Olomoucký pitaval: Skutečné kriminální příběhy ze 14. až 20. století přehled

18.12.2023

(SPOILER) Brněnský pitaval od Dušana Uhlíře je čtivější, ale Fialův Olomoucký pitaval je zase napsán serióznějším způsobem. Některé kapitoly knihy jsou obecné a nevěnují se konkrétnímu případu, např. Olomoucká spravedlnost, Ze strany mistra popravčího, Dobrá policie a pořádek. Jiné kapitoly popisují známé historické události, mj. vraždu krále Václava III. v srpnu 1306, život a mučednickou smrt Jana Sarkandra v roce 1620 (umučen v Olomouci), čarodějnické procesy ze Šumperka a Zlatých hor z konce 17. století, nepovedený útěk Francouze Lafayetta z olomoucké internace v listopadu 1794 či kauzu lupiče a vraha Martina Leciána, popraveného v Olomouci v říjnu 1927. V jiných kapitolách se většina čtenářů dočte o zajímavých událostech, o kterých dosud neslyšeli. To platí např. pro kapitoly Cikánský výpad, Biskupotravce (kapitulní děkan Jan Philopon Dambrovský otrávil v letech 1578–1584 celkem čtyři olomoucké biskupy a další dva muže!), dále pro některé kapitoly věnované spíše „drobnostem“: pokousání řady osob toulavými psy v polovině 19. století (Pohodný ve psí), úmrtí muže při vojenských manévrech v Olomouci roku 1853 (Smrt na manévrech). Do druhého vydání knihy se dostala také trojnásobná vražda z ledna 1996, kdy Jiří Klásek zastřelil u Pohořan tři lichváře, kteří jej nehorázně vydírali. Čtenář se také dozví, že rakouská policie se soustředila v 19. století zejména na anarchisty, revolucionáře apod., zatímco kriminální zločiny byly až na druhé koleji. V revolučním roce 1848 musel K. H. Borovský odevzdat na nádraží v Olomouci palaš, jenž mu byl vrácen až při návratu z Brna (sic!). Autor uvedl i mylné údaje, např. Martin Valaštiak a Jaroslav Mézl nemohli být po válce popraveni, protože jim Klement Gottwald udělil prezidentskou milost. Píše o tom mj. Ivo Pejčoch v publikaci „Gottwaldovy milosti“, ale k panu Fialovy se tyto informace evidentně nedostaly. Údaje o popraveném protikomunistickém odbojáři Václavu Otčenáškovi (1926–1951), který při nepovedeném pokusu o přechod do Německa postřelil příslušníka Pohraniční stráže, Fiala s největší pravděpodobností čerpal ze studie Petra Jiráka, publikované v roce 2017 ve Sborníku Státního okresního archivu Přerov, přestože tato studie není uvedena v bibliografii...