Harry Potter a princ dvojí krve
J. K. Rowling (p)
Harry Potter série
< 6. díl >
Moc Lorda Voldemorta stále roste a smrtijedi působí spoušť ve světě mudlů i kouzelníků. Když Harry Potter objeví starou učebnici lektvarů patřící tajemnému princi dvojí krve, spoléhá na její kouzla i přes varování svých kamarádů. Profesor Brumbál poodhaluje Voldemortovu minulost a s Harryho pomocí se snaží odkrýt tajemství jeho nesmrtelnosti. Jenže zlo se dere k moci stále silněji, neštěstí se blíží a Bradavice už nikdy nebudou jako dřív.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Half-Blood Prince, 2005
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Přečetla jsem si po nějaké době znovu Prince dvojí krve a četl se mi zase dost rychle. Je nějak míň těžkej než předchozí Fénixův řád, přestože teď už i v bradavickém hradu zlo nabývá na síle. Tentokrát tu ale aspoň nemáme žádnou Umbridgeovou, největší pizdu v dějinách potterovských postav, a s novým přírůstkem v učitelském sboru je dokonce spíš sranda. Ne pořád, ale jeho nápady typu „Dneska je nás tu málo, tak mě překvapte nějakým veselým lektvarem“ jsou mezi veskrze nevtipnými bradavickými učiteli dost osvěžující. A jak se pak opije s Hagridem, přičemž ho tak rozparádí, že mu pod nosem ukradl jed jeho mrtvého mazlíčka, je jedna z nejvíc vtipných scén knihy. Hned potom následuje ta, jak Ron sní prošlý bonbóny s lektvarem lásky a šokované Levanduli oznámí: „Uhni, Harry mě jde představit Romildě Vaneové.“ Počítám, že Rowlingová už dobře věděla, jakej zmar a horor budou následovat v sedmém díle, takže Harrymu a jeho přátelům dopřála takový poslední povyražení. Princ dvojí krve patří rozhodně k mým nejoblíbenějším dílům z HP série.
Nebudu lhát ale nenávidím celkově postavu Draca Malfoye takže pokud tahle kniha mi měla dát k němu sympatie protože "neměl na výběr" Tak se nepovedlo. Ale jinak fajn díl, ty střípky minulosti se mi moc líbilo číst.
Když jsem knihu zařazovala, splňovala téma ČV, nicméně, i když nyní nepatří mezi 50 nejčtenějších knih, stále má své kvality. Zároveň patří do série o HP, takže každopádně celou sérii dočtu.
Opět je kniha luxusně napsaná, a proto ji vřele doporučuji.
Princ dvojí krve je lepší než předchozí díl. Harry už není tak otravný. Super taky byly náhledy do Voldemortovi minulosti. Trochu mi zde ale chyběla nějaká ústřední zápletka, jako byla v předchozích dílech (kámen mudrců, tajemná komnata, turnaj tří kouzelníků, atd.). Celkově to na mě působilo spíš jako příprava na závěrečný díl.
Už jsem skoro v cíli maratonu HP... Výlety do Voldemortova života super, ty sceny v hlavě jsem si představovala různě, protože ve filmu nebyly. Zase je film jen zlomkem knihy, takže kdo miluje HP film ale nečetl knihu... Tak na co ještě čekáte?? :)
Šestý díl je pro mě odjakživa předehra k tomu, co vygraduje v epickém závěrečném díle.
Tak jako Tajemná komnata - sám o sobě sebevědomě nevyčnívá, to ale neznamená, že v rámci celku, nemá své pevné místo.
Lépe poznáváme Pána zla, budoucí paní Potter a s každým dalším čtením na mě vypadne nový střípek mezi řádky o Severusovi.
Miluju na ni, že když jsem ji četla poprvé zmítal se mnou spravedlivý hněv jako s Harrym, ale po sedmém dílu se ti otevřou oči, hněv vysublimuje a zanechává krásné "aha- momenty" ať už v astronomické věži nebo u Hagridovy boudy. Jak jsem teď brečela u scény Severus - Harry- "Zbabělec"? Vůbec bych to do sebe neřekla.
Sedmý díl přede mnou a už teď vím, že otočení polsední strany bude hořkosladké. Celou svou bytostí si přeju přečíst (z jejího pera/hlavy) o dospělosti a rodinném životě Harryho nebo dospívání Dvanácteráka, Tichošlápka a Náměsíčníka....Třeba někdy
Harry Potter je moje nejoblíbenější knižní i filmová série, ale tento díl patří za mě mezi ty slabší. Oceňuji v něm zejména množství informací o Voldemortovi, jak o jeho dětství, dospívání, tak i spojení s HP. Tohle má JKR dokonale promyšlené, klobouk dolů. Finálový zvrat s Brumbálem bylo ale to jediné zajímavé (krom výše zmíněného), co kniha nabídla. Můj oblíbený díl to není a nebude, ale rozhodně to nedokážu ohodnotit méně než plným počtem hvězdiček, protože je pro mě HP prostě srdcovka.
(SPOILER)
Na tomhle dílu je vidět promyšlenost celé série, což je naprosto impozantní. Vznik postavy Voldemorta začíná být jasnější a cíl, kterým se to ubírá, je v celku uchopitelný.
Jedna věc mě na tom zaráží, ale já jsem šťoural, tak mi promiňte. Jsme v šestém dílu, tedy Harry je šestý rok ve škole a mě to stále připadá, jako by začínal. Lektvary nezvládá (ale to asi nikdo, jak je vidno), přeměnit nějakou věc, to ani omylem a nějaký velký zájem o kouzlení tu též nevidím. Nebýt Hermiony, asi by nic z toho, o čem Rowlingová píše i v předchozích dílech, nemohl Harry dosáhnout.
Na to, že je mu ale šestnáct, je celkem přesvědčený, že chce vraždit a ubližovat. Je neskutečně vzteklý, až mě s tím fakt v celé sérii hodně štval. Pořád jen řve, má jediný pravdu a všechna podezření jsou přeci jasná. Bez ohledu na to, kolikrát to bylo zmíněno, řeší se v tomto díle asi nejvíc důvěra v Snapea. A stále se to točí kolem toho, jaký je neřád a všichni okolo podváděni, ačkoli Brumbál si to nemyslí a to je nadevše.
Jen nejsem zkrátka přesvědčená o výjimečnosti Harryho, který má zachránit celý kouzelnický svět.
Nějaké mezery to má, ale ten nápad a propracovanost je neocenitelná.
Úžasný díl, ve kterém stále nacházím něco nového. Jenom škola, že už nemůžeme až do další knihy filozofovat, zda Snape je nebo není smrtijed.
(SPOILER)
V CELÉ RECENZI SE MOHOU VYSKYTOVAT SPOILERY, KVŮLI VŠEOBECNÉ SLÁVĚ A ZNALOSTI TÉTO SÉRIE
Vítám vás u recenze již pátého dílu série o Harrym Potterovi.
Tentokrát si tedy popovídáme o dílu s názvem Harry Potter a Fénixův řád, který je nejtlustší knihou celé série, kdyby vás to zajímalo.
Pojďme už ale na samotnou recenzi, ať zde nemusíte číst pořád to samé.
Tak znovu a opět.
Musím říct, že Rowlingová opět překvapila tím, co vše dokáže vložit do charakterů a jak dokáže příběhy zamotávat.
Přestože to byla nejdelší kniha, neměla nudná místa a příjemně se četla. Spolu s Vězněm z Azkabanu je tento díl můj nejoblíbenější z celé série. Až na ten závěr, samozřejmě.
Doporučila bych tuto knihu?
Ano.
Komu bych tuto knihu doporučila?
Všem, kteří mají rádi Harryho Pottera, fantasy, přátelství, magii a tlusté knihy.
Až do posledních kapitol mě tenhle díl nějak nepohltil. Ale pak už se věci daly do pohybu. Konec mě opravdu dojal.
Šestý díl stejně jako předešlé je velmi čtivý a hlavně je od začátku do konce nabitý akcí a napětím. Těším se poslední pokračování a pak si pustím celou sérii filmů :-)
Princ dvojí krve je šestým dílem ze série Harryho Pottera. Tenhle díl jsem četla po třetí, jestli si dobře pamatuju. Vždycky se k Harrymu Potterovi snažím pravidelně vracet, protože za tu dobu zapomenu, co se tam děje navíc oproti filmu a navíc tím, jak stárnu, tak si dělám odlišný názor na chování postav nebo na knihu jako takovou.
Šestý díl mám asi o něco raději než díl páty a baví mě o trochu víc. Fénixův řád už si třeba tolik nevybavuji, ani jako film, za to Prince ano. Opět se to krásně četlo, víme, že JK to prostě umí a má na to talent. Musím ale říct, že oproti předchozím letům, kdy jsem tuhle knihu četla, tak mi strašně lezlo na nervy chování postav. Hermiona a Ron, to hašteření a nemluvení spolu mě strašně vytáčelo. Stejně tak chování Harryho vůči Brumbálovi nebo i ostatním. Chápala jsem jeho frustraci, že ho nikdo neposlouchá a nikdo s ním nesouhlasí, ale vážně bych je všechny nejraději propleskla. Jediná rozumná postava byla Ginny, takže už chápu ten hype kolem toho, že knižní Ginny je daleko lepší než ta filmová. Nicméně celkově je to povedený příběh, který bavil, moc mě bavil hlavně závěr, který je napínavý, akční a taky smutný. Slzičky v očích byly.
Tento díl je spíše předzvěst k ději poslední knihy. Zjistíte hodně o minulosti Toma Raddlea (Voldemorta), rodinné historii a jeho povaze. Čtení mě bavilo a velmi dobře nastínilo, co bude následovat. Na rozdíl od filmu, už tady Harry ví, jaké předměty (viteály) má hledat. Aspoň většinu.
Jsem zvědavá na poslední díl a zakončení v knižní podobě.
Vynikající pokračování s pár nečekanými zvraty - Brumbál, R.A.B. a hlavně samotný princ dvojí krve.
Předposlední díl série rozhodně nezklamal, ale že bych byl totálně oslněn se také říct nedá. Série si tady drží stále stejnou čtivost i akčnost. Naštěstí tenhle díl nebyl zbytečně přebujelý a dlouhý. Je vidět, že v tomto směru si nejspíš autorka (nebo editoři) vzali některé nedostatky předchozích dílů k srdci.
Pořád si myslím, že spousta interakcí mezi jednotlivými hrdiny a jejich chování je místy velmi strojené až umělé. Velkou část knihy děj ubíhá celkem pomalu a příběh je takový nemastný neslaný. Měl jsem pocit,že důležité pasáže se odehrávají velmi rychle, až skoro ošizeně, zato mnoho prostoru je věnováno různému tlachání a vztahům. Závěr je samozřejmě plný napětí a akce, jako vždycky - tohle Rowlingová celkem umí. Velmi pozitivně hodnotím také to, že se autorce konečně povedlo dát kouzelnický svět do alespoň trochu konzistentního stavu a v téhle knize už jsem nenašel žádné do očí bijící nelogičnosti a ohýbání zákonitostí podle současné potřeby.
Celkově dávám 4* s tím, že v rámci série tohle rozhodně není nejlepší ani nejhorší díl. Takový lepší nadprůměr, který ale příliš nevybočuje z řady.
Štítky knihy
přátelství Harry Potter smrt zfilmováno čarodějové fantasy pro děti černá magie pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Vata před finálním dílem, která ale stále víceméně baví. Teda hlavně závěr.