Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá

Končím na straně 150, protože mě to nebaví. Příběh je neskutečně banální /neúspěšný syn úspěšných a známých rodičů a jeho touha přiblížit se jim, přátelství se synem jejich velkého rivala... takže dál je bude jasné, odhaduji, že rodiče rivalové začnou spolupracovat a synové najdou cestu k otcům/. Forma divadelního scénáře je nablblá, ale na druhé straně pochopitelná... vyplodit ze scénáře knihu by stálo mnohem větší úsilí než prostě přenést dialogy na papír a dát tomu pořádně široké řádkování, ať to hodí alespoň 400 stran textu. Ať mají čtenáři pocit, že platí za něco mimořádného, ať nám to sype. Když jsem známým vyprávěla, že toto dílko nestojí ani za zlámanou grešli, tak to sice chápali, ale pak pravili, že to stejně dětem pod stromeček koupí, když už mají celou sérii, tak ať to mají komplet. A o tom to celé je!

20.10.2016

Když ji miluješ, není co řešit... :-) Mě tato kniha rozhodně nezklamala. Příběh Harryho Pottera miluju a jsem ráda, že jsem se opět mohla na malou chvilku vrátit do jeho světa. A že je kniha psaná formou divadelního představení, mi vůbec nevadilo, ba naopak - bylo to zpestření.

20.10.2016

Člověk musí počítat s tím, že se jedná o scénář a i tak k tomu přistupovat. Mně se příběh moc líbil, četlo se to opravdu samo, za chvíli jsem měla přečteno. :-) na divadelní hru bych šla hned. :-)

19.10.2016

Po tom, co jsem přečetla zdejší komentáře jsem se moc moc bála si tuto knížku přečíst. Harry Potter byl a je pro mě mnohem víc než jen příběh na papíře. Byl pro mě útočištěm, když svět nebyl zrovna růžový, bezpečným místem plným přátelství a dobrodružství. Jistota. Proto jsem k této sérii těžce nekritická a agresivní, když je kritický někdo jiný. Tady na Databázi je ,,osmička" ne zrovna nejlépe hodnocená a já jsem měla prostě strach, abych nebyla zklamaná.
Jenže zvítězila zvědavost a pouto ke staré sérii. Zhltla jsem to v cukuletu a nejsem zklamaná ani trošičku. Poznala jsem všechny staré známé, nepřipadali mi jiní, ale prostě dospělí se všemi starostmi, se kterými se potýkáme i my mudlové.
Myslím, že je to krásný příběh o tom, jak těžké je být synem slavného otce a nezapadat tak úplně do představ veřejnosti, a také o tom, co způsobí hrátky s minulostí.
Nebojte se toho, je to sentimentální a nostalgické a krásné.

18.10.2016

Já Harryho miluju, a od tohohle dílu sem něco takového čekala, takže zklamaná rozhodně nejsem :-) akorát mi chvílemi vadil až moc přihřátej vztah mezi Albusem a Scorpiusem..

Shrnula bych to takhle - čím větší fanoušek Harryho Pottera jste, tím více budete Prokleté dítě nenávidět ;)

18.10.2016

Na knihu se musi koukat jako na scenar ne jako na dalsi dil Harryho Pottera. Pokud to budete bray jako predlohu k divadlu, tak si knihu uzijete, podle me je ten pribeh velice povedeny. Klidne bzch na to do divadla sla

17.10.2016

Milý příběh, nad kterým jsem se nejednou pousmála, když jsem zavzpomínala na doby, kdy jsem sérii Harryho Pottera četla poprvé. Knížku určitě nelze brát jako navázání na původní příběhy. Zápletka mi přišla možná trochu moc překombinovaná, pořád omílaná dokola. Myslím, že to může mít mnohem lepší rozměr právě na divadelních prknech, pro která byl příběh stvořen, ale těžko říct.
Nebylo to špatné, ale původní Potter je prostě nepřekonatelný.

17.10.2016

Stejně jako pro spoustu dalších lidí, co na HP vyrůstala, i pro mě je velmi složité zachovat si při hodnocení nějakou tu objektivitu. Předně je důležité k tomu nepřistupovat jako k plnohodnotnému nástupci knižní série. Je to divadelní hra a tomu odpovídá větší míra teatrálnosti některých momentů, dialogů, ale i zvratů. Cestování časem v podání Jacka Thorna je jeden velký guláš a zpětně se tím prokázala dřívější prozřetelnost JKR, když ve třetím díle zacházela s obracečem času velmi opatrně, díky čemuž byl třetí HP bez logických lapsů způsobených měnící se minulostí, které zde naopak vyvěrají v nemalé míře. Nicméně pro mě osobně (i díky tomu divadelnímu pojetí) nebylo příliš těžké brát tento příběh jako sice docela přepálený, ale celkem zábavný bonus ke knižní (románové) sérii, na které jsem vyrůstal. Jelikož jsem to stihl přelouskat za odpoledne, tak to nuda být nemohla, protože moc nečtu a kdyby mě to nebavilo, tak to určitě nedám na jedno posezení.

17.10.2016

Nevím, zda je to změnou stylu psaní nebo počtem autorů, ale děj utíkal na Joanne příliš rychle a jak Harry někdy lezl někomu na nervy, tak Albík je na zabití. Přečetla jsem za jeden den a musím uznat, že se nedalo přestat číst, i když mě návraty v čase lezly na nervy. Je to taková nostalgická věc, co se příliš nevyvedla, kterou stejně máte rádi, protože ve vás vrátí do Bradavic. A za Draca Malfoye velký palec nahoru.

17.10.2016

Je celkem děsivé číst komentáře na tuto knihu. Protože já jsem z ní byla nadšená. Hned v prvních několika stránkách jsem opět vycítila autorčin smysl pro život. A když si odpustíte svět čar a kouzel ve všech Potterech, které jste kdy přečetli, dýchá na vás samotný život. Je smutné vidět, že to někteří nevnímají tak, jak by si autor určitě přál. Protože některé pasáže vám přímo bíjí do očí, ale polykači stránek to bohužel nevnímají. Některé knihy jsou stvořeny hlavně k tomu aby někoho napravili. A podle mě to v téhle knize je. Už jen vztah otce a dítěte, kolik z těch, co četlo tuhle knihu soucítilo s Albusem? Kolik jich naopak soucítilo s Harrym? Knihy mají lidem něco nabídnout a něco by v lidech mělo zůstat, rozhodně to však není pohrdání.

Jako další k zamyšlení mi přijde třeba ten "magický" obraceč času. Ve mě to hned rozvířilo myšlenky a fantazie se s křikem rozběhla do všech stran :-D Po téhle knize ve mě zůstalo ještě spousty otázek a ještě více odpovědí...

Rozhodně je to napínavý příběh. Mě zabralo pouze pár hodin než jsem se dostala na konec a klidně knihu budu číst znovu a znovu. Ve mě to totiž zanechalo stopu, a nejde o příběh, jde o myšlenky v něm ukryté...

Ne! Prostě tohle ne! Všichni jsme si přáli pokračování od první přídavné povídky, kterou Rowlingová zveřejnila na "pottermore", ale tohle nemá s její prací vůbec - ale vůbec nic společného. Stále nechápu, když se chystá napsat celkem pět scénářů k Fantastickým zvířatům, proč si nenašla čas a dopřála fanouškům opravdové finále se vším, co se jí podařilo stvořit. Kdyby to bylo alespoň na úrovni "fanfiction", ale myslím, že každý fanoušek tady by dokázal vymyslet lepší příběh, než tento - co se rovná příběhu jak od desetiletého dítěte. Navíc většina dialogů je příšerná a plná patosu a klišé - přitom sama Rowlingová je výborná v dialozích. Je to opravdu škoda. Pocit nostalgie přišel až na samotném konci příběhu, kdy vám skutečně dojde, že potěch příšerných stránkách ničeho je opravdu KONEC.

17.10.2016

Ač jsem četla mnoho nechvalných názorů na tuto knihu - mě se líbila. Jasně, je znatelné, že ji nenapsala Rowlingová, ale to mi tak nějak nevadilo. Četla se mi moc hezky a tím, že se jedná o divadelní hru jsem se vrátila do dob střední školy, kdy jsem do povinné četba divadelní hry četla a moc mě to bavilo.

Příběh sám o sobě se mi také moc líbil a jsem přesvědčená, že kdyby vyšel v klasické knižní podobě, tak by to byla pecka!

17.10.2016

Čtení scénářů rozhodně není můj koníček, ale Harry Potter je srdcovka, takže si v mé knihovně rozhodně místo našla. Některé postavy dostaly dost odlišné vlastnosti, o většině postav se kniha nezmiňuje vůbec. Některé situace mi přišli, že do světa Harryho Pottera nepatří a celkem mě to rušilo.

17.10.2016

Je to něco jiného, ale pořád je to Harry. Ze skákání v čase se mi dělalo trošku šoufl, charaktery hlavních postav se změnily, ale kdo se v dospělosti nemění, že? Bylo fajn se na chvilku vrátit do dětství a prožívat nová dobrodružství s Harrym, i když jako puberťák měl víc rozumu než jako dospělý :-)

Harry Potter rozhodně nepatří ke knihám mého dětství, protože jsem si všech 7 knih přečetla před několika lety, do té doby jsem znala jen filmy. Knihu hodnotit nebudu, protože jsem ji nečetla a ani číst nehodlám. Pouze jsem si knihu zběžně prolistovala. Myslím, že od Rowlingové byla chyba, volit si drama místo epiky. Milovala jsem její popisy, líčení, dokázala z triviální věci vykouzlit nádherný příběh, který zahřeje a pohladí po duši. Jenže v dramatu jsou jen repliky a maximálně scénické poznámky, takže si myslím, že zde Rowlingová nemůže naplno uplatnit svůj talent.

16.10.2016

To kouzlo, které nás provázelo všemi sedmi knihami, se v "osmičce" neobjevilo. Harry Potter byl hlavně příběhem o dětství, přátelství, lásce. Což o to - tato témata se i zde objevovala, ale když se řekne Harry Potter, jako první asociace mi naběhne trojice Hermiona, Harry a Ron jako děti. V tomhle už Prokleté dítě prostě nebylo to pravé. Tohle kouzlo mi tam chybělo.

16.10.2016

Nemám ráda nastavované kaše a opětovně vyvařené čaje - takže jsem přečetla, ale nekoupím...

16.10.2016

Zklamalo... ani mi nevadilo, že to bylo psáno jako scénář, ale chyběla tam Rowlingová a pořádný, ne prvoplánový příběh...