Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Helenka Součková série
< 2. díl >
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce jak každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, kteří onen čas-nečas znají už jen zprostředkovaně. Helena Součková se přes kádrové překážky dostává na gymnázium. Přestože jí osud nerozdal právě příznivé karty, statečně usiluje vyznat se ve svém nitru i v pokryteckém světě kolem. Navzdory všem obtížím a zmatkům si dokáže trpělivě budovat bohatý vnitřní svět. Oněgin byl Rusák je tedy podobně jako Hrdý Budžes jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti. Zparchantělý, prohnilý komunistický absurdistán ČSSR zde (spíše jakoby mimochodem, tím však přesvědčivěji) vystupuje ve vší své ubohosti a nahotě.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla jedním dechem, ale to kouzlo Hrdého Budžese, tomu nějak chybělo. První kniha byla super v tom, že podávala pohled dětskýma očima, nebylo to hloupé jen dětsky nevědomé. Zde už se to snaží o podobnou formu nadhledu ale vyzní to hloupě, vlastně tak, že každá postava je debilní. A nakonec je Vám nejvíc líto křečků.
Moje nejmilejší knížka plná vtipu i chytrejch myšlenek.
Helenka je moje spirit animal a naprosto jsem si ji zamilovala.
Už to nebylo tak brilantní jako "Budžes", ale i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla. Chyběl mi v tom ten svět malé holky. Kouzlo naivního pohledu na věci, kterým děti nerozumí, se už vytratilo. I tak to bylo dobré. Připomenutí smutné doby, kterou bychom neměli zapomenout. Určitě doporučuji přečíst.
Já prostě nemohu jinak než dát pět hvězdiček, i když je to už něco jiného (logicky, hlavní hrdinka dospěla) než Hrdý Budžes. Pro mě mají odkazy na dobu mého mládí (a to naprosto přesné odkazy!) maximální kouzlo. Jen se při četbě malinko červenám, protože já byla ve svém raném mládí ta hlupaňa, kterou by Helenka pohrdala; z rodiny bez problémů, pilňuška, poslouchala jsem Zagorovou, četla oficiální literaturu... Možná i tím je tahle knížka pro mě přitažlivá.
Pro mě audio s Bárou stejně dobré jako Budžes. Takové to zkrátka bylo a následky doznívají dodnes - že medlovice:) ryjeme:(, ale zasmát se tomu je víc než nutné!!
Díky paní Dousková.
Budzese jsem viděla i četla, urcite je lepsi nez Oněgin.Ale ten proste musí byt jiny - Helenka je už taky jina. Poslouchala jsem jako audioknihu opět s Bárou Hrzanovou a ta tedy chybu opravdu nemá. Doporučuji.
Ve srovnání s prvním dílem je tato kniha mnohem slabší.... Helenka Součková si už nezískala tolik mých sympatií, i přestože mě závěr knihy zaujal a mile překvapil..... Jako oddechovka dobré..... :-)
Udržet laťku vysoko po tak úspěšném Budžesovi není vůbec žádná legrace, ale Dous se to - dle mého názoru - daří výborně i ve druhém díle. Rád budeš, kdo vytrváš a dočteš i Oněgina. I když to byl Rusák.
V knize Hrdý Budžes si mě Helenka Součková neskutečně získala. U gymnasistky Helenky, kterou zajímal povětšinou její věneček, už to nebylo tak žhavé. Přesto však i tato kniha má něco do sebe.
Ano , takhle nějak mohla Helenka Součková dopadnout, takto mohla mluvit jednat a mít umělecké sklony . Trochu rebelie a vzdoru a matka alkoholička. No co se dalo čekat . Ryjeme držkou v zemi.....
Knížka se mi líbila. Byla to sice hnusná doba.Přesto jsem se ve vyprávění Helenky, některým situacím s chutí zasmála.
Pokračování Hrdého Budžese nás opět nechává nahlédnout do života mladé Heleny, která i přes všechny problémy rodičů studuje na gymnáziu. No a jak to už u mladých lidí otevřené mysli bývá, nechce se nechat pohltit systémem a naopak mírně poukazuje na svoji individualitu, což pochopitelně není v tehdejší době zrovna vítáno. Tak se dostává do problematických situací souvisejících nejen s jejím dospíváním, ale i s komunistickým režimem obecně.
Autorce se podařilo udržet vysokou laťku prvního dílu a tak se čtenář setkává s milým, vtipným a čtivým světem mladé Heleny, které osud občas hází klacky pod nohy, ale ona si s tím stejně dokáže poradit. Celkové téma tentokrát není tak vážné a tak i celý příběh vyznívá trochu lehčeji. Přesto se jedná o dílo, které potěší a hlavně pobaví.
Poslechnuto jako audiokniha. V podání Báry Hrzánové to nemělo chybu. Pokud bych porovnávala s Hrdým Budžesem, kterého jsem viděla "naživo" v divadle, rozdíl byl z mého pohledu pouze v tom, že bylo zachyceno jiné životní období. Bavilo mě obojí.
Štítky knihy
Praha satira humor Československo dospívání studenti komunismus normalizace (1969-1989) socialismus
Autorovy další knížky
1998 | Hrdý Budžes |
2006 | Oněgin byl Rusák |
2011 | Darda |
2014 | Medvědí tanec |
2008 | O bílých slonech |
Oproti Hrdému Budžesovi trochu slabší kousek, ale i tak jsem si Oněgina užila. Ale něco vám povím - jsem tak šťastná, že si z komoušů nepamatuju ani prd (v 89. mi byl rok), protože já bych to nedala Prostřednictvím Helenky jsem spadla do toho šílenýho světa, kde si člověk musel dávat pozor na každé svoje slovo. A nedobře byl příběh zakončen. Zůstala po něm hořká pachuť. Opět jsem poslouchala audioknihu a přednes Báry Hrzánové byl úžasný + kvituju hudební doprovod.