Bílá noc
Jim Butcher
Harry Dresden série
< 9. díl >
Někdo jde po členech chicagského magického společenství, lidech, kteří praktikují „amatérskou“ magii a jejichž nerozvinuté schopnosti jim nedovolují stát se plnohodnotnými čaroději. Někteří mizí, jiní umírají zdánlivě vlastní rukou. U jedné z vražd ale pachatel zanechává osobní vzkaz, vizitku, kterou může objevit jenom Harry Dresden. Harry se vydává po stopě vraha, ale během vyšetřování nachází důkazy, které ukazují jediným směrem – na jeho nevlastního bratra Thomase. Aby bratra očistil, pouští se Harry do boje s přesilou nadpřirozených sil a nebezpečně přitažlivým pokušením. Když prohraje, mnoho lidí, včetně jeho bratra, zemře…... celý text
Přidat komentář
Já jsem u vytržení, čtvrté splněné přání – u minulého dílu jsem si přála dozvědět se víc o tajemství, které má Marcone – a je to tu!
Zápletka začíná jako vždy zeširoka a svádí nás opakovaně z cesty, než se děj rozjede z pořádného kopečka a vyvalí na nás hromadu skvělé akce. Vrací se staří známí, chvílemi nevíte, komu a co věřit, včetně Harryho s občasnými výpadky sebekontroly. Jeho boj s vnitřní temnou částí graduje až k nečekanému vyvrcholení a jsem zvědavá, co to s Harryho silou udělá.
Nechybí vtípky, dozvíme se konečně tajemství Thomasova zaměstnání a mě nezbývá než skřípat zuby, že mám k dispozici už jen jeden díl. Co si tak přát do něj? Aby se konečně dal dohromady s Murph?
Pro mě nejslabší díl z celé série. Po celou dobu se toho v knize moc neděje. Až v poslední čtvrtině se události rozjedou na plné obrátky s dost drsným závěrem. Děj se týká zejména Bílého dvoru upírů, tedy psychických upírů. Nepřekvapí tedy, že se zde objeví i Dresdenův bratr Tomas a dalších pár známých spojených s událostmi okolo Bílého dvora.
Lepší díl než ty předchozí, především pro ucelenější detektivní zápletku a bez zbytečných zmatků kolem v podobě vedlejších linií. Včetně té s válkou s upíry, což je ovšem trochu škoda, protože boj údajně stále zuří, ale z dosavadních románů to moc znát není. Jiné motivy se naopak sympaticky vyhrocují, nebo rovnou uzavírají, ať už jde o tu se stříbrnou mincí a padlým andělem, nebo ta s bývalou láskou, se kterou se Harry učil na čaroděje. Ale jinak klasický Dresden - chvílemi komický ve své rytířskosti vůči ženám, jindy správně chlapácký při střetu s nepravostmi všeho druhu. Hlavně děj drží tentokrát víc pohromadě než dříve a i finále se skutečně velkolepě podařilo. Přitom jsem myslel, že jízdu na skeletu tyranosaura rexe už nemůže nic překonat. A ačkoli Jim Butcher opět vyprávění natahuje kde může, čte se to i po deváté pořád skvěle. Co mě však docela iritovalo, bylo absurdní vyhýbání se odpovědím ohledně Thomase a jeho práce, protože jediný účel, který to má, je jeden vtípek v závěru.
Toto pokračování opět nezklamalo. Harry je zkušený a silný a jeho boj se zlem neustává. Nezbývá než mu držet palce do dalších bitev.
Moc pěkné, autor drží kvalitu. Je ale nutné znát předcházející díly. Už se těším na pokračování.
Autorovy další knížky
2008 | Bouřková fronta |
2015 | Nebezpečné ženy |
2012 | Živly Calderonu |
2010 | Bláznivý úplněk |
2013 | Akademův živel |
(SPOILER) Nečekala jsem takový pokles v kvalitě. Úvodní díly série měly své mouchy, které se někdy čtvrtým dílem podařilo dokonale vychytat. Pak už jsem se vezla na vlně nadšení, až jsem narazila do intrik Bílého dvora.
Klady. Jako obvykle jsou zločiny slušně zdůvodněné. Jednání postav má svou logiku a mantinely. Pak je text vtipný, takže zvládám i úseky, které mě nudí. Harry se zbavil svého bolestínství a už naplno prohlašuje, jaký je mega kchůl čaroděj. Murphyová se chová jako normální lidská bytost. Ramirez a Molly jsou zlatíčka, pikantní detail z Ramirezova života je hodně neuvěřitelný, ale takové věci se opravdu stávají. Thomase miluju, bohužel však nedostal tolik prostoru, kolik by se mi líbilo. Tento nedostatek vynahrazují pasáže s Mousem, za mě dobrý.
Zápory. Překombinovanost zápletek a řešení. Nenašla jsem logické kiksy, ale těch zvratů bylo na věrohodný příběh přespříliš. Závěrečná bitva roztahaná do čtyři kapitol pro mě představovala čiré utrpení. A opět jsme svědky klasického problému, kdy klaďasové umírají jak na běžícím pásu, ale záporáci jsou nezničitelní. To je úmorné a nelogické. Harry se sice zbavil svého bolestínství, na druhou stranu autor vytáhl jiný, stejně strašlivý nešvar, dlouhosáhlé filosofické úvahy na libovolné téma (např. o prospěšnosti bolesti a podobně), které do daného žánru prostě nepatří.
A zpočátku jsem padla na spoustu chyb v překladu a v pravopisu, ale to je obehrané téma.
Když jsem zjistila, že druhou půli série již nakladatelství nevydává, byla jsem smutná. Po přečtení tohoto dílu si říkám, že je to možná dobře.
Ovšem odhalení Thomasova tajemství představovalo sladkou a dokonalou třešničku na jinak ne příliš povedeném dortu. Tento nápad se autorovi opravdu hodně povedl.