících novinek je uloženo v archivu.
Citáty z knihy (9)
„Život není to, co chceme, ale to, co máme. Tak jednoduché to je.“
„Vzpomínky se přece nevyhazují, obzvlášť ty pěkné ne.“
„Ale tak to asi je, že člověk touží po štěstí, a teprve při pohledu zpátky si uvědomí, že šťastný vlastně byl.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Listopád v seznamech
v Právě čtených | 116x |
v Přečtených | 7 738x |
ve Čtenářské výzvě | 2 668x |
v Doporučených | 371x |
v Knihotéce | 1 223x |
v Chystám se číst | 1 197x |
v Chci si koupit | 338x |
v dalších seznamech | 20x |
Štítky knihy
dopisy česká literatura političtí vězni rok 1989 cenzura železná opona komunistický režim pečovatelský důmAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Moje první setkání s dílem paní Mornštajnové dopadlo nadmíru dobře - knihu jsem četl na doporučení kamarádky, a zrovna se trefila do mého oblíbeného tématu dystopie. Listopad 1989 jsem zažil ve třetí třídě základky a pamatuji si, že jsem dlouho nechápal, proč místo 'soudružko učitelko' ji najednou máme oslovovat 'paní učitelko'. Tato kniha nám skrz osobní tragédii jedné rodiny připomíná, jak dobře to tenkrát dopadlo. Alternativní budoucnost ČSSR je vyobrazena ještě depresivněji a šedivěji než v urputných padesátých letech, bez jakékoli možnosti změny. Všudypřítomná armáda a kontrolní stanoviště v ulicích vyvolávají teoretickou otázku, jak dlouho by byla takto jednosměrně zaměřená ekonomika únosná, ale určitě by to nějaký čas takto fungovat mohlo - s podporou mocného SSSR. V současném světe zbývá jen doufat, že se historie nebude opakovat...