Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/2749/bmid_onegin-byl-rusak-YhK-2749.png
4
926
926
Helenka Součková série
< 2. díl >
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě.... celý text
Přidat komentář
Volné pokračování knihy Hrdý Budžes. Helenka Součková na gymnáziu v Praze prožívá 70.léta. Autobiografický příběh, který je tragikomickou mozaikou doby. Skvělý čtivý román.
(31.3.2008)
Helenka dospívá a má jiný život. Školu, profesory, kluky, peníze, politiku, místo ve společnosti, v životě, a stejně jako v prvním díle pravdu a spravedlnost, vše v ocelových kleštích totality. Krásně napsáno, opravdový návrat do socialistické Prahy.
Za mě úžasná kniha! Stejně tak jsem s nadšením přečetla i knihu Hrdý Budžes. Připomnelo mi to dobu, ve které jsem žila, jako by se člověk vrátil do dětství a mládí. Viděla jsem i divadelní představení v Praze v Dlouhé - Onegin byl Rusák- , úžasné, to nemělo chybu. Moc pěkná kniha a to divadlo - bomba! Šla bych na to znovu a znovu, kdyby to dávali.
Hrdý Budžes, to je srdcovka, ale k přečtení pokračování jsem se hodně dlouho odhodlávala. Teď když mám dočteno, tak rozhodně nelituji. Stejně jako první díl se kniha četla dobře, člověk se zasmál i zamyslel. Poslední stránky knihy sebou přinesly i značnou dávku úzkosti. Doufám, že se mi v nejbližší době povede sehnat i třetí pokračování, ať vím, jak to s Helenkou nakonec dopadlo.
O něco starší a zkušenější Helena Součková, která je ale dál sympatická, přemýšlivá i vtipná – stejně jako moje oblíbená autorka Irena Dousková.
Pokračování Hrdého Budžese mě opět chytlo! Často bývají druhé a další díly jen takovou nastavovanou kaší, ale to v tomhle případě vůbec neplatí. Je to zas trochu jiné než Budžes, protože Helenka už je starší a má zas jiné starosti než v osmi letech. Zážitky z gymplu neměly chybu :-) :-) :-)
Poprvé jsem tuto knihu četla na gymplu a okamžitě se zařadila mezi mé nejoblíbenější. Podobně jako v knize Hrdý Budžes jsou zde vtipné i mrazivé momenty, líbí se mi studentská recese a obecně vykreslení života dospívající studentky gymnázia. Když jsem byla na gymnáziu, docela jsem se s hrdiny knihy srovnávala. Pochopitelně mám štěstí, že mám dva skvělé rodiče a dospívala jsem po revoluci a nikoliv v osmdesátých letech, mnohé se změnilo, ale jsou věci ve škole i vztazích studentů a dospělých, ve vztazích studentů a studentek, které se jen tak nezmění, a proto si myslím, že nejlepší věk pro čtení této knihy je období dospívání.
Prostředí je mírně intelektuálské nebo bohémské. Hrdinové mají umělecké sklony, píší básně, skládají písničky, srovnávají Dostojevského a Čechova, chodí na pivo do Plzeňáče a na cigárko do školní kotelny, dělají si legraci z profesorů a spolužáků a přou se s rodiči.
Vztah hlavní hrdinky s matkou je složitý a vztah hlavní hrdinky se skutečným otcem není prakticky žádný.
Jak je u Ireny Douskové obvyklé, jeden z motivů knihy je židovství.
Názvy kapitol jsou vtipně vybrané (úryvky z písní).
A v Divadle v Dlouhé hráli báječné představení Oněgin byl Rusák, ale bohužel už ho nehrají.
Asi pred 15 lety jsem v Pribrami videla uzasnou Baru Hrzanovou v Hrdem Budzesovi, knihu jsem ale necetla. Pokracovani Onegin...me moc bavilo, smala jsem se i zamyslela nad absurditou doby ci tvrzenim "klopim usi kvuli detem, deti mohou studovat, akorat si me nevazi, proztoze jsem srab",zkracene receno to, co použila Helenka Souckova... Super historky (krecek, Mikulas...)
Patří do ♥. Po 3. jsem si jí přečetla, asi po 10 letech co jsem jí četla naposledy, zase mi dala něco jiného a znovu mě moc vtáhla :)
Nedalo se to odložit, je to skvěle autentické. Byla jsem zas na gymplu. Ale ta hnusoba a beznaděj normalizace, co z toho čiší, to je síla.
Pokračování Budžese, které není už tak dokonalé, ale přesto je to skvělá kniha.
Volné pokračování Hrdého Budžese, se mi líbilo krapet víc. Helenka vyrostla a na některé nesmyslné procedury a zákazy tehdejšího režimu..., si je schopná sama odpovědět a i proti nim rebelovat... Zažívá první milostná vzplanutí se spolužáky z gymplu, i definitivní zjištění, že o ní její biologický otec nestojí...
Veselé i pochmurné příběhy ze života Helenky Součkové. Nic méně Hrdý Budžes se mi líbil o kapku více. Ale určitě můžu doporučit i tuto knihu
Jojo, jako bych viděl náš gympl. Ve stejně pitomý komunistický šedý době plný udavačů, tesilovejch vlezdoprdelků, nesmyslný ideologie a obecné beznaděje. Ještě, že už je to za náma. Příběh dospívání na tomto pozadí, přes vešekou komiku, romantiku a naivitu mládí nakonec stejně jen akcentuje pitomost doby. Hezká vzpomínka.
Hezké pokračování Hrdého Budžese, s tématy, která v dospívání řešili asi všichni.
Logicky chybí naivita malé Helenky, místo ní nastupuje pubertální idealismus hlavní hrdinky. Tím ubývá komických situací, které se zde také nacházejí, ale jejich vyznění je mnohem mrazivější.
Vzhledem k tomu, že jsem jen o pár let mladší než autorka a začátek 80. let jsem taky prožil v gymnaziálních třídách, nemůžu jinak, už z určité nostalgie za mládím, než dát plný počet.
Pokračování životních útrap Helenky Součkové, která mezitím povyrostla, chodí do maturitního ročníku a ze všeho nejvíc jí trápí její milostný život. Stejně jako Hrdý Budžes i druhá kniha je psána poutavým stylem přímého Helenčina vyprávění, i když nedosahuje kvalit prvního dílu této volné série. Velice mě bavily příhody party z Pomedu, smutnější jsou pak pasáže zhoršujícího se vztahu mezi hlavní hrdinkou a její maminkou. Opět jsem se utvrdil v tom, že kdybych dospíval v této době, měl bych jistě ve škole spoustu problémů kvůli volovinám, které bych se navyváděl. A možná nejen ve škole.
Štítky knihy
Praha satira humor Československo dospívání studenti komunismus normalizace (1969-1989) socialismusAutorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Po Budžesovi je čtenář nejdřív trochu zklamán, pak se objeví vážnější děj. Trochu komedie a tak trochu tragedie. Zkratka život jak si ho někteří ze 70. let pamatujeme. A najednou je o čem přemýšlet, vzpomínat a srovnávat. Není to už takové odpočinkové, o to zajímavější.