Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Bylo to jako vrátit se do Bradavic. Svižný děj, dobře se to četlo (co asi čekat jiného od scénáře), zápletka dost zamotaná, ale to mě bavilo.
Kniha jejíž kvalita se velmi blíží původní předloze od paní Rowlingové. Je to kvalitně napsáno se zajímavými zápletkami a funguje i nostalgie po čtení původních knih. Samozřejmě se to nemůže rovnat příběhům o Harrym, Ronovi a Hermioně ani se o to nesnaží, je to přece jen scénář. Každopádně jsem se do úžasného světa kouzel díky této knize rád vrátil. Určitě více, než knihám typu Bajky Barda Beedleho, Fantastických zvířat apod.
Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá...je to pořád příběh Harryho Pottera, Bradavické školy, světa plného magie a zázraků, kterému zůstanu do smrti věrná.
Za svůj život jsem přečetl mnohé. Četl jsem fantasy a četl jsem sci-fy, četl jsem historické romány i literaturu faktu, četl jsem braky a veledíla, četl jsem detektivky, četl jsem klasiku, četl jsem rudou knihovnu, četl jsem knihy dětské, young adult i plně dospělácké knihy, četl jsem fanfikce, četl jsem amatérské překlady, amatérské překlady fanfikcí i anglické knihy se slovníkem při ruce, dokonce jsem přečetl dvě encyklopedie, nikdy jsem ale nečetl nic, co by mě tak dokonale zhnusilo, jako tahle bezatmosférická, téměř nečitelná slátanina bez jakékoli vnitřní logiky, se zprasenými postavami, s nanic příběhem...
Vyhněte se jí.
Veškerý fanfic, co jsem kdy četla, bylo lepší než tahle splácanina. Nemůžu uvěřit, že J.K. na něco takovýho nechala napsat svoje jméno.
Vím, že Prokleté dítě není u fanoušků ságy moc oblíbené...já mám ale tento díl ráda, jako každý jiný. Příběh má zajímavou myšlenku, kam by se mohla budoucnost Harryho a ostatních odvíjet dál.
Keď som ju čítala prvýkrát, prišlo mi to ako zle napísaná fanfikcia. Ako keby niekto dal dokopy to najhoršie z fanfikcií, čo sa dalo nájsť. S odstupom času sa na to pozerám trochu inak, ale stále si stojím za tým, že je to blbosť a rozhodne to nepovažujem za kánon. (Pre mňa HP séria končí 7. dielom.) Veľa udalostí odporuje kánonu, resp. nasilu vypĺňajú "hluché miesta" v deji, cestovanie v čase je úplne pritiahnuté za vlasy a niektoré postavy sa odrazu správali úplne inak, prosto mi to prišlo dosť mimo kánonu...
Přečtena během dvou dní. Po HP jsem neměla raději žádná očekávání a byla jsem příjemně překvapená.
Narušuje všechno co jsme doposud o HP věděli. Cestování v čase je trochu přitažené za vlasy. Ale je to takové pěkné "what if"
Podle mě je tato kniha už trochu moc. Četla jsem jsi už docela dávno, ale nic na té knize mě nezaujalo natolik abych si ji přečetla znovu. Pokud se ale přikloním k faktu že tu knihu nenapsala sama Rowlingová, tak se trochu smiluji a řeknu, že to byla docela čtivá fanfikce, která si jistě své fanoušky na světě najde.
Moc skoků v čase a moc nucené sentimentality. Na to, že to nepsala Rowling, mě to i docela bavilo.
Nejdříve mě trochu vykolejilo, že jde o divadelní hru, respektive o pracovní scénář, ale budiž. I s tím už jsem se setkala. Jde o fanfikci z potterovského universa. Mě taky hodně dlouho zajímalo, jak by to s nimi vypadalo, kdyby byli dospělí a měli rodiny. Proti tomu vůbec nejsem. To je normální vývoj. Románová verze by příběhu ale slušela mnohem více a možná, že i ta filmová.
HP zbožňuji, téhle knize jsem se vyhýbala poměrně dlouho. Nelákala mě, protože je psaná formou scénáře. Nicméně mě lákalo se bude v 8 díle, a tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Dej nás zavede o 19 let později. Všichni jsou dospělí a mají své rodiny. To bylo tak super si přečíst po tak dlouhé době pokračování. Moc bych si přála vidět celý děj na filmovém plátně. Snad se nám to jednou splní.
(SPOILER)
Všech sedm dílů série jsem poprvé přečetla loni v létě. Chyběl mi už jen tento díl. Nechtěla jsem se do něj pouštět ale hned, protože mě odrazovalo to nízké hodnocení a také ta forma scénáře. Myslela jsem si, že se mi to bude špatně číst.
Nechala jsem to tedy uležet a pustila se do něj až nyní. A zjistila jsem, že nejen, že se mi to četlo výborně a spolkla jsem to jako malinu, ale vlastně nechápu to nízké hodnocení. Já byla nadšená.
Znovu jsem se vrátila do světa, který miluju, jen z původních hlavních postav se staly spíše vedlejší a dominovali tu Albus Potter a Scorpius Malfoy. Vážně? Ze synů Harryho Pottera a Draca Malfoye byli nejlepší přátelé? Navíc Albus byl přiřazen do Zmijozelu? To mně přišlo jako super nápad a samozřejmě to ovlivnilo vztahy mezi postavami.
Líbilo se mi to, jak Draco přiznal, že on vlastně Harrymu, Ronovi a Hermioně vždycky to jejich přátelství záviděl a dával jim to najevo prostě tou svou formou. A že se pak všichni spojili, aby zachránili to, co Albus a Scorpius napáchali při cestování časem, byla jen třešnička na dortu. Mé fanouškovské srdce zaplesalo.
Cestování časem, ukázka jiných realit, co by se stalo, kdyby Cedric neumřel, že všechno, co se stane, má nějaký důvod. Já tyhle zápletky mám ráda.
A moje nejoblíbenější postava Ron opět nezklamal svými hláškami. Nejvíc jsem se pobavila, když Hermiona a Scorpius současně řekli něco chytrého a Ron: "Jéminkote už jsou dva." :-D
Samozřejmě to bylo jiné, než předchozí díly, ale i tak jsem si čtení užila a jsem ráda, že jsem se do celé série pustila. I když mi to pár let trvalo. Ale jak se říká - lepší pozdě, než nikdy.
Moc jsem se těšila na pokračování Harryho Pottera. Kniha byla zábavná a dobrodružná, ale hlavními hrdiny byli spíš Albus Potter a Scorpius Malfoy. Harry, Ron a Hermiona by měli být ti hlavní. Je škoda že i v knížce už dospěli.
Jak mě nadchla velgá sága HP pro svou vtipnost, napínavost a mnoho dalšího, byl jsem z této divadelní hry zklamán. Mně osobně příběh připadá nijaký a zbytečný.