Hrdý Budžes
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181031/bmid_hrdy-budzes-jhZ-181031.png
5
2392
2392
Helenka Součková série
1. díl >
Kniha prostřednictvím vyprávění děvčátka zachycuje život herecké rodiny, která není zadobře s totalitním režimem a v této atmosféře hledá odpovědi na svoje dětské otázky. Volně navazují romány "Oněgin byl Rusák" a "Darda".
Přidat komentář
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých. Z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková.
Díky paní Ireno Dousková za připomenutí této pro mě směšné doby.
Helenka Součková (vynikající divadelní představení se skvělou Bárou Hrzánovou) má spoustu problémů. Je obézní a spolužáci jí říkají mobydyk, nebo atomová bomba.
Ale horší je, že její maminka není ochotná podřizovat se tehdejší socialistické morálce. Helenka si od doby, co slyšela ve školním rozhlase báseň Hrdý Budžes slíbila, že bude jako on a že vytrvá a všechny problémy překoná.
Tuto knížku jsem nutně musela mít ve svojí knihovničce. Měla jsem taky dvě děti, kterým bylo nutné vysvětlit co se může říkat a co ne!!!
Originální, vtipné a roztomile naivní vzpomínky na normalizační sedmdesátá léta, nahlížené optikou malé školačky, která ještě úplně nechápe, co se kolem ní děje, a tak si přirozeně vytváří vlastní závěry. Jejím hrdinou je Hrdý Budžes, trápí se kvůli svému vzhledu, touží po barevných fixách a netuší, proč maminka najednou místo hlavních rolí hraje v divadle pouhé štěky. Mezi řádky nám tak Helenka Freimanová Součková nevědomky servíruje tragikomickou mozaiku doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti.
Hrdý Budžes a obecně knihy psány z perspektiv malých dětí jsou krásné, klidné a zábavné a člověk se dokonce občas v nějakém z nich sám najde. Během Helenčina vyprávění mnou nejednou projelo ono déjà vu, jelikož ve většině z toho, co hlavní hrdinka prožívala, jsem si dokázala najít spojitost s dětstvím své maminky, která mi o něm také dříve povídala. Takže i když jsem měla pocit, že tento příběh už znám, neměnila bych.
Opravdu lituji, že jsem knihu nečetla už dávno, protože je geniální! Zhltla jsem ji najednou a bavila jsem se od začátku do konce. Některé pasáže byly těžší, ale patřilo to tam. Pohled malé Helenky dovolil autorce použít super perspektivu, která dodala knize jedinečnost.
Úsměvná vtipná knížka z období socialismu. Dobře se to četlo a naladilo mne to na další díly.
Místy vtipné vyprávění o životě v komunismu pohledem dětských očí. Příjemná oddychovka, u které se občas nejde nezasmát.
Půjdu trošku mimo většinu - mě Budžes nebavil.
Byl za mě takový ani, ani, ani... Ani zábavný, ani dějově napínavý, ani s překvapivě silným vyústěním... Knížka neuráží, přečíst se dá, ale nezanechala ve mě žádný dojem a vím, že se k ní v budoucnu určitě nevrátím.
Je to takové pohlazení, stačí pár odstavců čtení a člověk má hned zase dobrou náladu.
Z Budžese už máme, sestra, dcera a já, takové ty hlášky, na které se vždycky těšíme a vždycky, při dalším poslechu najdeme nějakou, která nám trochu utekla. A my ty hlášky používáme často a rády, třeba na dotazy našich mužů a dětí.
Když se zeptají, jak bylo, tak se dá použít v jakémkoliv ročním období a po jakémkoliv návratu věta: "Byla tam tma a bylo moc krásné počasí, hustě sněžilo a foukal vítr, tak jsme šly pomalu, abychom si to pěkně užily".
"Jiskřičky nejsou vůbec žádný zasraný, a že to bude príma." Je výborná věta a říkáme ji pokaždé, když jim není něco po chuti, jen jiskřičky měníme za to něco, co jim není zrovna po chuti.
Univerzální věta: "Ten můžu, ten není vůbec žádnej sladkej." se hodí pro každé jídlo, kde není moc cukru.
"Rrruku líbám, komteso Heleno." Tak tak zdravíme naši devadesátidevítiletouletou babičku, jmenuje se totiž Helena a už jsme jí Budžese taky pustili, aby věděla o čem je řeč. Byla nadšena.
Na otázku, proč děláš to či ono, pohotově odpovídáme: "Abych byla hezká, milá, svěží, hebká, žádoucí, veselá jako Olga Jeřábková."
Zcela vyčerpávající odpověď na dotaz - A proč to něco chceš je: "A taky, protože prostě tu sisinku (něco) chci."
Proč jsi to neudělala, proč jsi tam nešla, proč to nejíš atd. je zcela bezkonkurenční říct: "Nechám si to na až budu velká."
A když se něco fakt povede a jsme opravdu velmi spokojeny, tak vždy zazní: "A jsem teda fakt hodně spokojená."
Je to takové "troškovské" a infantilní a dost to předznamenalo to, co se bude dít v naší literatuře dnes. Infantilnosti, jednoduchost až urážející a neliterárnost.
Ta obálka mě až odpuzuje (a nejsem asi jediná), takže jsem raději četla e-knihu. Ale obsah knihy to vyvažuje a je super. Helenka je vtipná, milá, inspirativní, naivní a mnoho dalšího. Přišlo mi skvělé sledovat děj z pohledu malé holčičky. Dalo mi to zase lepší vhled do tehdejší doby a vzpomněla jsem si, jak děti vidí svět jinak...
To bylo strašně super!
Je to pár let co jsem Hrdého Budžese četl, ale je to strašně vtipná oddechovka, která vám spraví náladu za každého počasí. Stejně jako mě, když jsem si tohle dílo vytáhl u maturity.:)
(SPOILER)
3,5 HVĚZDIČEK. Líbilo se mi to, ale zase nemůžu říct, že by to pro mě byla nějaká top knížka, ke které bych se často vracela. Bylo tam několik vtipných momentů a celkově ocenuju zase jiný způsob vyprávění, tentokrát z pohledu jedné zamindrákované dívky z druhé třídy, ale ted přijde to ale......Ale asi jsem přeci jen doufala v nějaké zapamatovatelnější čtení s větším důrazem na dějiny a dobu, kdy se příběh odehrává. Vše je to tam jen tak okrajově naznačeno, což sice samozřejmě koresponduje s tím, že je to z pohledu dítěte, ale pokud od této knížky očekáváte, že tam doba koomoušů bude nějak víc rozmazávána nebo vás to informačně obohatí, tak to asi ne. Jsou tam použity motivy, které jsme z podobných filmů nebo knih slyšely už mockrát, a jak říkám jsou tam opravdu jen okrajově, takže sice víte o co jde, ale nijak víc se vás to nedotýká, jelikož se tomu v knize nevěnuje příliš velká pozornost. Je to opravdu hlavně o malé dívce, která sice žije ve velmi neutěšené době, ale jí samotné se nijak zvlášt tahle doba nedotýká, nebo na mě to tak působilo, spíš řešila hlavně ty typické věci co člověk řeší v dospívání nebo b dysfunkční rodině. Tudíž se hodnocení knížky odvíjí hlavně podle toho co od ní čekáte nebo chcete dočka. Hodně lidí by řeklo, že je to převážně o době Normalizace, ve které žije jedna malá asi 7 letá holka. Já bych řekla, že je to spíš takový normální příběh o dívce, která zrovinka žije v době normalizace, ale řeší převážně normální věci. .. a ta normalizace je tam spíš jenom jako kulisa, než že by to bez ní nešlo.
Jo a jinak mi asi uniká pointa proč se to jmenuje zrovna po Hrdém Budžesovi. Jako chápu, že má představovat pro hrdinku jakýsi mravní vzor hodný následování, ale i tak mi nepřijde, že by měl v příběhu tak zásadní úlohu, aby po něm byla pojmenovaná kniha. Ale možná mi jen něco ušlo a já nechápu nějakou vyšší skrytou pointu. Každopádně se mi líbilo hrdinčino zaujetí pro historické postavy a Prahu, cením.
Už je to dlouho, co jsem viděla divadelní představení s Bárou Hrzánovou.. a nedávno jsem dočetla knihu. Helenu Součkovovou si nedovedu představit jinak než jako Báru s punčocháči na hlavě.
Hezky se to čte...
Natříkrát byla odložená dramatizace této knihy, na kterou jsem měl vstupenky, až bylo představení úplně zrušeno. Bohužel. Poslouchal jsem jako audioknihu a zřejmě mě doběhl nesoulad mezi vysokým očekáváním a tím, co jsem hlasem Hrzánové dostal naservírované. Ano, bylo to vtipné, někdy to nebylo vtipné vůbec a naopak to bylo dost tragické, a někdy to bylo také dost drsné. Bavilo mě to, jenže jsem prostě po všech stránkách čekal víc. Nevadí mi, že spousta věcí byla nevyslovených, protože vypravěčem bylo dítě, mám naopak rád, když autor od čtenáře chce "něco navíc", ale... nevím, zkrátka jsem se nemohl ubránit určitému zklamání. Pověst tuhle knihu (a hlavně její dramatizaci) zkrátka hodně předchází, u mě až moc.
Taková krásná vzpomínková záležitost, která vykouzlí úsměv na tváři. Ani si nedovedu představit, že by audioknihu namluvil někdo jiný, než Bára Hrzánová.
V podání neuvěřitelné Báry Hrzánové získává kniha ještě extra pět hvězdiček navíc!
Tohle beru už jako klasiku.
Asi není nikdo, kdo by viděl Helenu Součkovou jinak než jako Hrzánovou s zářivou žlutou aktovkou.
Skvělá a zábavná kniha, výborná divadelní hra a neskutečná audiokniha.
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Výborný. Viděl jsem dřív divadelní hru, takže v knížce už jsem hlavní postavu viděl jako Hrzánovou, nešlo jinak :-)