Helgoland
Carlo Rovelli
Čo je kvantová fyzika, ako ju objavili a čo vypovedá o nás? Odpoveď na tieto otázky formuluje Carlo Rovelli s preňho typickou filozofickou a kultúrnou hĺbkou, pričom jeho texty zostávajú jasné, výstižné a často priam lyrické. Začína opisom zrodu kvantovej fyziky na fascinujúcom ostrove bez stromov Helgoland v Severnom mori, kde sa mladý Werner Heisenberg liečil zo sennej nádchy. Práve tam prvý raz zazrel za klasickou mechanikou neobyčajné a prekrásne vnútro reality. V Rovelliho rozprávaní ožívajú géniovia svojej doby, približuje nám ich zvláštne pokusy, cez ktoré sa snažili pochopiť kvantovú teóriu, a objasňuje, prečo uznáva interpretáciu reality založenú na vzájomných interakciách a vzťahoch. Pokúša sa vysvetliť význam a vplyv tejto novej vízie sveta na filozofiu aj na chápanie seba samého. Sám hovorí: „Pochopenie, že neexistujeme ako autonómne subjekty, nám pomáha oslobodiť sa od pripútania a utrpenia. Práve pre svoju nestálosť, pre absenciu každého Absolútna má život zmysel a je drahocenný... sme len obrazmi obrazov. Realita vrátane nás samých je iba slabým a krehkým závojom, za ktorým... niet ničoho.“... celý text
Literatura naučná Technika a elektro
Vydáno: 2022 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Helgoland, 2020
více info...
Přidat komentář
Zpočátku přijde polopatické vysvětlení kvantové fyziky pro blbečky, takže jsem to asi trochu pochopil, ale víc jak polovina knížečky je pak klasické Rovelliho filozofování o úmrtí chrousta a předhazování jeho teorií a nápadů. Je to od něj druhá knížka, kde mě předvádí, že je zřejmě dobrý fyzik a ví o čem mluví, ale holt to neumí dotáhnout do konce, případně včas utnout a sklapnout. Škoda. Takový Paul Davis, nebo Carl Sagan, nedejbože Richard Feynman jsou oproti jemu mistři slova a myšlenky a jejich publikace jsou oproštěny od zbytečných keců a zavádějících vlastních domněnek.
Mimochodem, Rovelli jde s nechutnou dnešní dobou a jeho Schrödingerova kočka už poctivě nechcípá, ale pouze usne. Při prvním setkání s tímto překroucením teorie mě to přišlo vtipné, ovšem po stém zopakování přestalo bavit a bylo to už otravné.
Po nadějném úvodu přišlo blábolení o významu významu a relevantních relativních informacích, jehož smysl mi unikl.
Zajímavé myšlenky, ale osobně si myslím, že by knize neuškodil větší rozsah, zaostření na detail a provázanost myšlenek. Takto mi přišlo, že autor poněkud skáče od jednoho k druhému. Ostatní jeho knihy mi v tomto ohledu přišly lepší. Ale i tak stojí za přečtení.
Ze všech autorů knih o kvantové mechanice, které jsem měl tu možnost číst, má jen Carlo Rovelli talent proměnit svou kvantovou teorii v kouzelný svět, který je pro mne snadno uchopitelný a ve kterém dokonce i Schrödingerova kočka v superpozici nezemře, a to vše za použití opravdu nevelkého počtu stránek.
Ale musím se přiznat, že jsem ten filozofický přesah v druhé půlce knihy vůbec nečekal, nějak mi v tom anotace nenapověděla či co a já si byl tedy jist, že se autor bude pohybovat, z vědeckého pohledu, výhradně na poli fyziky. Takže, když padly jména Bogdanov či Nágárdžuna, trochu mne to rozhodilo, ale nakonec se vše ukázalo, z čtenářova pohledu, jako nezbytné pro pochopení toho, co vše lze, v tomhle magickém, světlem prozářeném kaleidoskopu, který nazýváme svět, relační interpretací uchopit.
Nu dobrá, nezbyde než odsunout filozofii hledající pevné výchozí body stranou a přestat přizpůsobovat naši vědu naší filozofii, ale přizpůsobit naši filozofii naší vědě.
Rovelliho Helgoland je pro mne událost roku!
jako by "relační interpretace kvantové teorie" byla tím pomyslným posledním kamínkem skládanky, po jehož doplnění se mi najednou vyjevil celý obraz a jeho smysl, že jsem z toho večer nedokázal usnout = pokud máte tak jako já problém s teorií paralelních světů, pak doporučuju zamyslet se nad tímto geniálně jednoduchým, neintuitivním pojetím kvantové fyziky, které snad vůbec poprvé "funguje" i pro makrosvět
a to není vše, Rovelli vykročí ze svého oboru a fundovaně přesáhne do biochemie, neurologie, matematiky, do historie, lingvistiky i filozofie
kolik už jsem četl odpovědí na otázku, co je to vědomí? tak ode dneška už se nepotřebuju ptát!
Tato kniha mi připomněla, že když jsem byl kluk, občas jsem si pohrával s myšlenkou, jak vypadá můj dětský pokoj, a jestli vůbec existuje, když z něj odejdu a zavřu dveře, případně jak rychle bych se musel klíčovou dírkou podívat, abych ho spatřil nespatřený... Pokud si neumíte představit, že lze o fyzice psát srdečně, vroucně a se zápalem, tak tato kniha je toho příkladem. Je výborně napsaná a vyargumentovaná, výklad je postupný, srozumitelný a inteligentně formulovaný. Občas jsem se sice dostal do situace, kdy jsem navzdory plné pozornosti ztratil nit (a měl jsem chuť se přihlásit a zvolat "počkejte, pane profesore, jak to myslíte...?), ale základní myšlenka, kterou je velmi inovativní tzv. relační interpretace kvantové fyziky, je zcela jasná. Srozumitelných a dobře napsaných knih o kvantové fyzice je jistě celá řada, tato je ale výjimečná tím, že se zabývá i tím, "co s tím", neboli co vlastně obraz světa, podaný kvantovou fyzikou, znamená, co z toho vyplývá a jaké je místo našeho vědomí a mysli v něm. Kniha významně přesahuje do filosofie, a to nejen západní (např. Ernst Mach), ale i východní (Nágárdžuna), také ale do kognitivní vědy a neurovědy. A to hlavní - váš obraz světa po přečtení určitě nezůstane stejný, kniha opravdu zásadně mění způsob pohledu, jak se svět (a my v něm) sám sobě vyjevuje. V zásadě je to kniha nejen vědecká, ale i mystická a poetická. Dává klíč k novému porozumění, teď už jen zbývá vstřebat to a naučit se ten klíček používat... Na závěr jedna z nejasností, která mě zarazila (třeba bude někdo vědět a napíše to do Diskuze): Autor formuluje známý paradox Schrödingerovy kočky tak, že tzv. kvantová superpozice znamená, že (s. 54) dokud neotevřeme krabici, je kočka v ní spící i bdící zároveň (nahrazuje původní verzi "mrtvá i živá" touto humánnější variantou), ale o kus dál (s. 76) tuto superpozici formuluje tak, že kočka "není ani spící ani bdící". U všech všudy, je to totéž, nebo ne?! Nebo ano i ne, nebo ani ano ani ne? :-)
Velmi úsporně a přitom srozumitelně napsáno. Momentálně asi nejlepší čtení v tomto oboru.
Autorovy další knížky
2020 | Řád času |
2018 | Realita není, čím se zdá |
2016 | Sedm krátkých přednášek z fyziky |
2023 | Helgoland: O vzniku a smyslu kvantové teorie |
2024 | Biele diery |
Dvě třetiny knihy skvělé čtení, opravdu srozumitelný i čtivý (obohacený) materiál o současném porozumění kvantové teorii (i s paralelními vesmíry). Poslední těžce filosofická třetina ale nezaujala, spíš odradila, když se do popředí dostal Lenin...
Pěkný důvod (důkladně vysvětlený) pro zvolený titul, přesněji skutečný ostrov Helgoland. Na závěr moc pěkná citace z Bouře, opravdu příkladně uzavírající celý výklad.