Gateway
Frederik George Pohl Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/8927/bmid_gateway-L3U-8927.jpg
4
297
297
Lidstvo nachází ve Sluneční soustavě zařízení a stavby tajemné cizí rasy, která dostane jméno Heechee. Jejich technologie byla velmi rozvinutá a některé artefakty se ukázaly jako velmi přínosné a lidmi dobře využité. Nikdo ovšem neví, jak Heechee vypadali ani kam odletěli. Největším objevem je asteroid Gateway, cosi jako kosmická stanice s přibližně tisícovkou funkčních mezihvězdných lodí. Každá je naprogramovaná k nadsvětelnému letu na vzdálené místo kdesi v neprobádaném vesmíru. Není možné je řídit, ale přesto se hlásí dobrovolníci, prospektoři, kteří se těmito loděmi vydávají do neznáma. Někdy najdou poklad, jindy - smrt. Robinette Broadhead je jedním z nich...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , Laser-books (Laser)Originální název:
Gateway, 1976
více info...
Přidat komentář
Kniha má dvě dějové linky. Současnost kde Robinette navštěvuje svého robotického psychiatra Sigfrida von Cvoka a poté Robinettovu minulost spjatou s mimozemskou civilizací. Musím říci, že více mě zaujala linka, zabývající se postupným odkrýváním Heecheeské civilizace. Avšak konec, kdy se tyto dvě linky spojí, je naprosto úžasný.
Původní knížka je asi celkem dobrá. Vydání z roku 1991 ale sráží otřesně diletantský překlad Josefa Studeného. Ten je proveden stylem tzv. "czenglish", jehož hlavními znaky jsou doslovně přeložené fráze, které ač užívají českých slov, nejsou česky; a dále překlad určitých výrazů slovy, která znějí v češtině podobně jako původní výraz, ale znamenají něco jiného.
Představa o překladatelově myšlení získaná přečtením knihy: "Je tam napsáno "classified information"? Tak tam dám "klasifikované informace", to zní podobně, tak to bude stačit." Přitom ze smyslu textu a letmého pohledu do výkladového slovníku je jasné, že jde o "tajné informace".
Aby toho nebylo málo, text trpí řadou chyb, jako jsou přebytečné uvozovky nebo chybějící mezery (propojená slova jdoucí za sebou).
Tohle nemohl soudný člověk vydat a zajímalo by mě, jak k tomu došlo.
"Zmocnila se mě nahá hrůza," napsal Josef Studený, a mě se přitom zmocňuje čirá hrůza.
Proboha kdo to prekladal?! Kolektivni prace specialni zakladni skoly? V 1/4 to vzdavam a jdu hledat original, to se neda cist.
Když opomenete takové ty dobové nesmysly, jako že se kouří (i tráva) v raketě nebo že si tam v hrnci dusí maso, a vyloženě technické nesmysly, kdy se hlavní hrdina opilý potácí v téměř nulové gravitaci tunelem, aby pak vysílením padnul "do postele", nebo když v takové téměř nulové gravitaci zfackuje svojí přítelkyni tak, že jí vyrazí zuby (to bych fakt chtěl vidět v reálu), je to dost čtivá knížka skvěle stylisticky zvládnutá. Scény u robopsychologa mají své pevné místo, i když se zdánlivě zdá, že protahují děj. Bez nich by to nefungovalo. Skvěle fungují i "paratexty": hlášení z dalších výprav, výňatky z přednášek, dopisy... Do něčeho podobného se v žánru pustí o spoustu let později třeba Kim Stanley Robinson v románu 2312. Nějakou náhodou se mi stalo, že jsem nejdřív z Heechee ságy četl druhý díl, což byl za mě propadák. Po přečtení prvního sice věci dávají větší smysl, ale stejně je to neporovnatelné. Tohle je skutečně Pohl ve své největší síle. I když za jeho nejlepší román považuju pořád Man Plus, díky tomu, jak si hraje se žánry a čtenářským očekáváním.
V norách,
kde Heechee se schovávali
v jeskyních plných hvězd
v tunelech skrytých v srdci skály
hledáme cestu cest . . .
Je tomu už dlouho, co jsem tuto sérii četl. A taky jsem se trochu bál, se do ní znovu pustit. Ze staršími sci-fi příběhy je ten problém, že to, co bylo před třiceti lety technickou novinkou, může už dnes být zastaralým artefaktem. Artefakty mimozemské rasy Heechee však zatím nestačily zestárnout. A tak jsem se opět setkal s umělou inteligenci Sigfridem von Cvokem (dále jen Sigfrid) a prospektorem Robinette Broadheadem. Říkejme mu raději Bobe, je na své skoro ženské jméno trochu alergický. Těšil jsem se na jejich cvokařské rozhovory a hlavně na kosmické lodě odlétající z Gateway aniž by někdo věděl, kam letí.
Citát: Když jste přežili cestu na Gateway kosmickou lodí, je možný, že přežijete i cestu lodí Heecheeů.
Ptáte se, co je Gateway? Gateway je letící asteroid/kometa/artefakt vytvořený tak zvanými Heecheey. Mimozemšťané kolem asteroidu/komety vytvořili kostru z neznámého kovu, osadili ji několika stovkami lodí, přesnější číslo je 924 . . . a pak všechno z neznámého důvodu opustili. Dobrodružství začíná, až když si Gateway osvojí lidé. Prospektor vleze do kosmické rakety, nastartuje a pak už jen doufá, že loď nepoletí tam a zpět -déle, než sní a vypije to, co si vzal s sebou. Pak někde ve vesmíru přistane na cizí planetě (nemusí to být zrovna planeta), on sebere vzorky a raketa se s ním zase vrátí na Gateway. Délka cesty není nikdy známa. Tak že ano, dobrodružný a napínavý je to dost.
Malá ochutnávka:
SPRCHOVÁNÍ
Tato sprcha je automatická a voda teče dvakrát po 45 sekundách.
Mýdlo obdržíte mezi dvěma dávkami vody.
Máte nárok na jedno použití za tři dny.
Sprchy navíc zatíží váš účet poplatkem 5$ za 45 sekund.
Libí se mi i způsob vyprávění. Rozhovory Boba a Sigfrida probíhají v reálném čase, ale pojednávají o minulosti Boba před Gateway a na Gateway. Vše je zvolna dávkováno, čtenář postupně zjišťuje Bobovo pohnutky a jeho štěstí na Gateway. Ve své podstatě je tohle vážný román, bez špetky humoru a se spoustou smrti. Když si Bob/Rob poprvé sednul do takové lodi, měl jsem skoro strach, jak to s ním dopadne. Věděl jsem, že asi přežije, ale i tak, strach tam byl. Vlastně jsem to věděl 100procentně, že přežije, že jo, když celou dobu na ty časy vzpomíná, ale . . . i tak. V tu chvilku jsem si neuvědomil, že už čtu o minulosti, o věcech a startech, co už se staly. Jinak, perfektní příběh a už se vrhám na další knihu.
Citát: Hledáte-li na planetě stopy života, nečekejte velký neónový nápis Zde žijí vetřelci.
Jako úvod do série o Heechee dobré - až na ty zbytečné kapitoly s robopsychiatrem, na čemž se koukám tady všichni shodneme. Jinak nápad s vesmírnou ruskou ruletou v podobě předem naprogramovaných mimozemských lodí se mi moc líbil, takže rád se zakousnu do pokračování.
Rozporuplná kníža....přiznám se, že část kapitol s psychiatrem jsem přeskočil. Většina znich byla o ničem až na ten konec, kdy to zapadlo, ale stějně.
Hlavní postava nebyl žádnej sympaťák, ale podle mě to byl autorův záměr. Jako úvod do série of Heechee to nebyla zrovna taková sláva. Zatím v plánu nemám číst další díly, ale kdo ví....
Už je dost znát, že se jedná o starší knihu, přesto pro mě byl fascinující nápad, že lidstvo najde vesmírnou stanici mimozemské civilizace, jejichž kosmické lodě používá k objevování, aniž by zcela porozumělo jejich technice.
Hlavní postava mi nebyla nijak zvlášť sympatická, ale nejvíc mi vadily kapitoly, které se věnovaly jejím návštěvám u psychologa. Rušivá byla i spousta příloh různě poházená po stránkách knih, která měla dokreslovat život na mimozemské vesmírné stanici, ale jen málokdy přinesla nějakou zajímavou informaci.
I přes tyto chyby se mi Gateway líbila a jsem zvědavý, jak se bude tento svět vyvíjet v dalších dílech série.
Děsně rozporuplná kniha která mě neskutečně iritovala. Uvedení do série o "Heechee", totálně zmrvené hlavním sráčem (pardon, to se nedá napsat jinak), neskutečně otravnými rozhovory s počítačovým psychiatrem/psychologem kterými si hlavní sráč jitří své mindráky...ach jo :( S odřenýma ušima 3 z 5, závěr silně skřípe i po stránce logiky. Další "díly série" jsou naštěstí lepší, celé Heechee univerzum zajímavé, a pro jeho pochopení je víc než vhodné přečíst si i tohle...
Knížku jsem objevil náhodně díky této databázi knih, zaujala mě, tak jsem si koupil všechny díly a naordinoval jsem si to jako bezproblémové čtení během vánočních svátků. Zaujala mě anotace, líbil se mi námět. Od knihy jsem čekal něco naprosto jiného. První díl Gateway mě totálně zklamal, to co je v anotaci se řeší jen okrajově. Neustále se tady řeší jen neschopnost a zbabělost hlavního hrdiny, který dochází k psychologovi. Kapitoly u psychologa jsou největší nuda na celé knize.
Neustále se tu řeší jen sex, sexuální komplexy. Ten hlavní děj je tady jen na okraj. Je to škoda. Knížka měla velký potenciál a autor ji nedokázal využít. Nemít koupené další díly, nepokračoval bych ve čtení.
S touhle knížkou je to hodně rozporuplné. Nápad je skvělý a části, v nichž se cestovalo vesmírem, mě bavily. Bohužel jich moc nebylo. Mnohem víc tam bylo sexu, vztahových trablí a sebelítosti hlavního hrdiny. Ten mi vadil nejvíc. Obyčejnějšího, nudnějšího ubožáka už snad ani vymyslet nejde. Já chápu, že to bylo schválně, ale přeci jenom, číst o někom, kdo je sám o sobě takhle nudný, nemůže nikoho bavit. Takže celkově dobrý nápad, ale ocenila bych víc dobrodružství, míň psychologie a hlavně jiného vypravěče.
Proč zrovna tenhle chlápek?
Proč je naším okénkem do nově objevených světů zrovna tenhle nudnej, odpuzující budižkničemu, který se kdovíproč transportuje na vesmírnou základnu, jen proto aby se tam bez peněz plácal odnikud nikam a bál se létat na výpravy?
A kterej navíc zpracuje svoji přítelkyni fasádu kvůli podezření z nevěry, ač sám zrovna měl ještě mokrýho ptáka odjinud, a ona se k němu na konci vrátí i s dírou v hubě, kterou jí udělal - jako wtf dpč co to sakra bylo? I kdyby se tam ti Heechee bývali objevili, rozpárali nějakého nešťastníka jak zatracenou rybu a uštrikovali si z jeho střev šálu, tak mě to neznechutí víc.
Je možné, že autorovým záměrem bylo představit nám typického ''redshirta'', postradatelný a zaměnitelný kannonenfutter s nejistým koncem, který je ochotný celé dny prosedět v podezřelé plechovce, ale i tak to býval mohl být aspoň někdo, kdo se nebojí a skutečně něco zažije.
Ke čtení mě nalákala autorova povídka v jedné antologii - ale kdyby se z této knížky vystřihlo to psycho žvanění a problémy se ženskýma, zajímavého materiálu by zbylo právě tak na povídku - a i z tam té jsem se dozvěděla snad i více, než z celé této knihy.
Po knize jsem sáhl z několika důvodů. Jedná se o oceněnou žánrovou klasiku. Anotace nás naláká na skvělé dobrodružství, kde budeme odhalovat cizí rasu, její plavidla a jiné artefakty.
Něco málo tu je nastíněno, ne že ne. I nějaká ta menší výprava, která jak začne tak skončí a na čtenáři nezanechá žádný dojem.
Celkově se příběh celou dobu plácá na onom Gatewayi. Hlavní hrdina je opravdu týpek, nedivím se, že chodí k holografickému psychologovi.
Ve výsledku jsme se v knize opravdu nic zajímavého nedozvěděli, něco více o Heeche, nebyly nám představeny nějaké nové artefakty atd. A hlavně konec knihy nenalákal na další čtení.
Těžce nevyužitý potenciál!
Celkové hodnocení 40%
Rozhodne prekvapivá vec, len neviem či pozitívne alebo negatívne. Téma nebezpečných experimentálnych vesmírnych letov "za pokladom" pomocou technológií nejakej zaniknutej mimozemskej civilizácie o ktorých nikto poriadne nevie ako fungujú by mohla byť základom pre riadne tučné sci-fi dobrodružstvo, ale v skutočnosti je to iba maľovaná papundeklová kulisa pre životné trampoty jedného lúzra. Tento "hrdina" túži uniknúť smradľavej pozemskej realite a tak sa obšmieta okolo oných letov, ale zároveň je fatálne zbabelý a tak je väčšina knihy o tom ako sa paradoxne snaží neletieť, lebo sa bojí. A keď už konečne letí, tak je to len nejaká dvojstránková otočka zakončená fiaskom. Ak pominieme klátenie žien, značnú časť príbehu zaberajú sedenia s robopsychiatrom a tie sa mi zdali byť úplne od veci. Vo finále síce zistíme prečo tam vlastne chodí, ale zmysel to aj tak nedáva. Ten chlap má takú dejovo zásadnú traumu, ale než to ako čitatelia zistíme tak tam iba náhodne rozoberajú vzťah s matkou, latentnú homosexualitu a teplomer v zadku. No a ona samotná zvratová udalosť bola značne zmätená a nie som si istý či som pochopil ako to prebehlo a či to nebola úplná kravina. Nie že by kniha ako celok bola zlá, ono tá mizéria vesmírneho smoliara inak celkom ušla.
(SPOILER) Velké zklamání a velká nuda. Po knize jsem sáhla na doporučení známého a čekala jsem sci-fi. Dočkala jsem se románu s téměř nulovým dějem, ve které má sci-fi jen vedlejší roli a hlavním tématem je odhalování traumat hlavního "hrdiny" (hrozného slabocha a navíc i ubožáka, který zmlátí ženu). Ani ten mnoha komentáři oslavovaný závěr to nenapravil, právě naopak. Pohl v něm popře nejen vše, co celou dobu tvrdil (že se lodě nedají řídit - náhle je možné s nimi manipulovat a spojit je, že se do 5 nevejde víc než 5 lidí, že není známé palivo lodí ani kolik ho je - náhle se přečerpává...), ale dokonce popře Newtonův zákon akce a reakce a další zákony, když nezáleží na směru, kterým jsou lodi natočeny a jakou mají hmotnost, jen na tom, kdo zmáčkne jako první tlačítko (ostatně, jaké že je to tlačítko, to pro automatický návrat?). A o tom, co Bob na cestě zpátky jedl a pil se pak taktně mlčí... Škoda. Heechee a Gateway je nádherný nápad, román samotný však za nic nestojí.
Mé úplně první seznámení s žánrem sci-fi. Do té doby jsem se mu vyhýbala. Od přečtení Gateway nechápu proč.
Nejzajímavější částí pro mě bylo popisování, jak se lidstvo metodou pokus omyl naučilo používat mimozemskou technologii. Bylo to tak reálné, že bych se nedivila, že jednoho dne se něco takového opravdu bude dít.
Zajímavý myšlenka objevování vesmíru. Tentokrát obohaceno o finanční rozměr, objevit něco znamená získat peníze a za peníze si můžu koupit vše, třeba zdravotní péči. Tak musím taky někam vylétnout něco objevit abych měl taky něco na stará kolena. Ty části s tím psycho výkladem budou asi pro jiný manschaft lidí než pro mě. Twist na konci je pěkný.
Kvalitu knihy hodnotím i podle toho, jak moc mne k sobě přitáhne a nutí mne za každou cenu knihu dočíst, a to třeba i v době, kdy bych normálně knihu nečetl. To je v tomto případě ten rozhodující aspekt, proč knihu hodnotím na pět hvězdiček a nikoliv na čtyři. Samotný obsah tedy není natolik kvalitní jako v jiných knihách, které ode mne dostaly plné hodnocení, ale cosi člověka donutí se příběhem neustále prokousávat dál, dokud knihu se zadostiučiněním nedočte.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Gateway |
| 1987 | Obchodníci s vesmírem |
| 1995 | Svět na konci času |
| 2004 | Za modrým horizontem událostí |
| 2006 | Cesta na Gateway |
To postupne rozkryvanie az po mrazive finale mi kedysi ucarovalo. Ano ma to svoje slabe stranky, a zaver je uponahlany, ale je naozaj doslova mrazivy. Preto mam Gateway rad, a v devatdesiatkach mi Laser otvaral nove obzory fantastiky a scifi. Preto je tato kniha doslova moja srdcovka. Hoci s nadsenymi poloprofesionalnymi prekladmi, ale tak lahko sa dnes da zohnat aj original. Jeden z prvych romanov (maly spoiler!!) ktory sa vazne zaobera hrami s dilataciou casu okolo singularity. Pomerne na malom priestore vyrozpravany intimny zivotny pribeh, Pohl dokazoval ze zaner moze okrem dobrodruzstiev a inych svetov predviest citatelovi aj vaznejsie zamyslenia.