Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá

23.10.2016

Pokud bych knihu brala jako pokračování Harryho Pottera, hodnocení by takhle vysoké nebylo (souhlasím s těmi, co píšou, že postavy z původní série si nejsou chováním podobné - Snape atd.). Když ale beru Prokleté dítě jako samostatný příběh a navíc ještě scénář divadelní hry, tak se mi to líbilo.

23.10.2016

Tahle knížka pro mě byla doslova Obraceč času. Vzbudila ve mě nehoráznou nostalgii, hned mám chuť jít zkouknout film, nebo si přečíst svůj oblíbený díl. Super, dávám 5 hvězd!

23.10.2016

Původní knihy jsem četla všechny pětkrát, filmy viděla tolikrát, že bych to nespočítala. Svět, který paní Rowlingová stvořila, zbožňuji a je pro mě symbolem dětství. A proto pro mě tahle kniha neexistuje. Abych to shrnula...
Příběh slabý a jednoplánový.
Kniha příšerně krátká.
Postavy si nejsou podobné. (Proboha, Snape, vážně?)
Harry se překonal a je ještě protivnější, než když na něj v pátém díle přišla puberta.
Když nevíte, co s příběhem, recyklujte padoucha. Třeba z něj jen udělejte ženskou, aby se udála nějaká změna.
A hlavně... Nostalgie se nedostavila.

2* za Scorpiuse, který byl nejméně otravnou postavou a za Rona, jehož osobnost byla alespoň vzdáleně zachována. Forma scénáře byla nakonec celkem fajn. A tím asi tak všechno pozitivní končí.
Každopádně, ani tahle kniha mi nezkazila dojem z celé série jako celku, stále se hrdě řadím mezi generaci Harryho Pottera... Ale už teď vím že jsem tuhle knihu četla poprvé a naposledy.

23.10.2016

Dala jsem 4* a to z důvodu, že kniha je divadelní hra a proto asi i tak krátká a taky divadelní hry mě moc neberou. Jinak já jsem za sebe moc spokojena, byl to takový "zákuseček" k sérii...

22.10.2016

Původní poslední rozcamraná kniha mě nikdy moc nenadchla, protože byla dlouhá a přitom se toho zas tolik nedělo. U nové poslední knihy mně vadí naprostý opak. Děje se tu toho až moc na příliš malém prostoru, což asi vzniklo z důvodu, jakým je kniha psána (divadelní hra). Scéna o třech větách? Nic zvláštního, poměrně běžné. Výsledek? Děj skáče ze scény do scény, řekne jen to nejhlavnější a šup už jsme zase jinde. Byl alespoň děj zajímavý a originální? Bohužel, poměrně brzy je jasné, že autoři přivedou na scénu všechny aspoň trochu důležité postavy ze všech! předchozích dílů. Výsledek? Každý má malý štěk a jede se dál a je konec. A právě tento záměr dělá děj strašně předvídatelný a předvídatelné = nudné, bohužel.

22.10.2016

Když jsem se dozvěděla, že je osmý příběh Harryho napsaný jako divadelní scénář, vyvolalo to ve mně spoustu otázek: Bude se mi líbit? Nepokazí to celkově můj pohled na svět Harryho Pottera? A mám se do toho čtení vůbec pouštět...?
Takže jsem se nakonec do "Prokletého dítěte" pustila a rozhodně nelituji! Zpočátku mi dělalo problém zvyknout si na to, že Harry, Ron, Hermiona, Ginny i Draco jsou dospělí a mají děti. V průběhu čtení jsem se však snažila tuto skutečnost ignorovat a soustředila jsem se spíše na fakt, že hlavními postavami je tentokrát někdo jiný: Scorpius s Albusem. Tyto dva hrdiny si nejde nezamilovat!

Jsem vážně neskutečně ráda, že se autoři rozhodli tuto knihu vydat. Při čtení jsem zažívala příjemnou nostalgii a vzpomínala na doby, kdy jsem celou ságu četla. Navíc jsem znovu dostala chuť přečíst si ji znovu. Kniha se čte úplně sama, po několika stranách jsem přestala i vnímat, jakým stylem je napsaná a soustředila jsem se pouze na ten zajímavý příběh. Cestování v čase bylo vážně moc napínavé. Jaké fatální následky může mít jedno malé zasáhnutí v minulosti...

Z této knihy jsem opravdu nadšená. Zpříjemnila mi dva dny čtení, moc ráda jsem se znovu vrátila do tohoto úžasného kouzelnického světa. Kniha se mi moc líbila a ať si každý říká, co chce - můj názor na ni nic nezmění. DOPORUČUJI!


,V každém zářivém okamžiku je kapička jedu: Vědomí, že zase přijde bolest.´

22.10.2016

Jako samostatnej příběh hezký. Ale není to Harry Potter, kterýho miluju.

22.10.2016

Skvěle napsáno. Zhltla jsem to jedním dechem a jsem opravdu ráda, že něco takové tvůrci této knihy napsali. Mohla jsem se opět přenést to toho krásného kouzelnického světa a prožít zase další trable známe kouzelnické trojky, ale tentokrát na to nebyli jen oni tři.

21.10.2016

Ze začátku se mi ten příběh moc nelíbil, vzhledem k tomu, že už to nebyl pravý Harry Potter. Pak jsem ale dostala radu, že to nesmím brát jako pokračování, ale úplně samostatný celek, kde je Harry pouze vedlejší postava. A poté se mi to četlo s lehčím srdcem. Sice jsem Albuse moc nemusela, ale nakonec se z něj vyklubal celkem fajn kluk. Ano, byla tam spousta nepřesností, ale když člověk přivřel obě dvě oči, tak se to dalo snés. Příběh byl vymyšlený dobře. Na jednu stranu je fajn, že vznikl jen scénář, ale na druhou si říkám, že by to mohla být klasická kniha.

Když jsem zjistila, že je kniha vlastně scénář, dlouho jsem váhala, jestli si ji mám vůbec koupit a přečíst. Pak jsem neodolala, protože Harry Potter je prostě Harry Potter. Musím říct, že i když se nejedná o příběh, kniha se mi četla dobře a byla příjemným odreagováním. Asi to nechce přehnaná očekávání a uvědomit si, že jsme všichni o pár let starší a moudřejší :).

20.10.2016

Veliké zklamání! Tuctový příběh, který nemá ani hlavu, ani patu. Tu tam je brilantnost nejchytřejší čarodějky na světě Hermiony, která svou opožděnou pubertu prožívá tím, že pojídá karamelky a revoltuje tak proti svým rodičům (nabízí se další otázky), a odvaha Harryho, který se stal více přemýšlivým, lenivým a netečným. Jediné vykreslení postavy Rona se od ságy příliš nelišilo, opět podceněný, v tomto příběhu dokonce na obtíž. Ostatní postavy nevysvětlené, nevykreslené.
A upřímně doufám, že spojení "Lordík Voldík" je nepovedený překlad, který v originále není.
Forma scénáře mi nevadila a ráda bych hru i přesto viděla, ale zájem mám pouze o technické zpracování.

20.10.2016

HP je srdcovka většiny z nás, takřka klasika svého žánru.Samozřejmě jsem si další příběh musela přečíst, a podotýkám, že názor, který zde napíši, je čistě můj osobní.
Tak předně bych chtěla předeslat, že mě nijak nepobuřuje to, že je to divadelní hra. Myslím, že autorka se chtěla tím trochu distancovat od své předešlé série a upozornit na to, že je to trochu něco jiného, co bychom neměli vzájemně srovnávat. Určité výhrady mám k obsahu.
U Rowlingové jsem vždycky obdivovala, jak ty sebenepatrnější zpočátku nepodstatné střípky na sebe přirozeně navazovaly a posléze se z nich dala seskládat celá velkolepá mozaika. Bohužel tady to moc nefunguje. Děj je občas nepřehledný, leccos zde není vysvětleno nebo to naprosto nezapadá. Samotná zápletka, něco na způsob filmu Návrat do budoucnosti, působí poněkud překombinovaně a uměle. Nemůžu tvrdit, že bych se při čtení nebavila, ale není to to, na co je čtenář u téhle autorky zvyklý. Ústřední motiv celé knihy, což je ryzí přátelství a láska (věřím, že prvoplánově chtěla autorka upozornit právě na to, že tyto hodnoty jsou křehké a musí se s nimi nakládat značně opatrně, ne jako se spotřebním zbožím), vyznívá paradoxně jako laciné klišé, které nám stále dokola vnucuje jedinečnost přátelství a dalších hodnot značně podbízivým způsobem. Připadá mi, že tato kniha zřejmě vznikla jako marketingový tah, aby byla nasycena poptávka na trhu. Jakoby uplácali sádrového“ taťku- trpaslíka“ a postavili ho u dálnice, aby si ho senzacechtiví návštěvníci koupili a odnesli do své zahrádky, kde mají rozestavěných všech předchozích 7 i se Sněhurkou..
Anebo (a tomu chci věřit především) to celé vzniklo proto, že Harry Potter přitáhl děti ke čtení a tak divadelní hra Harry Potter a prokleté dítě je může přitáhnout k divadlu. Což je úmysl navýsost ušlechtilý a všichni víme, že je to potřeba. Doufám, že naši režiséři se této možnosti co nejdříve chopí, protože jako hra to bude jistě velkolepé, a mně nezbývá než při tom všem držet palce.

20.10.2016

Po přečtení zdejších komentářů jsem se snažila nemít velká očekávání. A vyplatilo se.
Je to totiž jiné, ale stále to má jisté kouzlo, nostalgii. Forma scénáře mi nevadila, tím, že je to známé prostředí nebylo potřeba sáhodlouhých popisů, ba naopak četlo se to téměř samo. Byly tam situace, nad kterými jsem se dost zamýšlela, jestli dávají smysl, ale když to nebudeme brát jako "pokračování/osmý díl", tak je to takový příjemný příběh. :)

Končím na straně 150, protože mě to nebaví. Příběh je neskutečně banální /neúspěšný syn úspěšných a známých rodičů a jeho touha přiblížit se jim, přátelství se synem jejich velkého rivala... takže dál je bude jasné, odhaduji, že rodiče rivalové začnou spolupracovat a synové najdou cestu k otcům/. Forma divadelního scénáře je nablblá, ale na druhé straně pochopitelná... vyplodit ze scénáře knihu by stálo mnohem větší úsilí než prostě přenést dialogy na papír a dát tomu pořádně široké řádkování, ať to hodí alespoň 400 stran textu. Ať mají čtenáři pocit, že platí za něco mimořádného, ať nám to sype. Když jsem známým vyprávěla, že toto dílko nestojí ani za zlámanou grešli, tak to sice chápali, ale pak pravili, že to stejně dětem pod stromeček koupí, když už mají celou sérii, tak ať to mají komplet. A o tom to celé je!

20.10.2016

Když ji miluješ, není co řešit... :-) Mě tato kniha rozhodně nezklamala. Příběh Harryho Pottera miluju a jsem ráda, že jsem se opět mohla na malou chvilku vrátit do jeho světa. A že je kniha psaná formou divadelního představení, mi vůbec nevadilo, ba naopak - bylo to zpestření.

20.10.2016

Člověk musí počítat s tím, že se jedná o scénář a i tak k tomu přistupovat. Mně se příběh moc líbil, četlo se to opravdu samo, za chvíli jsem měla přečteno. :-) na divadelní hru bych šla hned. :-)

19.10.2016

Po tom, co jsem přečetla zdejší komentáře jsem se moc moc bála si tuto knížku přečíst. Harry Potter byl a je pro mě mnohem víc než jen příběh na papíře. Byl pro mě útočištěm, když svět nebyl zrovna růžový, bezpečným místem plným přátelství a dobrodružství. Jistota. Proto jsem k této sérii těžce nekritická a agresivní, když je kritický někdo jiný. Tady na Databázi je ,,osmička" ne zrovna nejlépe hodnocená a já jsem měla prostě strach, abych nebyla zklamaná.
Jenže zvítězila zvědavost a pouto ke staré sérii. Zhltla jsem to v cukuletu a nejsem zklamaná ani trošičku. Poznala jsem všechny staré známé, nepřipadali mi jiní, ale prostě dospělí se všemi starostmi, se kterými se potýkáme i my mudlové.
Myslím, že je to krásný příběh o tom, jak těžké je být synem slavného otce a nezapadat tak úplně do představ veřejnosti, a také o tom, co způsobí hrátky s minulostí.
Nebojte se toho, je to sentimentální a nostalgické a krásné.

18.10.2016

Já Harryho miluju, a od tohohle dílu sem něco takového čekala, takže zklamaná rozhodně nejsem :-) akorát mi chvílemi vadil až moc přihřátej vztah mezi Albusem a Scorpiusem..

Shrnula bych to takhle - čím větší fanoušek Harryho Pottera jste, tím více budete Prokleté dítě nenávidět ;)