Hanácký pitaval: Skutečné kriminální příběhy
Jiří Fiala , kolektiv autorů
Volné pokračování mimořádně úspěšné publikace Jiřího Fialy Olomoucký pitaval přináší třicet poučných příběhů z dějin zločinu a trestu, tentokrát ze širšího regionu střední Moravy a také z pera dalších autorů (jiří Lapáček, Lubomír Novotný, Kamila Holásková, Michal Folta). Kniha obsahuje kapitoly z kriminální historie města Olomouce, ale odkrývá nám události spojené se zločinem a jeho potíráním i v jiných místech regionu – v Litovli, Přerově, Prostějově nebo Mohelnici. Přibližuje vznik a fungování uničovské šatlavy nebo místa šternberských popravišť. Čtenář se seznámí s prvním zaznamenaným případem regionální kriminální historie, kterým bylo ublížení na zdraví (rozuměj nakládačka) prvnímu olomouckému biskupovi Janovi rukama biskupa pražského Jaromíra. Autoři popisují dramatické události spojené s ubodáním českého barytonisty německým nacionálním fanatikem, s vraždou mladé matky a dvou dětí sovětským vojákem nebo (z doby nedávné) s komplikovaným pátráním po vrahovi středoškolské učitelky angličtiny.... celý text
Přidat komentář
Výborné pokračování Olomouckého Pitavala. Plno zajímavých informací je doplněno fotografiemi.
Knihu jsem dostal jako Vánoční dárek. Byla velice zajímavá. Podnítila mě k tomu zakoupit si Olomouckého pitavala. Za mě plný počet hvězd.
(SPOILER) Ne tak povedené a čtivé jako Olomoucký pitaval, moc mě nebavilo číst dlouhé pasáže citované ze středověkých a raně novověkých archiválií. Pozitiva ovšem přirozeně převažují – dozvěděl jsem se spoustu zajímavého z historie Olomouce i jiných hanáckých oblastí. Nejstarším případem je fyzické napadení olomouckého biskupa jeho pražských protějškem v roce 1073, nejmladším železniční nehoda u Zábřehu z roku 2011. Některé v publikaci uvedené případy jsem již do jisté míry znal, zejména popravu Václava Bítovského z Bítova /1628/ (v kapitole Pobělohorská pomsta v Olomouci), boje Valachů proti katolickým vojskům za třicetileté války (kapitola Pásli kozy Valaši), události Přerovského povstání včetně německých represí po jeho potlačení /1945/ (Brutalita německých okupantů v Přerově před koncem války), tzv. krčmaňskou aféru z roku 1947 (Výbušné krabičky z Krčmaně), tři vraždy spáchané v roce 1981 sovětským vojenským dezertérem v Břuchotíně (Brutální vrah ze sovětské armády a špína z StB) a vraždu dubského faráře satanistou z Kralic na Hané na podzim 2002 (Případ zavražděného faráře). Z dosud pro mě neznámých příběhů mě zaujaly především následující: poprava tiskaře Jana Olivetského v Olomouci /1547/ (Sťat sedě na stolici), poprava olomouckého podvodníka Georga Honauera ve Stuttgartu /1597/ (Železné zlato), zabití Adama Štolbašského Vítkem z Dobrčic /1527/ (Hodolanská boží muka), věznění českých radikálů i ruského anarchisty Michaila Bakunina v Olomouci /1850–1857/ (V oživených hrobech), zavraždění českého herce Ladislava Pintnera-Lipovského německým šovinistou /1896/ (Vražda z národnostní zášti v Litovli). Většina ostatních kapitol je obecnějšího rázu (např. Půhonové a nálezové olomoučtí, Opatrujte světlo, oheň!, Na pranýři v Prostějově i jinde), případně se stručně zabývají otřesnými kauzami z doby po listopadu 1989, z nich je velmi zajímavá Vražda na olomoucké tržnici, ke které došlo v roce 2000 ve vietnamské komunitě.