Harry Potter a relikvie smrti
J. K. Rowling (p)
Harry Potter série
< 7. díl >
Naposledy?... Věrní kamarádi Harry, Ron a Hermiona do posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Musí splnit nelehký úkol, který moudrý ředitel školy Albus Brumbál již nemůže dokončit. Společně se vydávají hledat tajemné viteály, do kterých Pán zla roztříštil svou duši. Zničení viteálů je tak jedinou šancí, jak nad ním zvítězit. Na trojici kamarádů číhají na cestě nebezpečné nástrahy, ale ani v těch nejtemnějších úkrytech neztrácejí podporu svých přátel.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Deathly Hallows, 2007
více info...
Přidat komentář
Skvělé zakončení série ke které se stále vracím a která baví čím dál víc. Děkuji autorce za tento úžasný, promyšlený a dechberoucí příběh.
Znovu jsem si poslední díl HP přečetla po 10 letech. Stejně jako minule jsem hltala knihu a dávala si pozor na maličkosti, které mi minule možná utekly nebo jsem je už zapomněla. Tak moc mi kouzelný svět chyběl a jsem ráda, že vím, tě tu pro mne vždy bude a bude mě pořád tak bavit o něm číst.
Jo! Dej mu Harry! To je ono!
Tak máme finále za sebou. První půlka kniha byla taky OK, ale druhá polovina to byla jízda! Harry je borec! Však děj známe asi všichni a tím, že z knihy udělali dva filmy, tak ve filmu je 90% knihy. Ale kniha byla prostě lepší ;)
Jen je škoda (rok 2022), že naše "nová doba" kope do J.K.Rowling. Byly doby, kdy jí ruce líbali a teď... škoda mluvit. Za mě velké díky za stvoření tohoto skvělého kouzelnického světa, světa Harryho Pottera!
Ke čtení Harryho Pottera jsem se dlouho neměla, názvy jako famfrpál a Bradavice mě vysloveně odpuzovaly. Pak jsem viděla několik filmů a zjistila, že mě to ohromně baví a že si chci okamžitě přečíst všechny knihy! Celou sérii jsem zdolala během dvou týdnů a naprosto se do světa čar a kouzel zamilovala. Ústřední trojlístek Harry, Ron a Hermiona mi přirostl k srdci a já se společně s nimi řítila vlakem do Bradavic, učila se kouzlit a létat na koštěti, zažívala nespočet dobrodružství a čelila zlu v podobě Lorda Voldemorta. Úžasné knihy, řadím do oblíbených!
Slušné to je. Když sem četl kdysi poprvé, tak se mi ten nápad s relikviemi nelíbil, příliš připomínal boha ve stroji. Teď v dospělosti ale oceňuju, že se Rowlingové styl posunul. Kniha má spád a je napsaná pěkným jazykem.
(SPOILER)
Tak tohle už byla úplně jiná úroveň. Jestliže se většina série dá s přimhouřenýma očima nazvat literaturou pro teen/děti, tak tohle rozhodně pro děti není.
Rowlingová posunula celou svou sérii na další úroveň, protože Relikvie smrti bych se nebál zařadit mezi literaturu opravdu vysokém úrovně i z hlediska lexikální vybavenosti a hlavně myšlenek, které obsahuje. Je to daleko více filosofické, je to opravdu temné a konečně poznáváme i odvrácené stránky osobností hlavních postav. A přesto jim nepřestáváme fandit, tak dobře jsou napsané.
Konec to má očekáváný, ale je to happy end vykoupený větším množstvím krve, než bych na začátku celé série čekal. Umírají sympatické postavy, rodiny se rozpadají, ničí se sny a celé to je chvílemi opravdu hodně surové, až si říkám, že to snad ani nemůže být stejná série jako Kámen mudrců, kde na dlouhou největším nebezpečím byl směšný trol ze záchodků.
Skvěle napsané, dechberoucí a opravdu dokonalé zakončení série.
(SPOILER) Nejtemnější díl série. V paměti mi zůstaly Harryho i Ronovy vzteklý záchvaty na společném putování temným krajem a soucit s Hermionou, která se je snažila usmířit. Chytání nelegálního rádia, který Harrymu fandilo. Návštěva Harryho rodné vesnice a rodičovského domu pobořeného od té chvíle, která odstartovala jeho životní příběh. Nepochopila jsem, jestli ta vesnice je běžným lidem neviditelná, nebo se tam usídlené kouzelnické rodiny snaží navenek chovat normálně, takže nikomu není nic podezřelé? K potterovské sérii mám spoustu podobných otázek. Nicméně jsem ráda, že v téhle knize byl kouzelnický svět zase na chvíli zachráněn a Harry si poprvé ve svém životě mohl oddechnout a přestat žít pod hrozbou vyhladovění či hrozné smrti - protože bezstarostné dětství, na které měl nárok, mu Brumbál upřel a místo toho ho nechal trpět u krutých příbuzných.
Děkuji světu Harryho Pottera za všechny strávené chvilky. Děkuji za opětovný návrat do dětství a dospívání. Děkuji za moudra, která si z knih už po několikáté odnáším. Děkuji za veškerou lásku, přátelství, naději, dobrodružství, jakým mě tato série obdařila. Děkuji za smích, napětí, zoufalství i slzy, které mě při čtení knih doprovázely. Navždy budu tento příběh milovat. A jako poslední bych chtěla poděkovat J. K. Rowlingové za cestičku, jenž jsem díky ní a této sérii objevila.. a to je cesta lásky ke knihám.
„Posledním nepřítelem, který bude zničen, je smrt.“
Je to totiž právě ON, kdo Harryho provází celou ságou, na jejímž konci je už více méně zřejmé, že setkání s NÍM – Pánem smrti – je nevyhnutelné.
Naštěstí, Harry už ví, co je jeho posláním …
„Jeho posláním je vědět, ale nehledat, vědět o relikviích, ale nepodlehnout touze po nich, nechtít se stát Pánem smrti tak, že by smrt obelstil.“ (Brumbál)
Další běh událostí příštích největší z kouzelníků na straně dobra Brumbál, jak víme, předpokládal, Harrymu předal vše, co předat mohl a tak se i jeho úkol završil … snad Harry dobře poslouchal …
„O tom, jací jsme doopravdy, Harry, mnohem víc než naše schopnosti vypovídá to, co si sami zvolíme.“
„Nestačí jen prodlévat ve snech a zapomenout žít.“
„Pro spořádanou mysl je smrt jen další velké dobrodružství.“
(Brumbál)
Naštěstí, Harry tak už ví, co mu je předurčeno a čemu je přinucen účinně bránit …
„Nečekaná a neodvolatelná smrt se mezi ně vmísila jako přízrak.“
Harryse totiž už ve svém životě musel vyrovnat s odchodem mnoha jemu blízkých a milovaných lidí, a taky, potkal tolik podivných bytostí „mezi životem a smrtí“, a tak ví, že najít naprosto jednoduchou a jednoznačnou odpověď je úkol, který na něj celou dobu čekal … odvaha zhostit se ho, ta mu nechyběla nikdy … naštěstí :-).
Držte mu palce a nezapomeňte, že „Velká láska zanechává svá vlastní znamení.“
S Harrym jsem se na konci jeho dobrodružství rozloučila už po několikáté (opakovaně čteno, jak s dětmi, tak i sama), a přesto vím, že to nebylo naposled, stále totiž zbývá zodpovědět jednu otázku …
„Konec světa už nastal, tak proč neskončila i bitva?“
Na poslední díl Harryho Pottera jsem se na jednu stranu hrozně moc těšila, ale na druhou jsem nechtěla, aby celá ta série už skončila. Každopádně závěrečný díl byl skvělý, ale asi za mě není úplně nejlepší z celé série, to u mě pořád pořád vede šestka. Překvapilo mě, že sedmička je pořádně nabitá akci, od první do poslední stránky se pořád něco děje, což není u Harryho úplně zvykem, protože v těch ostatních dílech přišla nějaká větší akce spíše až na konci. Opět se ukazuje, jak má autorka celý ten svět promyšlený, protože zde byly v souvislosti s něčím, co se stalo ostatních dílech, a na co bych málem úplně zapomněla. Ke konci přichází jeden zvrat za druhým a já jenom koukla na to, jak se celá zápletka vyřešila, a jak do sebe všechno zapadlo. A ta závěrečná kapitola se vážně povedla a byla taak dojemná. Jediné, co bych vytkla, je to, že tam na můj vkus umřelo až moc skvělých postav. Nicméně jsem ráda, že jsem si celou sérii přečetla, jsem zvědavá na filmy a jsem si jistá, že ke knihám se budu vždycky ráda vracet.
5⭐/5⭐ Krásné zakončení celé série. Pokud jste nečetli, určitě to honem napravte, protože přicházíte o hodně.
(SPOILER)
Už od prvních dílů mě myšlenky a úvahy autorky neskonale fascinují. Její svět je na první i druhý pohled do detailu vymazlený, jednotlivé postupné informace se slévají v jeden logický celek a to já velmi oceňuji.
Přiznávám však, že celé hledání a putování na mě bylo krapet dlouhé, ale na druhou stranu během toho sršely nové a nové informace o kouzelnickém světě, které se v předchozích dílech ani nenakously.
Celou knihu jsem taky porovnávala s filmem, který byl sice nehorázně okleštěný o informace a různá spojení (pochopitelně), ale za mě filmové finále jednoznačně vyhrálo - bylo přehlednější, logičtější a hlavně bez toho patosu, kdy v knize Harry na Voldyho pokřikuje svá moudra, zatímco všichni v úžasu přihlížejí...ve filmu to prostě bylo čisté a přirozené. Bez fanfáry.
Na druhou stranu jsem z knihy lépe pochopila, jak se věci měly, za jakým účelem se děly. Třeba celá ta věc s hadem ukrytým v těle stařeny. Z filmu jsem to nepobrala tak jasně jako v knize - film naznačil jenom to, že z ní had vylezl, byla to léčka, zatímco kniha tomu dala trochu víc než jenom nálepku NEBEZPEČÍ a AKCE.
Nakonec jenom doporučím nová vydání s krásným přebalem - knihy se výrazně lépe čtou, typograficky i technicky jsou mnohem lepší než vydání předešlá (příjemný font, širší strany, kniha drží pěkně otevřená).
Já skládám poklonu. Rowling je geniální a já jsem strašně vděčnej, že se jí to povedlo a knihy napsala a vydala, protože to spojilo knihomoly po celym světe. Když jsem to četl po tolika letech, tak jsem měl strach, zda mě to bude bavit a ono mě to ty vole bavilo ještě víc, než když jsem to snad četl poprvý. Skvělý, boží, nejlepší. Asi to fakt budu číst stále dokola a dokola, protože tohle snad nikdy neomrzí.
(SPOILER) S HP jsme se sice rozloučili před dlouhými 15 lety ale tenhle příběh žije dál a budou ho objevovat i nové generace čtenářů. Finále bylo velkolepé a dojemné i tragické zároveň. Některé postavy přežili, jiné zemřeli. Příběh Snapea se mi líbil ale vždy sem tak nějak tušila u něj jak to bylo. Číst knihu byl dojemný zážitek myslím že nic takového už se asi nikdy u mě nebude opakovat. Asi ani nebude takový fenomén ani ve světě. Jedna kapitola mého dětství se uzavřela s ní i jeden epický příběh.
„Vědět, jak nejlíp na to, je nad všechno světa zlato.“
Dočteno, i když to byl boj. Začátek mě bavil moooc, ale pak jsem pomalu ztrácela chuť ve čtení pokračovat. Těsně před polovinou jsem příběh dokonce odložila s tím, že už ho asi nedočtu. Jsem ráda, že jsem mu nakonec dala ještě šanci, protože poslední čtvrtina knihy mě zase bavila hodně. A pak to pro mě tak trochu zazdila poslední kapitola. Vím, o co autorce šlo, ale mně to přišlo hodně patetické:-)
„Myslíte, že to dokážete?“
„Řekla bych, že ano, ujistila [McGonagallová] ho suše. „My učitelé se v kouzlech celkem dost slušně vyznáme, jak víte.“
Nejvíc se mi líbily pasáže, v kterých jsem se dozvídala více o Brumbálovi a Snapeovi. Tyhle dvě postavy jsou vskutku zajímavě napsané. Také samotné relikvie smrti mi přišly přitažlivé. Ale samotné pátrání po viteálech se tak šíleně táhlo… Tento díl mě úplně neoslovit hlavně proto, že se děj odehrává z 80 % mimo Bradavice. V těch předchozích to bylo právě naopak. Jak jsem se ocitla zpět ve škole kouzel, tak to bylo zase to pravé ořechové. … Celá série je úžasně propracovaná, všechno do sebe zapadá, postupně jsem si mohla udělat ucházející představu o kouzelnickém světě. … Úplně jsem se nedokázala napojit na přerod z dobrodružného v zásadě bezpečného příběhu v mrtvolami hemžící se jatka. Bližší mi byly úvodní díly, kdy jsem se s Harrym, Ronem a Hermionou potulovala po Bradavicích a objevovala nová tajemství hradu. … Každopádně nemohu Rowlingové upřít nesmírnou fantazii a vynalézavost, se kterou přistupuje k propojování přítomnosti s minulostí. Tohle jí jde báječně.
„Po dvou téměř probdělých nocích byly všechny Harryho smysly v pohotovosti víc než obvykle.“ … Tak to bych teda chtěla vidět. Jednou jsem dělala zkoušku na VŠ po téměř probdělé noci (měli jsem akci s dětmi Noc s Andersenem) a byla jsem tak mimo, že jsem měla problém soustředit se na otázky, které mi zkoušející dával:-)
Nevím, zda někdy šáhnu i po osmém díle. Nejdřív jsem myslela, že ne, ale teď jsem na vážkách:-) Každopádně si dám teď určitě nějakou dobu od Harryho pauzu. A možná pak zkusím nějakou tematicky laděnou knihu z této výjimečné ságy. Potterhead se ze mě sice nestane, ale chápu, proč si tuhle sérii tolik lidí zamilovalo. Kdybych se nemusela rozloučit s tolika oblíbenými postavami, tak bych jím možná také byla:-) Teď když už vím, tak mě znovu neláká.
„Hodláte se snad živit kouzelnických právem, slečno Grangerová?“ zeptal se Brousek.
„Ne, to nehodlám, odsekla Hermiona. „Doufám, že budu dělat něco užitečného!“
Ano, uznávám, po příchod do Prasinek se jedná o jeden ze zdlouhavějších dílů. Připisuju to faktu, že zde nemáme jednotný příběh a "jenom" se rozvíjejí stěžejní motivy série - vykoupení, smrt, křehké mezilidské vztahy a podstata povahy člověka. Mě ale osobně úvahy Rowlingové vždycky bytostně přitahovaly a ztotožňuju se s nimi, takže si na jejich rozvedení ani v nejmenším nestěžuju. Přiznávám však zároveň, že do té doby nejistou pětihvězdu si zajistila až nepopsatelně epická bitva o Bradavice. Tolik krásně vylíčených obrazů, tolik nádherných momentů postav a tak přeúžasný tah na branku pro mě osobně žádné jiné finále nikdy nemělo. Ani finální čtyřdíl Avatara. A za to je prostě potřeba zatleskat. Velké díky za můj pravděpodobně nejoblíbenější příběh. Škoda, že byl v průběhu let tak znehodnocen, v očích mnoha ponížen a bezskrupulózně zkomercializován. P.S.: Na závěrečných tečkách jsem nikdy nijak zvlášť nebazíroval a nemyslím si, že zrovna Relikvie nějakou potřebuje. Postavy vyspěly už během příběhu a Rowlingová své dořekla. Nevadí mi, že z toho zřejmě nechtěla mít Návrat krále a přeskočila rovnou k epilogu, který mi taky stále bohatě stačí.
(SPOILER)
Musím říct, že lepší anotaci (Naposledy...?) jsem ještě nečetla :DDD
Proč museli umřít? Čest jejich památce.
Štítky knihy
zlo přátelství kouzla Harry Potter zfilmováno čarodějové nebezpečí dobrodružství černá magie pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
(SPOILER) No...Jejich útěky a plány byly dětinské, hádky a láskové boje taky...prázdnota. Pak to ale s návratem Rona nabralo obrátky a už je to lepší. Víte ale co mě štve? Že vše plánují a vše selže, nic jim tak nějak nedojde, nebo naopak mají mega tuny štěstí a vyváznou. A všimli jste si taky, že Hermiona tady v knihách pořád jen řve? Ve filmu tvrdá a suchá, tady ufňukaná...
Jo a ještě malá poznámka: jdou na ministerstvo přeměnění, a v tech jiných tělech dospělých si budou pořád říkat svými jmény, i když vědí, že jsou hledaní jo? Vezmu si podobu ministryně, ale budu si furt říkat Hermiono...sure
A jako psané je to taky good u fotky s Dóžetem, kdy se "drželi kolem RAMENOU a smáli se..."
Mám dost, že se Voldy v nácti jen tak sebral a šel pro diadém do ALBÁNIE (!) jen tak sám a uprostřed kilometrů lesů jasněže najde ten správnej strom, který tam byl před stoletími.
Nikoho nenapadlo, že teď už to může být vykácený a strom třeba ztrouchnivělý?? Že to tam už prostě nemusí být, když byl už před staletími VYKOTLANÝ??? Mě totiž jo!
O Ronovi, který mluví hadím jazykem ač v sobě nemá kapku Zmijozelu ani nemluvím.
To opravdu nelze udělat jen tím, že někoho napodobíte...mám dost.
Jo a Snape letící jen tak vzduchem taky good
Z Percyho, zapšklýho blbečka co ignoroval rodinu i přátele, je tu najednou bojovník co vtrhl do školy k rodině a střílí kletby do prsou ministrovi??
Pottera zasáhne crucio rukou Voldemorta, ale on NECÍTÍ BOLEST??? Wtf??
A když jsou v obležení smrtijedů tak místo aby se pod pláštěm přemístili, tak on jak ten blb vyvolá Patrona, aby na sebe jo upozornil a nechal je všechny zajmout??? Tak určitě...