Heisenbergovy oči
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15840/bmid_heisenbergovy-oci-0Sw-15840.jpg
4
46
46
Lidé jsou nesmrtelní. Proto jen vybraní jedinci se mohou reprodukovat, a to jen umělou cestou. Zákon z roku 10927 jasně říká, že rodiče mohou být přítomni při genetických úpravách svých pohlavních buněk, ale nikoho to moc nezajímá. Teprve Lizbeth a Harvey se rozhodnou zákona využít, a vidí, jak dr. Potter nezmění velmi neobvyklou genetickou strukturu embrya jejich budoucího syna. Důsledky mohou být katastrofické a navíc, v této společnosti se neposlušnost nevyplácí. Originální vize slavného autora opět nese v podtextu, že každá opresivní společnost rodí disent, a i zde se v podzemí olbřímých měst formuje odpor a nový rod se postaví Nesmrtelným.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BaronetOriginální název:
The Eyes of Heisenberg, 1966
více info...
Přidat komentář
Dneska už takové psaní moc neobstojí. Ale jestli se někomu líbí Čapek, konkrétně Karel, tak by ho tohle mohlo i uctít. Knížka je dost krátká, a přitom se do ní autor snažil nacpat kde co. To přehnal. Na to si měl vyčlenit víc prostoru a rozvést to. A ještě si ten prostor ubírá popisy genetického řezu a jakýmisi chemickými záležitostmi, nebo rozhovory a úvahami vyvolených nesmrtelných. Po pravdě řečeno jsem se v tom úplně nevyznala. Ve vylíčené budoucnosti evidentně existovaly různé skupiny různých tvorů v různém postavení a s různými zájmy. Ale získat z toho nějaký ucelený přehled nešlo. A co už má člověk mít ze sci-fi nebo fantasy, když autor v podstatě žádný obraz fiktivního světa nevybuduje? Tak buď měl zvolit mnohem větší rozsah a všechno pořádně promyslet a propracovat. Nebo to očesat a nechat jasnou a silnou povídku. Takhle jsem se v tom nejen že moc nevyznala, ale když tam ještě začal sázet nějaké náznaky: někdo se divně pousmál, podíval, někdo měl najednou pocit, že mu něco uniklo... tak jsem taky měla dost silný pocit, že mi něco uniklo. A s tímto pocitem jsem dočetla konec a byl to konec neuspokojivý.
Dost dobře nevím, co k tomu napsat. Takový kratší Brave New World, který je sice hezky napsaný, ale natolik chaoticky, že nemám moc jasno v tom, co přesně se tam vlastně (v závěru) stalo. Mám pocit, že se z toho dalo vytěžit víc.
Po dočtení mi v hlavě zůstal pouze jeden pocit, a to nedostatek prostoru. Kniha je poměrně útlá a je do ní vměstnán materiál pro minimálně dvojnásobnou tloušťku. To se samozřejmě projevuje na příběhu a jeho způsobu vyprávění. Je to všechno hr hr a mezi kapitolami vzniká prostor pro "domysli si sám" a zároveň to působí zmatečně, protože postavy nemají dostatečný prostor, aby se s nimi čtenář nějak více sžil. A najednou je tu uspěchaný konec, který tak trochu postrádá návaznost na předchozí děj. Aha dobrý, jdeme všichni domů, protože jsme si to konečně ujasnili...
Měli jste někdy pocit, že Frankovi úplně nerozumíte? Mně se to stává poměrně často, ač vždy pochytím hlavní myšlenky, ty krásné, jedoucí jakoby na vedlejší koleji kolem mne profrčí, já se za nimi ohlédnu a třebaže jsem je viděl, nevím, kam měli namířeno. Heisenbergovy oči jdou o něco dál. Zde mám pocit, že mi ujel vlak, v němž jsem měl sedět. Ano, je to kniha, která se strefuje do problémů genetické manipulace, touhy po věčném životě a lidské dominanci, ale jako by Frank mířil výš, než byl s to čtenáři předat. Nebo jsou mé dojmy zkreslené vahou mračen odborných výrazů a reálií, jež zůstávají nevysvětleny, a kniha je zkrátka průměrná. Buď jak buď, je to Frank - hloupé to rozhodně není.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Přišlo mi to strašně rychlý, natolik chaotický, že nemám moc jasno v tom, co se tam přesně v závěru stalo. Mám pocit, že postavy nemají dostatečný prostor, aby se s nimi čtenář nějak více sžil a bum a najednou je konec.
V době kdy byla kniha napsaná,to musel být trhák, bohužel, mě moc neoslnila.
Čteno v rámci bingovyzva na IG, jinak bych po knize určitě nesáhla.