Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/2749/bmid_onegin-byl-rusak-YhK-2749.png
4
920
920
Helenka Součková série
< 2. díl >
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě.... celý text
Přidat komentář
Dospívala jsem v podobně šedivé době s mávátky a frontami na banány, ale střední školu už jsem měla ve "svobodě". Helenka z knihy Ireny Douskové se mi moc líbila, měla odvahu, smysl pro humor, do určité míry (ne vždy zcela záměrně) šla svou cestou... Krásná knížka, ve které se rozbouřený osobní život studentky před maturitou mísí s nesmyslnými pravidly socialismu, kádrových posudků a názorů režimu.
To se mi líbilo moc, asi i víc než Hrdý Budžes. Hlavní hrdinka studuje na gymnáziu, odmaturuje... Je to vtipné, zároveň je to i smutné. Tu dobu ve které se děj odehrává jsem v jejím věku a ve stejný čas prožívala taky, takže pro mne i nostalgicky smutná vzpomínka. Rozhodně doporučuji, ale Michal David ani Kotvald s Hložkem by z některých výroků určitě radost neměli. Pro mne to je krásná kniha.
Mile postrehy a zamyslenia maleho dievcatka sa stratili, nahradili ich myslienky a postrehy dorastajucej mladej gymnazistky. To detske naivno, hoci ostrovtipne, uz sa tu proste nedalo pouzit. Takze moze to niekomu chybat ale zase tu mame vtipne postrehy mladej prazskej avantgardnej poetky, jej lasky, tuzby. Za mna dobra 4/5. Problem mam s vlastnym prezitkom pri citani, ked citat o minulom absurdistane mi zatienuje prichadzajuci sucasny absurdistan slovenskeho typu. Zrazu mi normalizacna doba, udavaci, nenavist, cenzura spravodajstva a tresty pre umelcov pridu ako prilis citliva tema. :)
Oněgin byl Rusák Vás zasáhne o to více, když ho čtete tak jako já, den před maturitou z češtiny na Štole.
Zajímavé a člověku velmi blízké, jak je v tom všem humoru vtěsnaná tak šílená melancholie...
Příjemný humor inteligentního děvčete na pozadí absurdnosti doby.
Přestože já jsem maturovala až v devadesátkách a normalizaci už nepamatuji vůbec, tak starosti v pubertě mají asi všichni docela podobné.
Tak jsem si vybavila ty své pocity v tomto období. Tu divnou prázdnotu po maturitě, kdy člověku schází kamarádi, stres a všechno kolem skončilo a nastal velký otazník - co teď?! Až mě to "dostalo".
Budžes se mi líbil tak, že jsem hned utíkala do knihovny pro Oněgina. A nelituji! Tato kniha se mi líbila snad ještě více. Někdy jsem se smála nahlas (což se mi už dlouho nestalo), vzápětí mě přepadl smutek z toho, co Helena zažívá jak v soukromí, tak celkově v tehdejší společnosti. Knihu bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny, kteří si myslí, že za socialismu bylo líp...
Možná to bylo velkým očekáváním po Hrdém Budžesovi, možná pokračování prostě nikdy nejsou taková, možná mi k tomu chyběla ta vizualizace divadelního představení.
Musím uznat, že knížka skvěle mapuje náladu společnosti zralé na převrat a konec režimu, zvlášť z pohledu maturantů, kteří mají nejširší znalostní záběr. Taky je to jedna z mála knížek, kterou jsem dočítala s pocitem, že ještě můžu hodně vytěžit z opětovného čtení, to se mi nestává.
Ale chybí tomu ten šmrnc, vtip, možná ta dětská naivita a prostota. Nějakou větší emoci to ve mně nezanechalo.
Uf, ještě že jsem už nebyla z těch, co v tom museli studovat.
Ta část s taškou byla best.
Pěkné. Záměrně dáno jako audio s vynikající Bárou Herzánovou. První díl více pobavil, tohle je vážnější, více na zamyšlení...
I když mě Hrdý Budžes (jak ve čtené, tak především v divadelní podobě) bavil o malinko víc, bylo i pokračování velmi zdařilé. Helenka už je starší a protlouká se gymnáziem, mlátí s ní puberta a jde z průšvihu do průšvihu. Děj plný studentských mejdanů a trapasů se posunuje plynule směrem k trochu uspěchanému konci, ale i tak pobaví. Navíc v podání skvělé Báry Hrzánové a podkresleno hudbou Kryla a Mišíka. Mohu určitě doporučit.
Pokračování Hrdého Budžese, který se mi ale líbil víc. Pravda je, že vzhledem k tomu, že autorka je můj ročník, mne knížka hodně připomněla dobu na střední škole a jaké to bylo, když nic nebylo.
Příběh se mi nelíbil tolik jako první díl, ale pořád je kniha skvělá. Je plná hořkosti, ale i humoru, přesně takhle si představují život nepohodlných lidí minulého režimu. Že ačkoli se snažili a brali věci s humorem, nemohli dopadnout nijak zvlášť dobře. Kamarádi emigrují, ohýbají se, aby něčeho dosáhli a vše se mění. Už zde nebyla dětská naivita, která by vše zlehčovala, takže mám z knihy trochu těžko u srdce. Nikdy jsem tuto dobu nezažila, ale dost podobným způsobem si představuji i svůj život v ní.
Pokud máte rádi lidský styl psaní, krásně popsané postavy a trochu židovský humor, myslím, že se Vám tato kniha bude líbit. Volně navazuje na slavný příběh Hrdý Budžes- tam je hlavní postava Helena ještě poměrně malým dítětem, ale v tomto díle je studentkou gymnázia. Řeší problémy spojené s dospíváním, a zároveň jí do jejich plánů stále hází vidle komunisti a její původ.
Po přečtení celé trilogie si myslím, že tato kniha je nejlepší ze série.
K trilogii o Helence Souškové se jednou za pár let nepravidelně vracívám a vždycky mě překvapí, jak v knížkách objevuju nové a nové věci tím jak stárnu. Tenhle díl je asi můj nejoblíbenější. Helenka má před maturitou, tříská to s ní, chce dobýt svět skrzevá umění, tahá se po hospodách s podobně smýšlejícími spolužáky a kolem ulpívá tvrdá normalizace. Pro mě jako kluka narozeného v roce 84 je docela těžké představit si, jaké problémy vám mohl způsobit vtipný nápis na tričku nebo večer studentské poezie (mimochodem docela přesně si umím představit co se t asi recitovalo, protože jsem podobné věci psával taky. A doufám že je nikdy nikdo nenajde,bylo by to hrozně trapné.). Ale i výrazně závažnější skutečnosti, třeba jaké to pomalu 40let po válce bylo být nemanželskou dcerou "té komediantky a toho žida."
V některých chvílích jsem si říkal, jestli není Helenka přecijen až moc veliká kráva, ale je to vlastně deník, díváme se na svět jejíma očima. I proto jsou možná trochu nejasné motivace její matky a její afektovanost jistě nemusí být tak opravdová, ale Helenka to prostě takhle zapsala. Co už.
Tak zase za pár let. A já jdu na třetí díl.
O drobet méně zábavnější než Budžes, přeci jen je Helenka už starší, ale pořád pět hvězd! A minimálně za polovinu "může" Bára Hrzánová!
Skvěle napsaná kniha,obzvlášť pro nás, kdo aspoň trochu zažil tu dobu socialismu. Kniha pobaví a neurazí, rozhodně mi zahnala chmury.
Kniha se mi líbila nepatrně míň než Hrdý Budžes,ale pořád skvěle napsané. Takhle si to pamatuji .
Těch "srážek" s režimem jsem samozřejmě tolik nezažila,zřejmě proto,že jsem nežila v Praze,ale věřím autorce a děkuji jí za připomínku mých mladých let.
Dnešní mladí žijí úplně jiný život,mají jiné starosti a k mému překvapení mám dojem,že jejich nenávist ke komunistům je mnohem větší než naše,kteří jsme tu dobu zažili.
Možná je to tím,že jsme politiku až tak moc neřešili ,ale prožívali jsme první lásky, úspěch a neúspěch a ne vždy za neúspěch mohl socialismus .
Nebyla v nás nenávist,ale jakési pohrdání a posměch k tomuto nesmyslnému zřízení.
Prostě už to nebyla 50. léta a tehdejší komunisti byli spíš karikaturami těch opravdu zapálených .
Doporučuji k přečtení mým vrstevníkům,ale i mladším ročníkům.
Štítky knihy
Praha satira humor Československo dospívání studenti komunismus normalizace (1969-1989) socialismus
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
prožívat po letech svůj telecí věk a navíc z pohledu dívky, která s tím marazmem neche nic mít a ještě má škraloup. bŕŕŕ!
na druhou stranu musím uznat, že je to nádherná zkratka toho blbizmu, který jsme museli absolvovat.
paní Dousková má krásné téma a jak se zdá nevyčerpatelné.