Haraburdí aneb Jak se líhnou knížky
Marie Kubátová
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/8085/haraburdi-8085.jpg
4
12
12
Trefný je výrok Adolfa Branalda: "Je to skvělá korálkářkaa nejvíc ji sluší drobné literární útvary, které jako korálky navléká na jemnou nit své fantazie - a jimiž tak snadno a lehce umí dojmout své čtenáře."
Přidat komentář
Milá knížečka, pro mě již druhá od této autorky. Jak sama autorka píše: "Na vysloužilém prapočítači píšu příběhy věcí, které lemovaly můj stezníček životem jako patníčky na cestě per aspera, a skládám z nich své domácí minimuzeum." Tak o tom tato knížečka je. Plus to krásné krkonošské nářečí. Pohladila po duši.
A mimo jiné jsem se dozvěděla, že paní Kubátová je autorkou předlohy k večerníčku Krkonošské pohádky.
Moc pěkné krátké příběhy. S krkonošskou češtinou jsem měla místy problém, ale ta dodávala příběhům pravé kouzlo. Doporučuju jako oddechovou četbu.
Kouzelná knížečka plná poetického vyprávění... Líčení všedních situací, popisy věcí, na které by většina z nás zapomněla a pomyslně i doslova je odložila na půdu, má neuvěřitelný půvab. A přitom autorka toho hodně zažila a nic neidealizuje. Jsou to strašně prosté povídky a to je dělá tak krásnými...
Autorovy další knížky
| 2011 |  Krkonošské pohádky |
| 1990 |  Lékárnická trilogie |
| 2011 | Pohádky o Krakonošovi |
| 2006 | Arcidědkové |
| 1987 | Absolventka nultého ročníku |
Autorka, profesí lékárnice, po svém apatykářka, sesbírala vzpomínky jako léčivé bylinky. Uvařila, extrahovala a destilovala z nich to nejpodstatnější. V malé knížečce je tak vysoká koncentrace milého a líbezného čtení, občas s nádechem hořkosti, ale tu nelze zamaskovat v léčivých tinkturách, stejně jako v životě. Přála bych si být horalkou i ženou, která umí nasadit klobouk, když jde z tlustého do úzkých, jako babičky, o kterých se v Haraburdí vypráví. Přála bych si mít méně vlastního haraburdí a více talentu pro jazyk, abych si jednou dokázala své vzpomínky taky tak barvitě popsat a uchovat. Až jednou ulehnu stařičká na lůžku, s kůží tenkou jako papír, ať mohu ve slabé ruce ještě naposled sevřít zaltou renetu.