Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J.K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thornea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem přečetl s chutí a vcelku se mi líbila, bohužel je tam na můj vkus až příliš mnoho nelogičností. Musím se také přiklonit k názoru, že chování většiny postav se od předchozích plnohodnotných dílů značně liší, a některé postavy se dokonce chovají pokaždé jinak i v rámci této jediné knihy (Draco Malfoy). Celkově mi Prokleté dítě přijde trochu nedotažené a málo promyšlené.
Naštěstí jsem začínal číst s tím, že už to prostě nemůže být ono, a to se taky naplnilo, takže o zklamání rozhodně mluvit nemohu. Původně jsem přemýšlel i o čtyřech hvězdách, ale pak jsem si vzpomněl, že 4 hvězdy jsem dal i Tajemné komnatě a Fénixovu řádu, takže nakonec slušné 3 hvězdy.
Príbeh sa mi páčil, je veľmi čtivý, podľa mňa to každý prečíta za jeden deň.
Štyri hviezdičky sú kvôli zrovnaniu s predošlými dielmi. Keby som mal hodnotiť ako samostatný celok, bolo by hviezdičiek 5.
Treba brať v potaz, že kniha je písaná ako scenár, dej nemôže byť zrovnateľný s predchádzajúcimi knihami. Keby mal byť rozvinutý do obdobných podrobností, mala by kniha 5000 strán.
Hmm... 2*, ta třetí je za aspoň kratičký náznak návratu mé osoby do mého milovaného světa. Jinak doufám, že na divadelních prknech to funguje lépe...
SPOILER ALERT
Při první třetině jsem si říkala, že jsem dlouho nečetla nic tak trapného. Nějak jsem nepochopila, proč bylo nutné Albusi Severusi vyvětlovat, jak se dostat na nástupiště 9 a 3/4, když už tam museli párkrát jít s Jamesem... Nebo zvláštně odbytá scéna s čarodějkou s vozíkem na střeše vlaku. Eh. To je přece hodně nečekaná věc... Nemůžu se zbavit dojmu, že to tam buď bylo navíc, nebo se něco okolo vystřihlo kvůli délce a teď to sotva dává smysl.
Různé negativní postavy chovající se pozitivně občas řeknou něco trapně zlého, i když to do scény moc nesedí, jenom aby se nezapomnělo, že v minulosti byly zlé, ale teď jsou hodné, nebo proč? Snape, Draco? To byly občas takové facepalm momenty.
Tak snad z toho Rowlingová vytěží hodně peněz, které pak zase dá na charitu. Aspoň to by bylo fajn...
Nadšení.
Jak tomu tak bývá, tak divadelní hra je psána bez komentářů jako Lord Voldemort je vysoké postavy, světlé pleti, hlas má jak.... a to některým vadí. Ale myslím si, že tato kniha je naprosto geniální první čtení divadelní hry pro ty, kteří žádnou ještě nikdy nezkoušeli číst. Děj je rychlý, dobře se v něm orientuje a hlavně, postavy jsou všem známé, takže si je nemůžete poplést :)
Harry Potter a kouzelnický svět je zpět!
Kniha již před tím, než se dostala do knihkupectví způsobila velký poprask a skoro všichni očekávali návrat příběhu chlapce, který přežil. A to se také stalo - návratů možná nakonec bylo, až moc.
Každý, který byl světem Harryho Pottera jakkoliv dotknut, jistě očekával tuto knihu s velkým nadšením. Rychle vznikla otázka, jak další díl, i když jako přepsaný divadelní scénář, rozdá karty.
Nutno říci, že opětovný pocit z kouzelnického prostředí, je v knize tím nejpříjemnějším z celé četby a díky tomu si u mne vysloužila čtyři hvězdy. Známá místa, osoby, čáry a kouzla. Kniha se čte velmi dobře a je opravdu krátká. Možná zbytečně, se autoři pokusili do příběhu nasázet co nejvíce informací. Všeho moc škodí.
Celý děj je vlastně postavený na formě flashbacku, který prožívá syn Harryho a Draca Malfoye díky obraceči času. Tím pádem se nám pouze opakuje to, co již známe a přibývá velmi málo nového. Tedy - třicet procent čteme o Harryho aktuálním životě a trablích se synem, čtyřicet procent trávíme opakováním starého děje se stejnými postavami, no a konečně v posledních třiceti procentech dostáváme nový příběh.
Byl jsem zklamán z osoby Harryho, jehož postava mě nudila. Naopak Ron a mladý Scorpius byli jednoznačně nejzábavnější a knihu pozvedli.
Pochopil jsem však, že tato kniha nemá za účel rozvíjet novou éru kouzelnického světa a otevřít mu tak nové možnosti, ale jen nám oznámit, jak si naši hrdinové po letech žijí, a že zlo, které znovu a rychle přišlo, bylo ještě rychleji zahnáno. Nyní je kapitola Harry Potter docela jistě uzavřena. Dle mého názoru by si však zasloužila důstojnější, klidnější a propracovanější rozloučení.
Dlouho jsem váhala,jestli si tuto knihu přečíst a tím si nepokazit Harryho svět,který skončil vítěztvím.Musím ovšem říct,že mě kniha příjemně překvapila.Děj a pokračování mě nadchlo natolik,že jsem měla knihu přečtenou v rekordním čase.Vůbec by mě nevadilo,kdyby byl příběh napsán jako normální kniha a film by byl určitě super.Vím,že Harry je Harry,ale toto je moc povedená kniha.Za mě 6*
Pokud bych knihu brala jako pokračování Harryho Pottera, hodnocení by takhle vysoké nebylo (souhlasím s těmi, co píšou, že postavy z původní série si nejsou chováním podobné - Snape atd.). Když ale beru Prokleté dítě jako samostatný příběh a navíc ještě scénář divadelní hry, tak se mi to líbilo.
Tahle knížka pro mě byla doslova Obraceč času. Vzbudila ve mě nehoráznou nostalgii, hned mám chuť jít zkouknout film, nebo si přečíst svůj oblíbený díl. Super, dávám 5 hvězd!
Původní knihy jsem četla všechny pětkrát, filmy viděla tolikrát, že bych to nespočítala. Svět, který paní Rowlingová stvořila, zbožňuji a je pro mě symbolem dětství. A proto pro mě tahle kniha neexistuje. Abych to shrnula...
Příběh slabý a jednoplánový.
Kniha příšerně krátká.
Postavy si nejsou podobné. (Proboha, Snape, vážně?)
Harry se překonal a je ještě protivnější, než když na něj v pátém díle přišla puberta.
Když nevíte, co s příběhem, recyklujte padoucha. Třeba z něj jen udělejte ženskou, aby se udála nějaká změna.
A hlavně... Nostalgie se nedostavila.
2* za Scorpiuse, který byl nejméně otravnou postavou a za Rona, jehož osobnost byla alespoň vzdáleně zachována. Forma scénáře byla nakonec celkem fajn. A tím asi tak všechno pozitivní končí.
Každopádně, ani tahle kniha mi nezkazila dojem z celé série jako celku, stále se hrdě řadím mezi generaci Harryho Pottera... Ale už teď vím že jsem tuhle knihu četla poprvé a naposledy.
Dala jsem 4* a to z důvodu, že kniha je divadelní hra a proto asi i tak krátká a taky divadelní hry mě moc neberou. Jinak já jsem za sebe moc spokojena, byl to takový "zákuseček" k sérii...
Původní poslední rozcamraná kniha mě nikdy moc nenadchla, protože byla dlouhá a přitom se toho zas tolik nedělo. U nové poslední knihy mně vadí naprostý opak. Děje se tu toho až moc na příliš malém prostoru, což asi vzniklo z důvodu, jakým je kniha psána (divadelní hra). Scéna o třech větách? Nic zvláštního, poměrně běžné. Výsledek? Děj skáče ze scény do scény, řekne jen to nejhlavnější a šup už jsme zase jinde. Byl alespoň děj zajímavý a originální? Bohužel, poměrně brzy je jasné, že autoři přivedou na scénu všechny aspoň trochu důležité postavy ze všech! předchozích dílů. Výsledek? Každý má malý štěk a jede se dál a je konec. A právě tento záměr dělá děj strašně předvídatelný a předvídatelné = nudné, bohužel.
Když jsem se dozvěděla, že je osmý příběh Harryho napsaný jako divadelní scénář, vyvolalo to ve mně spoustu otázek: Bude se mi líbit? Nepokazí to celkově můj pohled na svět Harryho Pottera? A mám se do toho čtení vůbec pouštět...?
Takže jsem se nakonec do "Prokletého dítěte" pustila a rozhodně nelituji! Zpočátku mi dělalo problém zvyknout si na to, že Harry, Ron, Hermiona, Ginny i Draco jsou dospělí a mají děti. V průběhu čtení jsem se však snažila tuto skutečnost ignorovat a soustředila jsem se spíše na fakt, že hlavními postavami je tentokrát někdo jiný: Scorpius s Albusem. Tyto dva hrdiny si nejde nezamilovat!
Jsem vážně neskutečně ráda, že se autoři rozhodli tuto knihu vydat. Při čtení jsem zažívala příjemnou nostalgii a vzpomínala na doby, kdy jsem celou ságu četla. Navíc jsem znovu dostala chuť přečíst si ji znovu. Kniha se čte úplně sama, po několika stranách jsem přestala i vnímat, jakým stylem je napsaná a soustředila jsem se pouze na ten zajímavý příběh. Cestování v čase bylo vážně moc napínavé. Jaké fatální následky může mít jedno malé zasáhnutí v minulosti...
Z této knihy jsem opravdu nadšená. Zpříjemnila mi dva dny čtení, moc ráda jsem se znovu vrátila do tohoto úžasného kouzelnického světa. Kniha se mi moc líbila a ať si každý říká, co chce - můj názor na ni nic nezmění. DOPORUČUJI!
,V každém zářivém okamžiku je kapička jedu: Vědomí, že zase přijde bolest.´
Skvěle napsáno. Zhltla jsem to jedním dechem a jsem opravdu ráda, že něco takové tvůrci této knihy napsali. Mohla jsem se opět přenést to toho krásného kouzelnického světa a prožít zase další trable známe kouzelnické trojky, ale tentokrát na to nebyli jen oni tři.
Ze začátku se mi ten příběh moc nelíbil, vzhledem k tomu, že už to nebyl pravý Harry Potter. Pak jsem ale dostala radu, že to nesmím brát jako pokračování, ale úplně samostatný celek, kde je Harry pouze vedlejší postava. A poté se mi to četlo s lehčím srdcem. Sice jsem Albuse moc nemusela, ale nakonec se z něj vyklubal celkem fajn kluk. Ano, byla tam spousta nepřesností, ale když člověk přivřel obě dvě oči, tak se to dalo snés. Příběh byl vymyšlený dobře. Na jednu stranu je fajn, že vznikl jen scénář, ale na druhou si říkám, že by to mohla být klasická kniha.
Když jsem zjistila, že je kniha vlastně scénář, dlouho jsem váhala, jestli si ji mám vůbec koupit a přečíst. Pak jsem neodolala, protože Harry Potter je prostě Harry Potter. Musím říct, že i když se nejedná o příběh, kniha se mi četla dobře a byla příjemným odreagováním. Asi to nechce přehnaná očekávání a uvědomit si, že jsme všichni o pár let starší a moudřejší :).
Veliké zklamání! Tuctový příběh, který nemá ani hlavu, ani patu. Tu tam je brilantnost nejchytřejší čarodějky na světě Hermiony, která svou opožděnou pubertu prožívá tím, že pojídá karamelky a revoltuje tak proti svým rodičům (nabízí se další otázky), a odvaha Harryho, který se stal více přemýšlivým, lenivým a netečným. Jediné vykreslení postavy Rona se od ságy příliš nelišilo, opět podceněný, v tomto příběhu dokonce na obtíž. Ostatní postavy nevysvětlené, nevykreslené.
A upřímně doufám, že spojení "Lordík Voldík" je nepovedený překlad, který v originále není.
Forma scénáře mi nevadila a ráda bych hru i přesto viděla, ale zájem mám pouze o technické zpracování.
HP je srdcovka většiny z nás, takřka klasika svého žánru.Samozřejmě jsem si další příběh musela přečíst, a podotýkám, že názor, který zde napíši, je čistě můj osobní.
Tak předně bych chtěla předeslat, že mě nijak nepobuřuje to, že je to divadelní hra. Myslím, že autorka se chtěla tím trochu distancovat od své předešlé série a upozornit na to, že je to trochu něco jiného, co bychom neměli vzájemně srovnávat. Určité výhrady mám k obsahu.
U Rowlingové jsem vždycky obdivovala, jak ty sebenepatrnější zpočátku nepodstatné střípky na sebe přirozeně navazovaly a posléze se z nich dala seskládat celá velkolepá mozaika. Bohužel tady to moc nefunguje. Děj je občas nepřehledný, leccos zde není vysvětleno nebo to naprosto nezapadá. Samotná zápletka, něco na způsob filmu Návrat do budoucnosti, působí poněkud překombinovaně a uměle. Nemůžu tvrdit, že bych se při čtení nebavila, ale není to to, na co je čtenář u téhle autorky zvyklý. Ústřední motiv celé knihy, což je ryzí přátelství a láska (věřím, že prvoplánově chtěla autorka upozornit právě na to, že tyto hodnoty jsou křehké a musí se s nimi nakládat značně opatrně, ne jako se spotřebním zbožím), vyznívá paradoxně jako laciné klišé, které nám stále dokola vnucuje jedinečnost přátelství a dalších hodnot značně podbízivým způsobem. Připadá mi, že tato kniha zřejmě vznikla jako marketingový tah, aby byla nasycena poptávka na trhu. Jakoby uplácali sádrového“ taťku- trpaslíka“ a postavili ho u dálnice, aby si ho senzacechtiví návštěvníci koupili a odnesli do své zahrádky, kde mají rozestavěných všech předchozích 7 i se Sněhurkou..
Anebo (a tomu chci věřit především) to celé vzniklo proto, že Harry Potter přitáhl děti ke čtení a tak divadelní hra Harry Potter a prokleté dítě je může přitáhnout k divadlu. Což je úmysl navýsost ušlechtilý a všichni víme, že je to potřeba. Doufám, že naši režiséři se této možnosti co nejdříve chopí, protože jako hra to bude jistě velkolepé, a mně nezbývá než při tom všem držet palce.
Po přečtení zdejších komentářů jsem se snažila nemít velká očekávání. A vyplatilo se.
Je to totiž jiné, ale stále to má jisté kouzlo, nostalgii. Forma scénáře mi nevadila, tím, že je to známé prostředí nebylo potřeba sáhodlouhých popisů, ba naopak četlo se to téměř samo. Byly tam situace, nad kterými jsem se dost zamýšlela, jestli dávají smysl, ale když to nebudeme brát jako "pokračování/osmý díl", tak je to takový příjemný příběh. :)
Povinnost pro fanoušky Harryho, ale už to není ono. Přeplácané a předvídatelné, pro mě už díl nepatří do série. A trochu zklamání z děje, vážně chceme vědět, jak je na tom Harry a spol za dvacet let?