Hastrman
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374421/bmid_hastrman-d5Q-374421.jpg
4
773
773
První kniha zavádí čtenáře do třicátých let 19. stol., kdy na své panství přijíždí jako volnomyšlenkářský šlechtic a podivín, který se zajímá o život lidí na vesnici, jejich zvyky, tradice, vztahy mezi českým a německým obyvatelstvem, obnovuje starý mlýn a na hastrmanské triky přitahuje místní krasavici. Temným mocnostem se však nelíbí jeho vlídné a familiérní zacházení s lidmi a zosnují pomstu. Druhá kniha vrhá hrdinu do současnosti této krajiny se všemi zlořády a záludnostmi doby. Hastrman znovu bere věci do rukou, aby udělal pořádek a vydobyl zpět to, oč moderní doba připravila člověka. Román je plný mystického tajemna a podivných záludných sil temných mocností zla.... celý text
Přidat komentář
První část knihy mne okouzlila, jak češtinou, tak návratem do života vesnice před více jak sto lety a lidovými zvyky. Zato druhá, zelené téma současnosti mne neoslovila. První část jsem hltala, druhou nedočetla..
Jelikož si pan Urban mimořádně pohrává s jazykem, bylo pro mě zpočátku těžké se do knihy tak nějak dostat. Aspoň jsem z toho měla takový pocit. Velmi časté vsuvky znepříjemňovaly čtení.
I přes svou originalitu mě děj první knihy příliš nezaujal. Druhá si trochu polepšila, co se týče dějové linky, ale opakující se popisy, ve kterých Hastrman utíká lesem ji vrátily na podobnou úroveň..
Urbanův Hastrman se nám představuje v jiném světle, než jsme doposud zvyklí, např. z dětství v podobě pohádek.
Kniha je rozdělena do dvou částí, v té první, která je zasazena do 19. století silně převládá lidový aspekt, část druhá se pak odehrává v současnosti a dominuje v ní ekologické téma.
Skvěle vylíčena je zde proměna hlavní postavy, a to Hastrmana. Na jednu stranu velmi a silně miluje svou osudovou ženu, v jádru je však stále týmž "temným" Hastrmanem, kterým býval.
Jako lahůdku hodnotím první polovinu knihy, jedná se o zajímavý rozbor lidových obyčejů, plus k tomu nádherné a skoro dojímavé popisy krajiny 19.století.
Rozhodně zajímavý počin, knihu jsem četla až po zhlédnutí filmu, který mě k ní přivedl. První polovina knihy víceméně odpovídá ději filmu, krásně se to čte, jazyk jedna báseň, zajímavý příběh i postavy. Z druhé poloviny knížky už jsem tak nadšená nebyla, ne, že by byla špatně napsaná, najednou jsem ale místo románu četla akční detektivku. Myslím, že filmové zpracování z knihy vytěžilo to nejlepší.
Hastrmana (či Vodníka) jsem si neoblíbila ani u K.J.Erbena a Urban to bohužel nenapravil. Knihou jsem proplouvala jen velmi těžce, místo hladkého a příjemného čtení se moje myšlenkové pochody zamotávaly do těžkých zelených řas stahujících mne ke dnu.
Velká část čtenářů přede mnou vychvaluje první část knihy - takřka idylické líčení života na vesnici někdy počátkem 19. století, kdy se ještě hojně mísily prvky pohanské kultury s násilně implantovaným katolictvím. Ač psáno opravdu bohatým, květnatým jazykem, ve mě (kdovíproč) právě tahle část vyvolávala spíše úzkost, nevnímám tohle období tak idylicky a rozjásaně, jak se nám autor snaží předestřít. Na desítkách stran se vesnický lid takřka neustále veselí, pějí se lidové písně, skáče se přes ohně, přinášejí se nejrůznější obětiny, trhá čarovně bejlí - zkrátka jedna lidová tradice střídá druhou takovým tempem a rychlostí, že se vše slévá v jednu šílenou změť. Děj - pokud už tam nějaký místy je - je navíc popsán velmi chaoticky a povrchně. Vůbec jsem nevytušila, kde vlastně vzniklo pouto mezi Hastrmanem a Katynkou, co je k sobě přitahuje - je-li to vůbec něco jiného než pouhý chtíč. Postavy ostatních aktérů jsou také vykresleny spíše staticky a působí jako prapodivný komparz ústředního hrdiny - Hastrmana.
Druhá část knihy by mne jako studovaného ekologa (občas také vnitřně naladěného skoro až na hranici ekoterorismu) asi měla zaujmout více. Nestalo se. Byť devastaci krajiny vnímám velmi bolestně všude kolem sebe, Urban mne nedokázal přesvědčit. Otevírá zajímavé otázky - kde je hranice možného odporu a prostestů proti ničení přírody a krajiny, jak moc mohou organizace typu Děti vody ovlivnit politická rozhodnutí, ale to vše se v tomto románu nějak rozmělňuje do prázdna, protéká to mezi prsty jako Hastrmanovi voda v potoce.
A do třetice všeho negativního - ty ilustrace v knize jsou (alespoň pro mé vnímání) skutečně ošklivé.
Ta první část je pohádka pro dospělý, taková neškodná romantická balada. V tý druhý to vypadalo, jako by se Urban rozhodl, že se za žádnou cenu nestane mainstreamovym autorem a všem babičkám, který si tu knížku v dobrý víře půjčily z knihovny na počtení u kafíčka, nechá úděsem spadnout do toho kafe brejle. Já mu to schvaluju, i když i na mě to bylo ekoteroristický sakra moc. S chladnokrevnou samozřejmostí tam ten zelenej Zorro mstitel vraždí snad na každý stránce.
Viděla jsem ukázku filmu, tak přečteno kvůli zvědavosti. Musím vyzdvihnout fakt nádhernou češtinu, krásná větná spojení a slovní obraty. Námět je neotřelý a popisy lidových zvyků přesné. Nicméně něco malinko tomu chybí a to myslím naleznu v Havelkově novém filmu. Ovšem druhá polovina knihy mě tak nudila, že jsem ji po pár desítkách stranách jen prolistovala. Nicméně hodnotím čtyřmi hvězdami, protože první polovina byla dost dobrá. :-)
Hodně, ale opravdu hodně zvláštní. Film jsem ještě neviděla, ale kniha na mě tak zapůsobila. Ten život na vesnici, jak ho autor popisuje, staré tradice, příroda...To byla opravdu nádhera. Silný příběh, možná se k němu ještě někdy vrátím, abych ho pochopila hlouběji.
Baron Salmon ochránce krajiny propadne kouzlu lidí, stává se člověkem, ale své druhé já nedokáže potlačit. První část, ačkoliv se jeví jako idylka českého venkova 19.století, se mi líbila více, než druhá část o zkorumpovaných politicích a vydrancované krajině, ačkoliv je popisovaná skutečnost bezútěšná, vše končí jako idylka, kdy lidé prozřou a vznikne ideální společenství. Tento idylický pohádkový konec mě zklamal, ale konec barona mě překvapil.
Urban prostě umí psát. Baron i Katynka jsou sympatičtí hrdinové. Historická část knihy mě bavila podstatně víc, než ta ze současnosti. I tak jsem to četla celé hned dvakrát .
Přečetla jsem jen první část knihy a to s velkou námahou. Spousta věcí tam je tak "podstrčena" bez vysvětlení, třeba vztah mezi hastrmanem a Katynkou. Nepřeskočila mezi nimi žádná "jiskra", nic, co by dokazovalo, že je to k sobě táhne nebo že mezi nimi existuje nějaká přitažlivost. Příběh celkově byl tak zmatený, chvílemi jsem ani nevěděla, co se děje.
Jako první jsem viděla film, který byl naprosto strašný, ale slyšela jsem, že prý je kniha skvělá. No, bohužel kniha byla na stejné úrovni jako film.
Díky filmu jsem se dostal i ke knize - mám ji na seznamu k přečtení již dost dlouho. Jenže tenkrát jsem se přeUrbanoval a tak na ni nedošlo. Na Urbana musí mít člověk naladěno, aby se dal číst. A já se tentokrát naladil filmem podle této knihy. Jsou tu rozdíly, ale po dlouhé době můžu říct, že nejsou filmu na škodu.
Kniha je dvoudílná, oba díly se odehrávají v různém čase a jsou spojeny jednou osobou. První 4/7 knihy jsou skvělé a zasloužily by si 100%. Jazyk kterým jsou napsány a příběh je perfektní. Podle této části byl natočen film.
Zbytek knihy už kulhá za tím začátkem. Je sice poněkud realističtější, ale ta ekologická linka... navíc se nemohu zbavit určité myšlenkové podobnosti se Sedmikostelím...
První část jsem vyloženě hltala. Tradice, příroda a žití na vesnici v 19. století mě opravdu bavilo. Druhá část se četla hůř, ale příběh byl na dnešní dobu více než zavádějící. Jenom konec jsem trochu moc nepochopila, co se stalo. I s tím knihu hodnotím velmi pozitivně.
Viděla jsem nejdříve film a pak přečetla knížku. První část, která byla zfilmovaná byla skvělá a dala bych za ni 4*. Bohužel druhá část byla jedna obrovská nuda, která mi nedávala valný smysl, moc nechápu, že obě části knihy napsal jeden člověk, myslela jsem, že to ani nedočtu, samotný konec mě také nijak nenadchl. Díky té šílené druhé části tedy hodnotím pouze 2*. Škoda.
První část knihy mě nadchla zejména použitým jazykem, podrobně popsanými zvyky, životem na vesnici a sexuálním mravenčením. Z důvodu složitosti jazyka však doporučuji mít ze začátku knihy na čtení klid bez rušivých elementů :).
Z druhé části jsem byla v rozpacích. Jazyk byl sice srozumitelnější, ale o to horší mi přišel děj. Samé zvraty, nevyřešené vraždy (leckdy nepochopitelně) a mnoho do očí bijících nedostatků.
Myšlenka knihy je originální a úžasná, škoda, že ji autor lépe nepodal a nezachoval úroveň první části.
Tak nevím...za mě tři hvězdy. část se mi četla hodně pěkně, část mě neskutečně nudila.
Kdysi jsem četla Sedmikostelí, a vůbec se mi nelíbila. Takže jsem Miloše Urbana nevyhledavala, ale díky traileru filmu jsem se H.rozhodla číst. Wow, vůbec jsem se nemohla odtrhnout, pohádkovy podtext, popis přírody, láska k ní, zvyky v první knize, kterymi dřívější lidé žili,propojení obou částí...i konec knihy. Takže tímto románem si to pan Urban dost vylepšil a těším se na film s panem Dobrým.
Uff, prokousat se knihou byl i pro mě dost tvrdý oříšek. Přece jen jsem očekávala, že zde bude trochu více děje. Napětí tu nebylo vůbec žádné a v tomhle zůstal potenciál knihy hodně nevyužitý, alespoň tedy pro mě. Jak už ale padlo v předchozích komentářích, chválím autora za velmi slušnou stylistickou formu jazyka a přiblížení pohanských zvyků a tradic venkovského života v předminulém století, jež bylo velice zajímavé. Těším se, až knihu porovnám s filmovým zpracováním.
Kniha Hastrman byla pro mě velký boj, který jsem nakonec vyhrála. Několikrát jsem ji chtěla odložit, ale jsem ráda, že jsem se doslova prokousala první částí do té druhé. Jazyk, který používá Urban, je pro mě velmi těžký na čtení. Krásně jsou zde popsané lidové zvyky a rituály, ale díky popisům jsem se trochu ztrácela v ději. Těším se, až budu moci porovnat s filmem.
Štítky knihy
ekologie zfilmováno faráři ochrana životního prostředí pohané, pohanství ekoterorismus vodníci Magnesia Litera romány
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Asi jsem nečetla knihu, která tak pěkným jazykem a originálním stylem popisuje tak temné věci, lidi, rituály. První část je opravdu silné kafe pro někoho, kdo má "respekt" z vody, především té stojaté. Autor se vyžívá v hnusu bahnitých vod i lidských povah a stejně jako obrazy Pavla Růta (vydání Argo) příběh doslova přitahuje temností (až ošklivostí).
Na knize opravdu neshlédávám nic idylického či romantického (a už vůbec ne v první části), ale nedá se upřít její literární kvalita. Jestli bych chtěla vidět do hlavy nějakému spisovateli, asi to bude Miloš Urban.
"Krajina ztratila své dominanty i své propasti, zploštila se - stejně jako duše lidí, kteří v ní - a z ní - žijí."