• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Hanácký pitaval II: Skutečné kriminální příběhy nejen z Olomouce - Jiří Fiala

Volné pokračování oblíbených publikací Hanácký pitaval a Olomoucký pitaval přináší osmadvacet poučných, často dramatických příběhů z dějin zločinu a trestu. Olo... detail knihy

Nové komentáře u knih Jiří Fiala

Hanácký pitaval II: Skutečné kriminální příběhy nejen z Olomouce

„Podle mě lepší než první Hanácký pitaval i Olomoucký pitaval. Je zde na rozdíl od dvou předchozích publikací poměrně málo kapitol se starou češtinou. Pan Fiala totiž rád používá rozsáhlé citace z historických pramenů, nicméně např. středověku se týká pouze první kapitola. K nejzajímavějším příběhům patří dva, které se vlastně nikdy nestaly: Poprava plukovníka Miniatiho (mělo se stát v roce 1644) a Bitva čtyř králů u Lověšic poblíž Přerova (mělo se stát v roce 1819). K jedněm z vrcholů knihy patří kapitola o upálení děkana Lautnera v roce 1685 v Mohelnici. Fiala na úvod rozebírá skutečnost, že podle historika Jaroslava Čechury ve skutečnosti Boblig bojoval proti „čarodějům“, rozuměj satanistické sektě (bez působení nadpřirozených jevů), a nelíčí ho jako sadistu a kariéristu (sic!). Osobně považuji něco takového za nehorázné, např. mluvit o satanistických schůzkách na Petrových kamenech, které jsou i dnes těžko přístupné. Vůbec jsem netušil, že v Olomouci byl v šedesátých letech 19. století vězněn polský povstalec a pozdější světec Adam Chmielowski. Zatímco bestiální vražda sotva jednoletého chlapce v lese u Tršic v roce 1896 je jednou z obsahově nejotřesnějších kapitol, příběh Františka Planičky, vraha a zároveň zručného strůjce orlojů, patří k těm nejkurióznějším. Tři otřesné případy z první republiky podrobila grafologickému rozboru odbornice Helena Veličková. Zaujalo mě, že muž ze Dzbele u Konice, jenž upálil manželku a přitom se na to připravoval, byl osvobozen, poněvadž prý jednal v pomatení smyslů (sic!). Dozvíte se, že nacistický zločinec Artur Seyss-Inquart žil v mládí v Olomouci. Jeho otec tam byl ředitelem německého gymnázia a mladý Artur dokonce kamarádil s židovskými spolužáky, jak po letech vzpomínal jeden z nich, prostějovský rodák a spisovatel Max Zweig. Nevěděl jsem, že válečný hrdina Josef Buršík utekl v srpnu 1950 z vojenské nemocnice v Olomouci (poslední kapitola od pana Fialy). Období tzv. socialismu dále zastupují tři kapitoly z pera Petra Jiráka, z nichž nejobsáhlejší je případ, kdy syn bývalých soukromých zemědělců při bránění domu zastřelil v říjnu 1961 v Újezdci u Přerova psovoda Veřejné bezpečnosti. Naopak vražda předsedy MNV Dub nad Moravou v únoru 1951 neměla politické pozadí. Na závěr publikace nabízí pět příběhů z doby po listopadu 1989. Z nich mě nejvíce zaujala kapitola o přísném zabezpečení Věstonické Venuše a Hlavy Kelta během jejich vystavování ve Vlastivědném muzeu v Olomouci v letech 2019 a 2020.“... celý text
— Kakho-Oto

---

Hanácký pitaval: Skutečné kriminální příběhy

„Ne tak povedené a čtivé jako Olomoucký pitaval, moc mě nebavilo číst dlouhé pasáže citované ze středověkých a raně novověkých archiválií. Pozitiva ovšem přirozeně převažují – dozvěděl jsem se spoustu zajímavého z historie Olomouce i jiných hanáckých oblastí. Nejstarším případem je fyzické napadení olomouckého biskupa jeho pražských protějškem v roce 1073, nejmladším železniční nehoda u Zábřehu z roku 2011. Některé v publikaci uvedené případy jsem již do jisté míry znal, zejména popravu Václava Bítovského z Bítova /1628/ (v kapitole Pobělohorská pomsta v Olomouci), boje Valachů proti katolickým vojskům za třicetileté války (kapitola Pásli kozy Valaši), události Přerovského povstání včetně německých represí po jeho potlačení /1945/ (Brutalita německých okupantů v Přerově před koncem války), tzv. krčmaňskou aféru z roku 1947 (Výbušné krabičky z Krčmaně), tři vraždy spáchané v roce 1981 sovětským vojenským dezertérem v Břuchotíně (Brutální vrah ze sovětské armády a špína z StB) a vraždu dubského faráře satanistou z Kralic na Hané na podzim 2002 (Případ zavražděného faráře). Z dosud pro mě neznámých příběhů mě zaujaly především následující: poprava tiskaře Jana Olivetského v Olomouci /1547/ (Sťat sedě na stolici), poprava olomouckého podvodníka Georga Honauera ve Stuttgartu /1597/ (Železné zlato), zabití Adama Štolbašského Vítkem z Dobrčic /1527/ (Hodolanská boží muka), věznění českých radikálů i ruského anarchisty Michaila Bakunina v Olomouci /1850–1857/ (V oživených hrobech), zavraždění českého herce Ladislava Pintnera-Lipovského německým šovinistou /1896/ (Vražda z národnostní zášti v Litovli). Většina ostatních kapitol je obecnějšího rázu (např. Půhonové a nálezové olomoučtí, Opatrujte světlo, oheň!, Na pranýři v Prostějově i jinde), případně se stručně zabývají otřesnými kauzami z doby po listopadu 1989, z nich je velmi zajímavá Vražda na olomoucké tržnici, ke které došlo v roce 2000 ve vietnamské komunitě.“... celý text
— Kakho-Oto

---

Hanácký pitaval: Skutečné kriminální příběhy

„Výborné pokračování Olomouckého Pitavala. Plno zajímavých informací je doplněno fotografiemi.“
— Emik87

---

---

Olomoucký pitaval: Skutečné kriminální příběhy ze 14. až 20. století

„Za mě moc povedená knížka o krimi historii (a současnosti) Olomouce. Doporučuji přečtení.“
— Emik87

---

Hanácký pitaval: Skutečné kriminální příběhy

„Knihu jsem dostal jako Vánoční dárek. Byla velice zajímavá. Podnítila mě k tomu zakoupit si Olomouckého pitavala. Za mě plný počet hvězd.“
— Jiří_Karel