Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Havraní kruhy série
1. díl >
První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho nejsi nikdo. Jsi jen nákaza. Pouhý mýtus. Člověk. Hirka se ve svých patnácti letech dozvídá, že je Ódinovo dítě — bezocasá stvůra z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo napovrch, a hodlá toho docílit všemi prostředky. Hirka, jíž jde náhle o život, musí uprchnout. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy… První díl úspěšné norské fantasy trilogie Havraní kruhy inspirované severskou mytologií je nejen skvěle gradovaným dobrodružstvím, ale také příběhem o touze po spravedlnosti, o nebezpečí slepé víry a právu či odhodlání vést druhé. ----- Velkolepé vyprávění o víře, pochybách, přináležitosti, podezíravosti a strachu z neznámého. Románový svět je celistvý, plný hlubokých myšlenek a věrohodných postav. - Porota ceny Fabelprisen Málokdy mě něco ohromí tak jako energie a vypravěčské kvality Siri Pettersenové.[…] Sledujeme novou hvězdu na nebi fantasy. Hvězdu, která září nad zamrzlým severem a zcela jistě zazáří i v zahraničí. - Steven Ekholm, Dagens Nyheter Především jde o řemeslné velmi dobře zvládnutou prózu bez manýr. To je to, co ji v rozbujelém žánru fantasy staví vysoko nad ostatní. Kniha nabízí nervy drásající příběh a přesvědčivé postavy. - May Grethe Lerum, VG... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Odinsbarn, 2013
více info...
Přidat komentář
Ano! První kniha této trilogie je opravdu povedená a další díly nejsou výjimkou! Norská fantasy se přeci jen v maličkostech liší od ostatních druhů fantasy. Při čtení této knihy pustíte uzdu své fantazii. Autorkou doslova vykreslený svět, a všechny postavy v něm, je úžasný. Těším se na filmové zpracování.
Tak...konečně jsem se vrhla do téhle tolik odkládané knížky (ano, mohla za to její tloušťka:D). Nakonec jsem ji přečetla za pár dní a dneska ještě běžela rychle kupovat Plíseň:). Ze začátku knihy jsem docela ztrácela a přemýšlela co vlastně které slovo znamená, zkoušela jsem hledat i nějaký slovník na konci. Postupně tak nějak vše vyplynulo, ale teda zmatek jsem z toho měla možná první třetinu knihu. Když jsem byla někde v polovině, začala jsem si říkat, kdy se konečně začne něco dít? Kdy už zjistí co je Hirka zač? Bavilo mě číst si o tomto světě, ale trochu mi chyběla akce, která je zde až téměř na konci. Co mě moc těšilo, byla délka kapitol, když takhle člověk čte hlavně v MHD nebo práci, tak se to rozhodně hodí:D. Přesto se kniha četla skvěle a moc se těším na další díl:)
Ačkoliv můj šálek kávy utvářejí hlavně víly, chmátla jsem rukou trochu mimo. Musím říct, že jsem se v této sérii zcela našla, takže jsem během chvíle měla přečtené všechny díly. Chvílemi jsem se smála, brečela, ale taky měla husinu. Našla si místo v mé knihovničce a i mně samotné. Rozhodně tato série není pro každého. Je to dílo, jež má spoustu chyb. I přes to, patří k mým velice oblíbeným.
Kniha z nakladatelství Host mě opět nezklamala. Ódinovo dítě je velice povedené fantasy s nádherně vykresleným prostředím inspirovaným severskou mytologií. Ale, jak se říká, má několik háčků. Ať jsem se snažil sebevíc, v knize jsem stále vyděl prvky z jiných knih. Například velmi výrazná podobnost mezi Slepými a Jinými z Písně ledu a ohně. Cestování mezi světy mi pak hodně připomínalo Zlatý kompas od Philipa Pullmana. Nevím, jestli je to jenom můj problém, ale nemohl jsem se vůbec začíst, hlavně ze začátku to byl občas boj, vlastně mi bylo docela jedno, co se bude dál dít. Pak se to ale zlomilo a od poloviny to už bylo v pohodě. Přesto všechno se ale kniha u mě na pět hvězdiček nevyšplhala, dávám čtyři, ale kdyby to šlo, dal bych spíš tři a půl.
(ani nevíte, jak moc těžké je psát komentář ke knize, u které se zmohnete jen na primitivní citoslovce)
W.O.W.! Je opravdu vidět, že Host vydává (doufám) jen kvalitní fantasy. Naslouchač byl bezpodmíněčně děsně originální, zato tahle pecka sahá do jiných výšek. Norská, čistokrevná fantasy plná havranů, Hirky a ocasů (ať už částí těla, nebo lidí).
Náš příběh postupně začíná v nenápadné vesničce, kterou Hirka považuje za svůj domov, až po epický konec u Havraních kruhů. To vše se odehrává v kulisách podobným středověku. S Hirkou ale vyprávění nekončí, autorka přináší i pohledy Urda a Rimeho. Kniha je také prošpikovaná a protkaná báječným a nervy drásajícím stylem psaní, krátko-dlouhými kapitolami a popisy neustálé odhalujícími nové a nové věci. Čemuž taky napomáhá Hirčin neustálý útěk, ta holka pořád před něčím utíká! Abych to tak shrnula, další díly netrpělivě čekají na přečtení.
Konečně nějaká nová fantasy kniha, která se povedla a byla na 90% originální. Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale to bylo nejspíš způsobeno velkou dávkou informací. Kapitoly by mohly být kratší, ale pro zkušeného čtenáře je to pohodička. Za mě plný počet. Rozhodně stojí za přečtení. Další díl si určitě přečtu.
U knihy mě štvala délka kapitol. Příběh byl dobrý, ale že bych měl nutkání knihu číst pořád, to ne.
Poměrně zajímavý příběh, avšak kdyby mi některé pasáže dost silně nepřipomínaly hry o trůny. "Ledová zeď", "Slepí". Až na tyto výjimky knihy skýtá originální nápady.
Začínající příběh o nalezení Hirky jsem musela poměrně rozlouskat, jelikož jsem nic z knižního slangu nepochopila. Postupem času jsem porozuměla, ale kniha mě překvapivě přestala bavit ke konci. Bylo to chaotické, nepřehledné a pro mě nepochopitelně psané. Rozhodnutý osud hlavních hrdinů mě příliš nepřekvapil.
I přes některé nedostatky se mi kniha líbila a věřím, že druhý díl bude mnohem lepší.
No páni,stylem úplně jiné vyprávění než jaké jsem doposud četla. Autorka najednou začíná vyprávět. Hodí Vás do nového světa bez vysvětlivěk co kdo je, co je Obřad, Síla, přimknout, Rada, .... Až v průběhu čtwní se vše dovídáte. Ne však jednoduchým vysvětlením, ale z kontextu, z rozhovorů, z náznaků. Na mě takový přístup dělal ohromný dojem - cítila jsem, jako by autorka v tomto světě žila, jako bych tam žila já spolu s Hirkou a Rimem. A pak žádná vysvětlení přeci nepotřebuji. Ymslanda pro mne byla skutečnější. Bravůrní!
Jak tak tady čtu, neměla jsem se začátkem problém jenom já. Chvíli trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale potom jsem se už jen nechala nést na vlnách Síly. :) Nemůžu dospat zítřka, kdy si půjdu do knihovny pro druhý díl.
Kniha ve mě zanechala opravdu hluboký dojem. Prvních sto stran jsem se sice zmateně přehrabovala textem s nadějí, že konečně pochopím, co se mi autorka snaží sdělit, ale poté, jako by mi v mozku přeplo a kniha začala neuvěřitelně rychle utíkat. Možná to bylo surovým stylem psaní autorky. Celý koncept i následovné provedení knihy byly opravdu špičkový a rozhodně tuto knihu zařazuji mezi nejlepší knihy tohoto žánru, co jsem kdy vůbec četla.
Kniha je velmi ordinérním příkladem fantasy, přesto má v tomto prozkoumaném žánru pěkný námět.
Začnu nejprve tím, co mě naštvalo:
- nemohla jsem se začíst! Až kolem strany 140 jsem teprve chytila slinu a začala si čtení užívat
- šíleně moc názvů, rituálů, postav a pojmenování, které nejsou vysvětleny a až postupným prokousáváním se knihou vám dojdou souvislosti či samotná podstata
- texty psané kurzívou na mě sem tam působily schizofrenickým dojmem a mnohokrát mi k textu nešly
- nerozvážnost Hirky a její víra (nevíra?) ve Všemocného (tak buď věřím nebo ne...)
- SPOILER!!!!! Hirka odstrčila Rimeho... achjo...
Co mě na knize naopak velmi bavilo:
- po pochopení všech jmen a obřadů mi přišlo bezva, že jsem se o nich vůbec dověděla (mnohé z nich totiž mají základ v severské mytologii)
- skvěle popsaná láska mezi dvěma lidmi, kteří vlastně nevědí, jak se chovat a čemu věřit
- bavilo mě číst souběžně několik dějových linek, které se pak seběhly do jedné
- pěkně se mi četlo o Síle. Autorka uměla skvěle popsat všechny příznaky od počasí až po vnitřní cítění
Příběh jsem přečetla za 3 dny - první dva dny jsem se nutila do těch 140 stránek a třetí den jsem zhltla zbytek. Celkově dávám knize **** - strhávám jednu hvězdičku za ten těžký začátek a kurzívu. Doufám, že druhý díl bude mít od začátku do konce co nabídnout a že děj bude ubíhat stejně rychle.
Hirka, hlavní hrdinka je báječná. Ostatní postavy jí skvěle doplňují. Příběh vás bez okolků vhodí do rozjetého vlaku, takže se s dějem, postavami a celým světem knihy seznamujete tak nějak za běhu, ale není to nic co by knižní sportovec, zvyklý na 500 stránkový běh nezvládl! ;)
Moc se těším na pokračování!
Abych se přiznala, první díl byl pro mě asi nejhůř stravitelný. Nicméně jsem se překvapivě nenechala odradit a dala tomuhle nového světu šanci.. Začátek nového světa, který čtenář nezná, je vždycky náročný a než se to rozjede, člověk pochopí souvislosti a podobně. Nicméně si myslím, že i přes ten podivný a lehce rozpačitý začátek si ta kniha zaslouží, aby si ji lidé přečetli. Hlavně kvůli pokračování, která tuhle knižní sérii vyhoupla mezi mou oblíbenou..
Co k tomu říct... Po knize jsem sáhla až po téměř přinucení od bývalé spolužačky. Když jsem knihu uviděla prvotně v regálu, ani mě nezaujala. "Nechutná" obálka a název mi připomínala spíš nějakou "hysterickou" (čti historickou) prózu, které úplně neholduji a myslela jsem si, že je kniha ve špatné sekci.
No, když se na ni však kdysi dávno objevila první, mně viditelná recenze, začala jsem o ní uvažovat.
K samotnému čtení. Názvy matoucí, hlavní hrdinka se snaží být ve všem samostatná a nejlepší. Dobře, tam to zavání egoismem. Knihu jsem na 3 měsíce odložila. na 3 měsíce a vážně si upřímně myslela, že ji ani nedočtu. Vánoční svátky mě však přinutily knihu znovu otevřít a začít od začátku... Možná to byla spíš ta zvědavost na souvislosti se Severskou mytologií, o které se také zmiňuje. Znovu ty zmatené názvy, Hirka, Ocasatí, Havrani. A pak BOOM. Nemohla jsem se odtrhnout. Do lednice s knihou, do vany s knihou, odmítání řídit a radši jezdit autobusem, abych mohla číst. Kniha má příjemný překlad a hlavní hrdinka se ve finále ukáže být vcelku fajn.
Pořád přemýšlím, jak tuto knihu ohodnotit... Sice to není rozhodně má první zkušenost s fantasy, ale chvílemi jsem se trochu ztrácela. Autorka svět, ve kterém se příběh odehrává, nijak nespecifikuje a nepopisuje. Dokonce jsem někdy uvažovala, jestli nečtu třeba už několikátý díl. Ale kniha se mi líbila, i když byla chvílemi trochu rozvleklá, nakonec z ní mám dobrý pocit. A hned jsem dala šanci druhému dílu :)
Zpočátku pro mě bylo velmi obtížné se ve všech názvech a místech zorientovat. Pak už to šlo, ale úplně mě ta kniha do sebe nevtáhla, něco tomu chybělo.
Skvělý záporák, a skvělí hlavní hrdinové! Hirka není žádná hrdinka, která je ve všem dokonalá (což je jenom dobře, protože jí je jen 15) a na konci knihy jsem si vlastně uvědomila, jak jiná je od té Hirky co byla na začátku.
Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila co se vůbec děje, protože jste do příběhu doslova hozeni a bez vysvětlení si spoustu věcí musíte domyslet sami. Ale po tom co jsem se zorientovala v příběhu jsem celou knihu přečetla tak rychle, že ani nevím jak se mi to podařilo :D
Štítky knihy
norská literatura fantasy pro děti severská mytologie pro dospívající mládež (young adult) fantasy havrani
Autorovy další knížky
2016 | Ódinovo dítě |
2017 | Plíseň |
2017 | Síla |
2021 | Železný vlk |
2024 | Stříbrné hrdlo |
Skvělá knížka. Opravdu komplexní svět, autorka je neskutečná, bylo vidět, že má vše promyšlené. Tohle dílo je prostě dokonalé! I s jeho neobvyklou obálkou. Těším se na další díly.